Obstrukční spánková apnoe a Downův syndrom


Apnoe (doslova „bez dechu“) je termín označující krátkodobé, zpravidla deseti až dvacetisekundové přerušení dýchání. Označení „obstrukční“ se používá v případě, kdy se jedinec dál snaží dýchat, což se projevuje například pohyby hrudníku. Označení „centrální“ znamená, že dýchání bylo úplně přerušeno. Existuje ještě smíšená forma. U dětí se téměř vždy vyskytuje forma obstrukční spánkové apnoe (OSA, obstructive sleep apnea). Její příznaky zahrnují chrápání, neklidný či přerušovaný spánek, časté dílčí nebo úplné probouzení a dýchání ústy. Některé děti trpící OSA spí v nezvyklých polohách, zpravidla se zakloněnou hlavou nebo dokonce vsedě. Jiné se ve spánku silně potí. U dospělých tato porucha souvisí s obezitou, u dětí tato vazba nebývá běžná. Někdy bývají postižené děti přes den rozmrzelé a ospalé. Další známkou bývá hlasité polykání.

U dětí s Downovým syndromem je nebezpečí vzniku OSA vysoké. Podle jedné studie z roku 1991 trpělo obstrukční spánkovou apnoe 45 % takto postižených dětí. Příčinou může být několik faktorů přítomných při Downovu syndromu: zploštělá střední část obličeje, zúžený nosohltan, nízký svalový tonus v horních cestách dýchacích a zvětšené nosní či krční mandle.

Proč je tato porucha tak závažná? Za prvé dítě nemá dostatek kvalitního spánku, což negativně působí na jeho chování. Za druhé, jak jsem uvedl výše, se během spánkové apnoe snižuje okysličování krve. Bylo prokázáno, že nedostatečným okysličováním krve dochází u dětí s Downovým syndromem a se srdečním onemocněním ke zvýšení krevního tlaku v plicích, jelikož se tělo snaží získat více kyslíku. Tato „plicní hypertenze“ může způsobit zvětšení pravé strany srdce a následně další srdeční komplikace. Případy úmrtí na OSA nejsou známy.

Máte-li u svého dítěte podezření na OSA, mělo by mu být provedeno vyšetření polysomnografií. Provádí se přes noc v nemocnici (i když někteří lékaři provádějí měření i během denního spánku dítěte) a spočívá v nepřetržitém měření hladiny kyslíku v krvi, sledování pohybů hrudní stěny (slouží k vyhodnocení dýchacího úsilí) a sledování průchodu vzduchu nosem. Někteří lékaři měří i množství kysličníku uhličitého v krvi nebo ve vydechovaném vzduchu. Vyšetření provádí většinou otolaryngolog nebo neonatolog.

OSA se obvykle léčí odstraněním nosních či krčních mandlí, vždy záleží na konkrétní situaci. Řada studií, které byly provedeny u dětí s Downovým syndromem, ukazuje, že ve většině případů přinesl tento zákrok úlevu. Podle odhadu však 30 až 40 % dětí s Downovým syndromem a OSA trpí opakovanou nebo trvalou OSA i po odstranění mandlí. Existuje proto několik různých důvodů, například dlouhý jazyk, neprůchodnost dýchacích cest a pohyb jazyka ve spánku, nízký svalový tonus v okolí dýchacích cest těsně pod krkem nebo obnovený růst mandlí. Vzniknou-li nějaké pochybnosti o účinnosti provedené operace, je nutná pooperační polysomnografie, která případně prokáže OSA. Některá centra nyní používají k vyšetření určitý druh magnetické rezonance, který umožňuje sekvenční snímky dýchacích cest, zatímco dítě nebo dospělá osoba spí, a který vyhodnotí možné příčiny trvalé nebo opakující se OSA. Na základě výsledků se případně přistoupí k další operaci.

Dospělým a dětem, u nichž chirurgická léčba selhala nebo nebyla indikována, je určena terapie „léčebným dýcháním při trvalém přetlaku“, neboli CPAP. To znamená, že nemocný spí s kyslíkovou maskou vhánějící kyslík do nosu nebo s hadičkou zajišťující přísun vzduchu pod tlakem, který udržuje dýchací cesty otevřené.

Ještě poznámka na závěr o chirurgickém odstranění krčních a nosních mandlí u dětí s Downovým syndromem: neměla by to být jednodenní záležitost. Podle dosavadních studií mají děti s Downovým syndromem po této operací sníženou hladinu kyslíku v krvi delší dobu a pomaleji se zotavují.

 

Autor: Len Leshin MD (L Leshin je pediatr v Corpus Christi v americkém Texasu. Je otcem jedenáctiletého chlapce s Downovým syndromem).

Zdroj: web L. Leshina http://www.ds-health.com/, publikováno s laskavým svolením autora, česká verze pořízena díky pomoci dobrovolníků projektu dobromysl.cz - překlad Zuzana Jungwirthová, jaz. korektury Dagmar Brejlová, redakční spolupráce Hilary St.Jonn.

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz