Aspergerův syndrom od dětství po dospělost


 

 Kdyz se moje holcicka narodila, velmi dlouho se neusmivala, nemavala radostne nozkami a ruckami, kdyz nas videla, nezajimala se mnoho o nase oblicje a bylo ji velmi tezke vtahnout do hry. Byla rada sama, moc neplakala a nevyzadovala nasi pozornost, kterou jsem ji neustale nutila:o), jsa poucena stohem naucnych knih o materstvi a matce a diteti. Mela strach z cizich prostredi a moc plakala. Bohuzel ji neutisila materska naruc, ale vyhradne otcovska. Jasne uprednostnovala sveho otce prede mnou, prestoze jsem byla jasne hlavni pecujici osobou ja.

Souhrn vsech techto faktoru me neustale vedl k zamysleni, ze asi neni neco v poradku. Nemela jsem pro to jasny dukaz, jen jsem to proste jako matka citila. A tak jsem zacala patrat na internetu, ptat se a "otravovat" odborniky. Diky sve neodbytnosti jsem se asi po roce dozvedela od jednoho hodneho pana psychologa, ktery byl ochoten cist stohy mych dopisu s popisy chovani a zvlastnostmi me dcery, sdelil mi, ze by se mohlo jednat o Aspergeruv syndrom. Toto mi pomohlo nabrat spravny "kurz". A ja jsem se vrhla na procitani materialu na internetu v cestine i anglictine. Bohuzel v te dobe moc informaci o Apsergerove syndromu na netu nebylo a knih k dispozici jako safranu. Mnohem vic toho bylo o Detskem autismu, tzv. Kannerove syndromu. Cim vice jsem patrala po informacich, zjistovala jsem, ze popisy a charakteristiky se s chovanim a jednanim me dcery vice nez shodovaly.

Zacala jsem si dopisovat se specialistkou na Poruchy autistickeho spektra a byla moc hodna. Trpelive procitala me dopisy. kdyz se tim vsim "prokousala", na zaver mi napsala, ze se skutecne muze jednat o Aspergeruv syndrom, ale ze je jeste prilis brzy na konecne zavery, neb dite se stale jeste vyviji a je mozne ho bezpecneji diagnostikovat az od 3 - 4 roku. A tak jsem se spojila s pani doktorkou z Motola, kde jsou specializovani na diagnostiku (PAS - poruch autist. spektra) u deti a objednali jsme se. Poradnik je velmi dlouhy. Vysetreni trva priblizne tyden a deti v poradniku kolem 50-ti. Dite je s doprovodem hospitalizovano a je provadeno mnozstvi testu - neurologicke, metabolicke, EEG a spoustu jinych. Na zaver rodicum lekari sdeli, zda-li je jejich ditko autisticke, do jake miry, jak mu lze pomoci, pripadne medikace a jak postupovat dal.

Mnoho rodicu po obdrzeni diagnozy citi pocit ulevy. Je jim jasne, ze jejich ditko se lisi od druhych. A to ani nemusi byt odbornici, autisticke deti jsou v tolika ohledech specificke, ze si jejich odlisnosti nelze nevsimnout, v pripade nejblizsich. Horsi je to u nahodnych chodcu a lidi, kteri se setkavaji s ditetem mene. Pravdou zustava, ze autici a aspici taky mnohdy jinak reaguji a chovaji se na verejnosti a uplne jinak v bezpeci domova. Se sdeleni diagnozy rodicum prichazi uleva, ze rodice nepochybili ve vychove, nejsou tak spatni, jak jim je mnohdy vtloukano do hlavy, ze to neni jejich vina a take ziskavaji nadeji, ze lze potomkovi, alespon trochu pomoci. A ikdyz je autismus z velike casti nevylecitelny, lze zmirnit mnoho z problemu jedince, hlavne do budoucna. Existuji vhodne leky, neurovitaminy pro zklidneni, ruzne terapie a hlavne mnohem vic pochopeni, ze nestve lidi schvalne, nedela naschvaly, nechce delat problemy, ze je nezvladatelne. Je jen proste jine. Potrebuje jiny pristup a obrovske mnoztsvi trpelivosti. O tom by vam kazda mama (ci tata) mohli vypravet. Dite jinak vnima a chape svet a jinak reaguje. Jeho mozek je zkratka jiny a tudiz i jeho reakce a mysleni jsou jine.

Diagnostika Aspergerova syndromu nijak vase dite nezmeni a ani neexistuji zadne zazracne leky, nebo superucinna terapie, ktera by z vaseho ditete udelala "bezne" dite. Diagnostika je jen pomoc a voditko, jak k vychove a vzdelavani pristupovat do budoucna a hlavne pomuze rodine i okoli pochopit hloubeji, proc se chova maly Aspik jinak, nez ostatni deti. To, co dite s AS skutecne vystihuje v jeho podstate, je jina konfigurace mozku, a tudiz je jine jeho chapani sveta, jine prozivani a zpracovavani informaci a z toho plynouci odlisne reakce na svet. Nejvetsi potize deti s AS jsou v socialni oblasti, nevedi jak reagovat na ostatni deti, popr. z nich maji strach, nebo je zcela odmitaji a dokazi si stastne hrat samy. Mnohdy si s otatnimi detmi jejich veku nemaji co rict, protoze jejich uvazovani a zajmy byvaji mnohdy na vyssi urovni a i jejich pedantske vyjadrovani, pripominajici mluvu dospelych, bezne deti prilis nepritahuje.

Pokud uz si deti s Aspikem zacnou hrat, stava se z nej nemilosrdny diktator a trva na tom, aby vse bylo dle jeho pravidel. Mnohdy byvaji zejmena mladsi deti s Asperger syndromem v soc. kontaktu nejiste, nevedi co rict, jak se chovat a v tomto bodu potrebuji velice moc podporu rodicu a nenapadne vedeni a tzv. "socialni napovedu", jako napr. zamavej holcicce, podivej, jak se na tebe pekne smeje. Ovsem ne kazdy Aspik o to bude stat. Aspici maji velke potize se ctenim vyrazu ve tvari a gest a proto mnohdy nespravne analyzuji, co maji rict a jak se chovat. Mohou se zdat pro okoli chladni, podeziravi a spise nepratelsti az agresivni. Mnohdy byvaji hyperaktivni a z toho plyne i jejich obtizna zvladatelnost.

Nemale potize ve vychove zpusobuje i jejich sebestrednost, tvrdohlavost a slabe nebo zadne reakce na povely rodicu. Maly Aspik uprednostnuje hlavne to, co chce on sam, tudiz pro nej neni dulezite, ze po nem rodice chteji, aby si treba sednul, kdyz on chce stat. Je treba volit velmi rafinovane taktiky presvedcovani, argumentace a jemne manipulace, aby dite udelalo to, co se po nem chce a melo pocit, ze to vlastne chtelo samo. Avsak mnoho deti s AS byvaji prumerne az nadprumerne inteligentnich, takze bezne argumenty zde nestaci. Argumenty musi byt vysoce logicke a presvedcive.

Dalsi problematicka oblast je motivace. Mali profesori, jak jsou casto deti s AS nazyvany, jsou schopny se motivovat po dlouhe hodiny ohledne jejich zajmu, avsak mimo jejich oblibene cinnosti a zajmy je jen velmi tezke je motivovat. A tim lze vysvetlit proc vas Petrik spickove sklada z Lega, ale neumi si zavazat boty. Svou roli zde muze hrat do jiste miry i neobratnost, avsak i v tomto ohledu byvaji detiindividualni. Nekteri jsou velmi pohybove nadani, jini maji problemy se rozbehnout.

Hyperaktivita spojena s problematickou motivaci byvaji velkym problemem behem skolni dochazky. Avsak s peci ucitelek, popr. s osobnim asistentem (neni podminkou) a trpelivymi rodici, muze dite s AS zvladnout s prehledem zakladni, stredni i vysokou skolu, dle svych osobnich dispozic. Problem byva s naslednym zarazenim do pracovniho procesu. Je jen malo mist, kde mlady clovek s Aspergerovym syndromem muze obstat, pracovat samotatne svym tempem sam na svem projektu bez spoluprace s ostatnimi. Na vetsine pracovnich mist zamestanavatel pozaduje pruznost, flexibilitu, tymovou praci, loajalitu, apod.. To vse je, co Asperger neni schopen nabidnout. A proto pro ne nezbyva, nez byt samostatnym pocitacovym expertem, podnikatelem, apod. Avsak ne kazdy ma tyto moznosti a schopnosti.

V posledni dobe se nastesti zacaly objevovat sdruzeni na pomoc lidem s postizenim v oblasti zamestnani, ovsem ochota zamestnavatelu, zamestnat si "problem" je miziva.

Na zaver preji vsem rodicum deti s Aspergerovym syndromem i Aspergerum samotnym mnoho klidu, pochopeni a pohody do dalsiho zivota.

 

JMÉNO AUTORA: Martina

EMAIL_AUTORA: barbiena@seznam.cz

 

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz