O Lukášových cestách do chovatelského kroužku


 

 Lukáš je 16tiletý kluk s diagnosou těžké mentální retardace. Následující rozhovor vznikl na návštěvě u Lukáše doma. Po celou dobu nás Lukáš velice ochotně hostil – nabízel nám pití, přinášel a odnášel nádobí, ukazoval fotky ze školy v přírodě.

Vzhledem k jeho postižení na otázky odpovídala maminka. Shodou náhod to bylo v pátek 29.6. – v den, kdy se na českých školách rozdávalo vysvědčení.

 

Dobrý den. Nabízí se otázka, jakou školu Lukáš navštěvuje a jaké je jeho vysvědčení?

Chodí do Mateřské a základní školy speciální Diakonie ČCE na Praze 4. Samozřejmě, že vyučované předměty jsou oproti klasickým školám jiné – tomu odpovídá i vysvědčení. Hodnocen byl z předmětů: výchova rozumová a smyslová, pracovní a výtvarná, hudební, pohybová, rehabilitační a tělesná. Hodnocení je slovní, ale Lukášovy pokroky nejsou bohužel příliš velké.

Kolik dětí je v jedné třídě?

5 až 6. V letošním roce byly k sobě vybrány děti s podobnou diagnosou, i když rozdílného věku. V příštím roce by měl být hlavním kritériem pro rozdělování dětí do tříd věk. Pro Lukáše by to znamenalo nové spolužáky.

Jak v hodinách pracuje?

Rád pozoruje, poslouchá, aktivně se sám příliš nezapojuje. Potřebuje časté střídání činností, nedokáže se déle soustředit.

Příští rok Lukáš ukončí 10tiletou povinnou školní docházku. Co bude dál?

Začne docházet do chráněných dílen, kde bude vyrábět různé předměty ze dřeva, navlékat korálky apod. Nevím, jak přechod do nového prostředí zvládne. Proto jsem se tam domluvila, že nám případně občas umožní zajít dopoledne do původní školy.

Co Lukáše baví? Jaké má zájmy?

Pexeso, fotbal, Člověče, nezlob se, jízdu na kole a zvířata. Ty miluje – i když má občas tendenci jim ubližovat. U nás doma se už vystřídala andulka, potkani, morče. V současnosti s námi bydlí kocour a králík. Musíme však Lukáše hlídat a někdy upozorňovat, aby se ke zvířatům choval hezky. Dvakrát se stalo, že v noci udusil potkana. Od té doby jsme myšky u něj v pokoji začali na noc zamykat, aby je nemohl vyndat z klece.

Se svým asistentem Honzou dochází v rámci programu Jiné odpoledne 1x týdně do chovatelského kroužku na Smíchov. Jak přesně jejich odpoledne vypadá?

Honza si Lukáše vyzvedne po obědě ve škole a spolu jedou na Smíchov. Vždy připravím pro zvířata „svačinu“, a tak nejdříve spolu obchází a krmí kozy, poníky, králíky. Nejoblíbenější je krokodýl, ten je ale samozřejmě za sklem. Potom pomáhá hřebelcovat, čistit chlívky a stáje, někdy se na ponících i projede.

Dochází do kroužku i jiné postižené děti?

Ne, Lukáš je jediný. Přesto ho ostatní zdravé děti mezi sebe bez problémů vzaly. Má však problém se soustředit a udržet pozornost, když vedoucí kroužku dává dětem rady a pokyny, co dělat; teoretické informace o zvířatech apod.

Našel si tam kamaráda? Baví se s ostatními?

Velice málo. V podstatě se celou dobu drží poblíž svého asistenta a s dětmi nekomunikuje. Vloni si tam oblíbil jednoho chlapce, který už bohužel přestal chodit.

Jak Lukáš zvládá dopravu na kroužek a zpět?

Jezdí tam s Honzou autobusem a tramvají. Cestu už zná dobře. Je ale nutné neustále procvičovat správné přecházení silnic a vhodné chování v dopravních prostředcích. Nebýt hlučný, „necpat se“ do autobusu, pustit sednout starší.

Po celou dobu rozhovoru se o nás Lukáš vzorně stará jako správný hostitel. Je vždy takový?

Lukáš má rád pořádek a řád. Dává věci na své místo, vše si uklízí. Chce mi pomáhat s luxováním nebo v kuchyni – je to však tak trochu pomoc nepomoc. Musím být neustále poblíž, dohlížet na něj, sama bych si to udělala rychleji a snáz. Ale lidi obsluhuje rád, to je pravda.

Má jeho choroba nějaký vývoj? Jaký je výhled do budoucna?

Do jeho 2,5 let jsem si myslela, že mám zdravé dítě. Začal chodit do jeslí a já nastoupila do práce. Záhy jsme si začali všímat, že se oproti ostatním dětem opožďuje ve vývoji. Netvořil věty atd. Do normální školky ho ve třech letech již nevzali, začal chodit na 4 hodiny denně do speciální mateřské školky a já zůstala doma. Absolvovali jsme s ním spoustu vyšetření na neurologii v Thomayerově nemocnici i Motole. Doktoři nám ale vždy řekli, že výsledky jsou v mezích normy. A tak vlastně dodnes přesně nevíme, v čem spočívá Lukášova choroba ani co bude dál. Pokud je třeba, bere prášky na zklidnění; denně také cvičíme ve vaně kvůli zlepšení motoriky. Je zajímavé, že se v 5 letech naučil jezdit na kole – což je poměrně složitá věc na koordinaci pohybů.

Starat se o postižené dítě je bezpochyby psychicky i fyzicky náročné. Je něco, čím se Lukáš zabaví sám, když si potřebujete odpočinout nebo v klidu udělat domácí práce?

Samozřejmě, že občas bývám unavená – i proto, že jsou noci, kdy se Lukáš opakovaně budí a my s ním. U televize, počítače nebo videa vydrží delší dobu sám. Má rád Kouzelnou školku a film Aligátor. Ale jinak spolu hrajeme pexeso, za domem kopeme do balonu, má rád pohádky. Okruh toho, co ho zaujme a co zvládne, je omezený. Jsou chvíle, kdy je pro mě hodně těžké jít si s ním po tisící kopat do míče.

Jsou před Vámi 2 měsíce prázdnin. Co plánujete?

Občas vyrazíme na 1-2 dny k mému tatínkovi, ale jinak budeme doma. Podnikneme nějaké výlety po Praze, procházky do přírody i obchodů. Lukáš totiž hrozně rád nakupuje. Vzhledem k tomu, že nezná hodnotu peněz, bývá ale problém vysvětlit mu, že nelze koupit všechno, co by chtěl. V takových chvílích se stává někdy až agresivním.

Otázka na závěr: Jak je spokojený se svým asistentem?

Moc. Má Honzu moc rád, těší se, když má přijít. Manžel chodí domů z práce pozdě, a tak jsem ráda, že má asistenta – muže. Vnáší to „chlapský“ prvek do jeho světa. Až se občas bojím, aby ta fixace nebyla příliš silná. Vím, že jednou Honza od nás musí odejít. No, ale zatím spolu plánují prázdninový výlet do zoo. Tak snad jim vyjde!

 

Děkuji za rozhovor a hezké léto! K.S.

 

Autorka: Kateřina Soukupová

pozn.: Program Jiné odpoledne umožňuje dětem s mentálním postižením, dětským autismem a kombinovanými vadami zařadit se do kolektivů svých vrstevníků bez postižení a to v rámci organizované zájmové činnosti. Více o programu najdete zde

 

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz