Vývoj mozku dětí ohrožují průmyslové chemikálie


 

 Vystavení průmyslovým chemikáliím ze životního prostředí může narušovat vývoj mozků dětí, zejména v době nitroděložního vývoje a v ranném dětství. Podle tiskové zprávy bostonské Harvard School of Public Health může toto narušení vývoje dětského mozku vést k onemocněním jako jsou poruchy pozornosti, autismus nebo mentální retardace.

Zpráva nazvaná "Tichá pandemie: Průmyslové chemikálie narušují vývoj mozku dětí na celém světě" (A Silent Pandemic: Industrial Chemicals Are Impairing the Brain Development of Children Worldwide) byla vydána v souvislostí se studií, kterou na toto téma přinese nejnovější vydání vědeckého časopisu The Lancet a která již byla zpřístupněna na internetových stránkách periodika.

Souhrnná studie Vývojová neurotoxicita průmyslových chemikálií (Developmental neurotoxicity of industrial chemicals) publikovaná časopisem The Lancet systematicky prozkoumává veřejně přístupná data o toxicitě chemických látek s cílem identifikovat ty průmyslové chemikálie, které nejpravděpodobněji narušují vývoj mozku. Výzkumníci nalezli 202 průmyslových chemikálií, které mají schopnosti poškozovat mozek člověka a konstatují, že toxický efekt průmyslových chemikálií na vývoj dětí byl obecně přehlížen a že chemické znečištění může poškozovat mozek milionů dětí na celém světě.

Podle tiskové zprávy Harvardu by k ochraně dětí před nebezpečnými chemikáliemi schopnými narušit vývoj mozku měl být užíván princip předběžné opatrností. Výzkumníci se také vyslovují pro uplatnění tohoto principu v testování a regulaci chemikálií.

Autoři studie konstatují, že průmyslové chemikálie jsou zodpovědné za "tichou pandemii", která je způsobená narušením vývoje mozku milionů dětí na celém světě. Pandemie autoři označuji jako "tichou", protože subklinické efekty jednotlivých toxických látek nejsou zřetelné ve zdravotních statistikách. Autoři nicméně podotýkají, že jen děti narozené v průmyslových zemích mezi roku 1960 a 1980 byly vystaveny dávkám olova z automobilových benzínů, které mohly snížit jejich IQ z více než 130 až o polovinu. Jen v USA jsou ekonomické škody způsobené olovem u dětí odhadovány na 43 miliardy dolarů ročně. Ekonomické škody způsobené v USA toxickým působením metylrtuti (organická forma rtuti) se odhadují na 8,7 miliardy dolarů ročně.

“Lidský mozek je precizní a zranitelný orgán. Jeho optimální funkce je závislá na jeho celistvosti a neporušenosti (integritě) a každé i jen částeční poškození může mít vážné důsledky", konstatoval prof. Philippe Grandjean z Harvard School of Public Health.

Zpráva uvádí, že testování chemikálií je vysoce efektivním opatřením pro ochranu veřejného zdraví. Ale jen u méně než poloviny dnes komerčně dostupných desetitisíců chemikálii byla testována alespoň jejich akutní toxicita. Jen výjimečně dnes testování chemikálií zahrnují i vliv na nervový systém.

“Dokonce i když je dostupná dokumentace toxicity chemikálií, většina jich není regulována z pohledu ochrany vývoje mozku. Jen pár látek, jako olovo nebo rtuť, je regulováno s cílem chránit děti. O dalších 200 látkách je známo, že jsou toxické pro lidský mozek, ale přesto nejsou regulovány, aby se předešlo jejich negativním vlivům na zárodek v těle matky (fetus) a na malé děti," uvedl prof. Grandjean.

“Mozky našich dětí jsou tím nejdrahocennějším zdrojem a my si neuvědomujeme, jak jsou zranitelné. Musíme učinit z ochrany mozků našich dětí prvořadý cíl ochrany veřejného zdraví. Šanci pro rozvoj mozku máte jen jednou," uzavřel prof. Grandjean.

Studie byla financována Dánskou radou pro lékařský výzkum, americkou Agenturou pro životní prostředí (U. S. EPA) a americkým Národním institutem pro zdraví a životní prostředí (NIEHS).

 

Autor a zdroj: MUDr. Miroslav Šuta (autor je odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotní rizik a člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost). Zpracováno na základě materiálů Harvard School of Public Health, časopisu The Lancet a profesora Philippa Grandjeana.

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz