Plavání dětem prospívá


U novorozenců a batolat je pojem "plavání" velmi nepřesný. Správně by se mělo uvádět - cachtání, hraní, potápění, cvičení. Koordinaci všech hybných stereotypů; tzn. pochopení stylu a koordinace ruce + nohy, je dítě schopno zvládnout až ve 4 - 5 letech. To však neznamená, že se s dětmi nedá "plavat"! Naopak, pobyt ve vodě tím pádem není jen o plavání, ale je o mazlení, o hraní, o vnímání jeden druhého, je to o cítění podpory a lásky, je to o kontaktu.

Děti s postižením jsou sice o něco ochuzené, ale to je jen náš úhel pohledu na věc. Potřebují více péče, ale zároveň více dávají. Určitě je velmi těžké přijmout fakt, že zrovna nám se narodilo děťátko, které se vyvíjí trochu jinak než ostatní. Udělali jsme přece vše dobře, jsme zdraví, tak proč? Rodiče se uzavřou do sebe a pokud nemají ve svém okolí někoho, kdo jim ukáže cestu ven, může jim být hodně těžko. Osobně se domnívám, že existuje mnoho cest - pokusím se popsat jednu z nich.

Voda - přirozené prostředí

Voda je dítěti přirozeným prostředím. Ve vodě bylo devět měsíců a bylo mu tam moc dobře. Ted je svět studený, velký a neznámý. Proč dítěti nedopřát alespoň jednou denně znovu ten krásná pocit!! A jsme u večerního koupání - pro některé rodiče příjemný zážitek, pro některé nikoli. Jak na to?

Když dítě pláče, zkuste je ponořit do vody celé, i ouška, aby mu koukal z vody jen obličejík. Mnoho rodičů má stále na paměti tradiční babičkovskou radu - hlavně ne ouška, nesmí se tam dostat voda, pozor! Zbourám babičkám tento mýtus. Vada se do oušek může dostat, sama zase vyteče, když se chceme hodně uklidnit, použijeme buničitou vatu, ze které vyrobíme smotek a ten vsuneme do zevní části ucha. Záněty oušek nejsou z vody, i když je na to doktoři rádi svaluji. Děťátko je zanořené ve vodě, ale i ve svém světě. Nepodporujte prohnutí páteře dítěte! Klubíčkujte! I ve vodě stlačte dítě do klubíčka, vypadá to nepřirozeně, ale pro ně je to naopak velmi přirozené. V klubíčku se dítě uvolní a relaxuje. Samozřejmě záleží na rozsahu poškození, ale klubíčkem nemůžete uškodit nikdy.

Otužování je u těchto děti velmi specifické. Děti ve velké křeči s velkým svalovým napětím - hypertonií - potřebují teplejší vodu, aby se uvolnily. Mám zkušenost, že i tyto děti si zvykly na chladnější, bazénovou vodu, ale bylo to velmi postupné a pozvolné. Když není dítě nachlazené, nemá rýmu ani kašel, otužujte. Bude lépe prospívat.

Spojte koupání s plaváním

Večerní koupání je také možno spojit s plaváním. Vyškolená instruktorka přijde k vám do rodiny, nebo vy můžete docházet do Baby clubu. V rodinách se plave od 14 dnů věku (po zaschnutí pupíku).

Plavání v rodinách mám moc ráda a jsem vděčna každé rodině s postiženým děťátkem, která mi dovolí je navštívit. Dá se zde udělat spousta užitečné práce. Nebudu se rozepisovat o metodice plavání v rodině, protože je vždy třeba, aby vás vedla zkušená a vyškolená instruktorka. Záleží na rozsahu poškození, troufám si tvrdit, že do roka dítě plave s malou dopomocí na zádech (posiluje si svaly kolem páteře a bříško) a potápí.

Potápění

Mám zkušenost, že se postižené děti potápějí lépe než děti nepostižené. Měli jsme v bazénu chlapečka s těžkým postižením rodiče s ním plavali již doma, návštěvy u nich byly pro mne vždy velkým ponaučením. Rodina chlapečka přijala a dělala pro něj maximum. Při nácviku reflexu potápění jsme netušili, jak bude Daneček reagovat. Byl úžasný. Při potápění se vynořil z vody a usmíval se. A to zůstával pod vodou tak 4-5 vteřin.

Další holčička byla velmi hypotonická (kromě mentálního postižení, velmi špatně držela hlavičku a přesto potápěla (speciálním úchopem) a vůbec se nenapila.

Ptáte se, proč potápět, zda to není trápení dětí? Děti mají rychlejší krevní oběh, každé zadržení dechu je pro ně obrovská práce, zvětšuje se jim kapacita plic, srdíčko lépe pracuje, děti se okysličují, u propadlých hrudníčků, skolióz a jiných hybných poruch dochází k částečnému vyrovnání a věc dle mého názoru nejdůležitější-psychika rodičů. Jejich děťátko dokáže to, co někdy nezvládá dítě bez postižení. Rodiče v bazénu "vyrostou" a mají pak více sil bojovat dál.

Musím ovšem upozornit, že potápění není nutnost. Když je dítě odmítá, neměli bychom je nutit.

Ve vodě si jsou všichni rovni

Skoro všechny děti postižené mentálně nebo fyzicky cvičí dle metody MUDr. Vojty. Po konzultaci s rehabilitační sestrou si troufám tvrdit, že plavání nahrazuje večerní cvičení a pro děti je velmi příjemné. V žádném případě ale nenahrazuje plavání cvičení dle Vojty jako takové! Cvičit, cvičit u pro doplnění - plavat.

Úžasné je spojení neurologie, rehabilitace a plavání. Kdyby se toto podařilo v Novém Městě na Moravě, kde takové spojení plánují, vznikl by projekt, který by byl velkým přínosem.

Závěrem bych chtěla poprosit všechny rodiče postižených dětí, aby zahodili obavy a stud a přišli do bazénu. Poznají, že i když jsou někde nějaké rozdíly, ve vodě jsme si všichni rovni. Odměnou vám bude šťastný úsměv vašeho děťátka, které nikdo a nic neomezuje.

 

Autor: Blanka Sudíková

Zdroj: www.plavacek-deti.cz

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz