S bříškem a handicapem


Zvládat běžný život s handicapem není žádná hračka, a přidat si k němu ještě malé dítě je často výsledkem pečlivého zvažování. Ani ne tak jestli, ale spíš jak. V naší společnosti, která i v matkách malých dětí bez handicapu někdy vytváří pocit, že jsou divné a tak trochu na okraji, se kombinace handicapu a mateřství setkává nejčastěji s nevěřícnou reakcí a odvráceným pohledem (nebo i naopak). Na těhotné a rodičky s postižením nejsou často zcela připraveni ani zdravotničtí profesionálové, a těhotenství se tak může bohužel stát místo období pohody a těšení se na děťátko dobou plnou úzkostí, kdy si můžete připadat jako časovaná bomba nabitá potenciálními patologiemi – a možná úplně zbytečně.

Aperio se rozhodlo pomoci ženám s handicapem orientovat se v tom, co systém porodnické péče rodičům se zvláštními potřebami nabízí. Mgr. Kateřina Vítová proto připravila pro ženy s handicapem následující informativní text o tom, co můžete při plánování mateřství, v průběhu těhotenství a porodu v našem systému očekávat a vyžadovat, kde vycházela mimo jiné i z vlastních bohatých zkušeností. Najdete v něm řadu praktických rad a informací, a na závěr i užitečné odkazy na české i zahraniční weby.

Kromě toho budou od letošního roku medailóny jednotlivých porodnic v Průvodci porodnicemi obsahovat i nabídku služeb pro rodiče se zvláštními potřebami – ty budou uveřejňovány postupně tak, jak bude Průvodce aktualizován.

 

Služby a možnosti handicapovaných rodiček v českém porodnictví

připravila Kateřina Vítová pro www.aperio.cz, duben 2007

 

České porodnictví bohužel s rodičkami s handicapem příliš nepočítá a už vůbec si neví rady s maminkami s postižením výraznějším. Mezi širokou veřejností bohužel přetrvávají pověry a názory typu:

postižení by neměli mít děti

postižení se neumí o děti postarat

postižení budou mít postižené děti

postižení by měli mít maximálně jedno dítě

a v neposlední řadě i mýtus „postižení rovná se asexuálnost“ (nevím, kde se vzal, či z čeho pramení, ale existuje).

Samozřejmě všechny tyto názory jsou nesprávné a zavádějící, ovlivněné dobou komunismu. Nejhorší je, že výše zmíněné bludy jsou bohužel rozšířeny i mezi lékaři.

Z toho plyne, že pokud máte nějaké zdravotní postižení, měla byste věnovat velkou pozornost výběru zdravotní péče, a to už v prekoncepčním období – tedy už před otěhotněním.

 

Zde je pár rad. Některé plynou z vlastní zkušenosti:

Právo na nerušený soukromý a rodinný život je zaručeno KAŽDÉMU Listinou základních práv a svobod 23/1991 Sb., konkrétně v čl.10. Stejně tak má každý právo na adekvátní péči, včetně případné léčby neplodnosti a aplikace metod asistované reprodukce, pokud toto potřebuje, a to bez ohledu na to, má-li taková pacientka nějaký handicap či nikoli.

Pokud jste zdravotně postižená a chcete mít dítě, nikdo Vám to nesmí zakazovat; pokud Vám lékař těhotenství ze zdravotních důvodů nedoporučí, chtějte vědět proč a máte-li možnost, zeptejte se i více lékařů – mnohdy je za „nedoporučením“ jen to, že si lékař prostě neumí těhotenství u postižené ženy představit.

Zvažte, zda lékaře, trvá li na „zákazu“, poslechnete – je to jen na Vás. Mnohdy je menším zlem risk než nenaplněná touha po dítěti.

Nebojte se v případě potřeby i změnit lékaře – dobrý lékař by Vás měl nejen ošetřovat jakožto „případ“, ale i respektovat jako osobnost a zohlednit Vaše přaní a názory….

Těhotné se zdravotním postižením jsou často posílány na genetická vyšetření – toto má význam jen, pokud je Váš handicap dědičný, a i tehdy je rozhodnutí, zda vyšetření podstoupit, jen na Vás.

Rovněž je jen na Vás, jak se rozhodnete, pokud se event.ukáže, že Vaše dítě není zcela v pořádku – lékař může jen doporučit, rozhodnutí je pouze na Vás.

Neexistuje žádný zákon, který by někomu přikazoval jakékoli vyšetření či zákrok – výjimku tvoří samozřejmě např. některá protiepidemiologická opatření – ale to není nic, co by souviselo s těhotenstvím s handicapem….

Gynekolog většinou není odborník na problematiku Vašeho postižení! Jste-li na pochybách, konzultujte doporučení i s odborným lékařem podle typu Vašeho postižení.

Důvěřujte své intuici.

Jste li zvyklá na pohyb, těhotenství není ohroženo a vy se chcete hýbat, chcete např.cvičit, snažte se si toto prosadit. Poměrně rozumným řešením je tzv. joga pro těhotné – není náročná a přitom příjemně udrží v kondici. Speciálních předporodních kurzů pro těhotné s handicapem at už máme na mysli kurzy předporodní přípravy nebo kurzy cvičení pro těhotné je u nás minimum – za 5 let jsem zaznamenala tři – pro zrakově postižené pořádá o.s. Gopála (gopala.gopala@tiscali.cz), nově budou v rámci projektu Máma na vozíku, pro ženy po úrazech míchy - www.paraple.cz. Při ÚPMD funguje i Centrum pro neslyšící maminky, ale v této porodnici ne vždy respektují přání rodičky, ne vždy Vám umožní použít Váš porodní plán a bohužel, i když se předem informujete a je Vám například slíben individuální přístup, následná skutečnost je pak často úplně jiná. Je to velká porodnice – s individuálním přístupem se tedy počítat příliš nedá. Nadto mají poměrně vysoké procento císařských řezů, takže žena se zdravotním postižením se zde spíše dočká plánovaného císařského řezu, než přirozeného porodu. A v neposlední řadě většina zaměstnanců ÚPMD nemá ani tušení, co některé druhy zdravotního postižení znamenají, a tak se může stát, že budete muset při vizitě vysvětlovat podstatu svého handicapu. Z výše zmíněné neznalosti pak navíc pramení naprosto nevhodné chování některých zaměstnanců ke zdravotně postiženým matkám a nechut části tamních pediatrů umožnit handicapované matce mít dítě na pokoji. Tuto porodnici tedy není dobré zvolit, máte-li jiné než sluchové postižení. Pro rodičky s pohybovým handicapem je pak tato porodnice krajně nevhodná. Výše zmíněné řádky plynou z vlastní zkušenosti autorky textu.

Pokud nechcete chodit na běžné kurzy pro těhotné, je dobrým řešením třeba dula nebo porodní asistentka, poradí, vysvětlí, a to většinou daleko obsáhleji než na kurzech, protože individuálně.

Kurzy pořádané přímo porodnicemi jsou většinou příliš krátké a navíc mívají spíš charakter reklamy na danou porodnici. Často též neposkytují moc informací o přirozených porodech…Volte tedy kurzy pořádané nějakým obč. sdružením.

Jste li vedená jako riziková z důvodu základního onemocnění, ptejte se, jak konkrétně Váš handicap ohrožuje Vaše těhotenství – docházení do rizikové poradny je docela ubíjející, tak ať tam nemusíte chodit zbytečně….

Najděte si např.dulu nebo soukromou porodní asistentku – ta může být možná i dobrým řešením pro prenatální péči, není-li třeba nějaký zvýšený dohled, a některé nabízí kontinuální péči – v těhotenství, při porodu v nemocnici a pak návštěvy v šestinedělí, takže můžou pomoci předvídat a řešit např. problémy s kojením či péčí o dítě a sebe (!) dané individuálním postižením, zkrátka někoho, kdo Vás v těhotenství psychicky podpoří, partner – otec dítěte to sám obvykle nezvládá, neboť je to pro něj též nápor, má prostě také strach.Sestavte si porodní plán, nebo aspoň rámcový návrh toho, co je pro vás u porodu přijatelné a co už méně…

Tzv. „specifické“ těhotné bývají často odesílány k porodu na tzv. vyšší pracoviště – ačkoli mnohdy menší porodnice poskytují individuálnější péči, a tu mnohdy právě nejvíc těhotná s handicapem potřebuje, proto se ptejte a zvažte, zda je opravdu nutné, abyste rodila ve velké nemocnici.

Není pravda, že císařský řez je bezpečnější pro matku i dítě – ve většině případů je toto řešení bezpečnější pouze pro porodníka.

Máte-li v anamnéze císařský řez, můžete se i tak pokusit o vaginální porod – v r. 2005 odrodilo u nás vaginálně 1877 žen po jednom řezu, 21 po dvou a dokonce jedna po 3 císařských řezech – viz. Zpráva o rodičce a novorozenci 2005 na www.uzis.cz.

Vybranou porodnici navštivte dostatečně dlouho před porodem, zaměřte se na:

- bariérovost?

- mají zkušenosti s lidmi s postižením? – Pokud ano, je možné, že se bude personál chovat vstřícněji,ale pozor, není pravidlem!

- umožní Vám mít dítě po porodu u sebe? – Je to důležité zejména pro další psychický vývoj dítěte a pro vytvoření vazby matky a dítěte, což je důležité stejně pro matku i pro dítě – je to vlastně vylaďování na mateřskou roli, dobrá porodnice by se měla za všech okolností snažit o co nejčasnější a nejužší kontakt matky (obou rodičů) s miminkem.

- je možné být popř. ubytován na nadstandardním pokoji s osobním asistentem?

- může být doprovod přítomen při případném císařském řezu? – I u nás už jsou porodnice, které to umožní, ve vyspělých zemích EU toto patří ke standardu. To, že u nás zatím většina porodnic přítomnost doprovodu rodičky při císařském řezu nepřipouští, je dle mého názoru jen pozůstatek z dob socialismu a projev pohodlnosti části zdravotnické veřejnosti.

- podporují kojení? – Není pravda, že pro matku se zdravotním postižením je jednodušší nekojit!

 

Ale základní rada na konec: DŮVĚŘUJTE SI.

 

ČESKÉ užitečné odkazy:

http://duly.cz – seznam dul

www.ckpa.cz, www.unipa.cz – profesní organizace porodních asistentek, lze je požádat o kontakt na porodní asistentku ve Vašem okolí

www.porodniasistence.cz – časopis Porodní asistence, s odkazem na Almanach soukromých porodních asistentek, který vydává

www.iham.cz – Hnutí za aktivní mateřství, věnuje se problematice přirozených porodů u nás atp.

Též existuje několik zahraničních stránek s touto problematikou – ale většinou mohou sloužit jen jako poněkud trpké srovnání české a tamní reality – některé pomůcky pro zdravotně postižené rodiče u nás zatím nejsou dostupné, zatím nemáme ombudsmana se speciálním pověřením pro ochranu práv zdravotně postižených, povědomí českých lékařů o této problematice je prakticky nulové a povědomí zdravotně postižených o právech pacienta při poskytování zdravotní péče, a tedy i o právech reprodukčních minimální. V ČR tedy neexistují svépomocné skupiny handicapovaných rodičů, ani lékaři a zdrav. pracovníci, kteří by se touto problematikou blíže zabývali, stále převládá odmítavý postoj k rodičovství zdravotně postižených atd. Na druhou stranu stránky často obsahují lékařské informace, kt.mohou ukázat i jinou cestu, než je naším poněkud paternalistickým zdravotnictvím nabízena (např.-i paraplegičky mohou rodit vaginálně, schizofrenie není důvodem k preventivní hospitalizaci v porodnici, VBA2C (vaginální porod po 2 císařských řezech) je možný, dítě v poloze KP lze otočit tzv. zevními hmaty i u žen s ataktickými pohyby...)

 

CIZOJAZYČNÉ užitečné odkazy:

www.dppi.org.uk – stránky britské nevládní organizace, zabývající se podporou handicapovaných lidí v oblasti rodičovství, jedná se o svépomocnou organizaci

www.direct.gov.uk – pod odkazem Disabled people informace o službách pro tuto skupinu občanů, vč.otázek práva na rodičovství a pomoci pro postižené rodiče, oficiální stránky, dotované britskou vládou

www.disabledparents.net – stránky pro rodiče s postižením, informace plus vlastní příběhy

www.adopting.adoption.com – stránky pro adoptivní rodiče, je tam i článek na téma adopce postiženými rodiči – u nás stále převažuje názor že zdravotně postižení nemají adoptovat děti

www.vbac.org.uk – informace pro ženy, které po jednom nebo více císařském řezu, či po jiných operacích na děloze, chtějí rodit vaginálně, jsou tam lékařské informace, ale i osobní příběhy vč. příběhů žen, které i po takovýchto operacích odrodily nejdřív vaginálně v porodnici a při dalším porodu již rodily doma

www.caesarean.org.uk – informace ohledně císařských řezů, odpovědi na často kladené otázky, jak sepsat porodní plán v případě plánované sekce, fotky jizev atd.

 

Zdroj: K. Vítová - S bříškem a handicapem, vydalo o.s. Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství, na dobromysl.cz publikováno s laskavým svolením autorky a o.s. Aperio

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz