Jsem velká holka - budu 2.C

Downův syndrom

 

Tato věta mě provázela prázdninami. Míša má Downův syndrom a je integrovaná v běžné ZŠ ve třídě s pedagogickou asistencí. Když bych měla zhodnotit první školní rok, musím říct, že to uteklo hrozně rychle. Nastupovali jsme s podporou SPC, individuálním plánem a velkým očekáváním, jak to všechno dopadne.

Domluvili jsme se s paní učitelkou, že nebudeme od začátku slevovat, dáme Míše čas aby ukázala co v ní je. Chtěla jsem, aby byla skutečně integrovaná, měla stejné učebnice a sešity jako ostatní, takže i když v doporučení bylo širší linky, speciální sešity na uvolňovací cviky atd. zkusili jsme to s "normálními" a ono to šlo. Míša držela tempo se třídou, do školy se těšila, nosila 1, její práce visely na nástěnce, školní inspekce něvěřila, že je to možné. My doma také ne.

Měla mírnější známkování, psala méně řádků, počítala méně příkladů, a četla sattečně Otíkovu čítanku. Dělala to co ostatní. Domluvili jsme se s učitelkou, že při náznaku přetížení zvolníme tempo a pokud bychom museli věnovat doma přípravě víc než hodinu, tak také. Nakonec jsme doklepali první třídu, Míša donesla samé jedničky a těšila se do 2.C. Trvá na tom, že bude chodit do školy sama, protože je už velká holka - 2.C. Zatím odoláváme, protože neumí odemknout, tak to nejde, ale až se to naučí, nevím jak to obhájíme. Všechno chce sama, jako brácha, a když nechceme dovolit má argument: Ota může.

Asi bychom opravdu měli mentálně postiženým klást laťku tak vysoko jako ostatním a zkusit přeskočit, sundat ji můžeme vždycky.

Držím palce všem prvňákům a jejich rodičům.

 

JMÉNO AUTORA: Monika Melzerová

EMAIL_AUTORA: melzerova.monika@centrum.cz

 




Související články

Já už budu páťačka
Tak tahle věta se u nás ozývá jako ozvěna z roku 2006, kdy jsem psala článek "Jsem velká holka - budu 2.C". Tak vzpomínám na naše školní začátky, na můj boj o integraci... celý článek

Integrace v sídlištním gigantu
Míša chodí do školy na všechny hodiny, do školní družiny, dělá úkoly a všechno ostatní se třídou. Zatím tempu stačí, až to bude na ni moc, pojede podle individuálního vzdělávacího plánu. celý článek

Děti s Downovým syndromem mají někdy "sloní paměť"
Již několikrát jsem psala o výchově naší Míši, nyní bych se s vámi chtěla podělit o několik vánočních okamžiků. celý článek

Diagnóza - celková otrava Downovým syndromem
Můžeme si za to sami. Jsme líní, neschopní a nedůslední. Já stejně jako vy. Proč? Protože nejsme schopni konečně jednou provždy vyřešit problémy, které nás díky DS trápí denně. celý článek