Školní integrace


Jak se integrace a inkluze liší od mainstreamingu?

V historii byl pojem „maistreaming“ („hlavní proud“) spojen s dočasným umístěním studentů s handicapy v běžných třídách, a to z mnoha různých důvodů, včetně všeobecného vzdělání a sociální interakce. Integrace a inkluze na druhou stranu dávají všem studentům možnost účastnit školního života jako celku.

To zahrnuje úplnou integraci do běžných tříd s možností vzdělávání a sociálního kontaktu. Studentům s mentální retardací musí být ale také zajištěna šance účastnit se všech aspektů školního života, od mimoškolních aktivit, jako například fotbalových zápasů, po společné jídlo nebo setkávání se s vrstevníky ve školní jídelně. Mnoho lidí raději používá pojem inkluze, protože v sobě zahrnuje spoluodpovědnost jedinců s handicapy ve všech aspektech života ve škole a v komunitě.

Proč je integrace a inkluze důležitá?

Pro studenty s mentální retardací zajišťuje interakce se stejně starými spolužáky modely rolí pro úspěch ve vzdělávání a ve společnosti. Interakce se studenty, kteří mají postižení, může ovlivnit postoje a předpoklady učitelů a spolužáků a pomoci zbavit se stereotypů, které studenty s postižením omezují (York, et al, 1989). To opět zvyšuje příležitosti dostupné studentům s mentální retardací, když vstoupí do dospělosti. Když studenti s postižením a bez vyrůstají a učí se společně, padají bariéry vytvořené stereotypy a stigmatizací.

Rozhodnutí, jestli integrovat studenty nebo ne odráží společenské postoje a hodnoty (Stainback a Stainback, 1988). Zahrnutí studentů s mentální retardací do všech aspektů školního života je jedním indikátorem přijetí lidí s postižením do naší společnosti. Pak by otázky, které je třeba položit, neměly být „Může inkluze fungovat?“ nebo „Je integrace dobrý nápad?“ Místo toho je třeba se ptát, co můžeme udělat, aby integrace fungovala, a soustředit svou energii na zodpovězení této otázky.

Měli by všichni studenti trávit všechen čas v běžné třídě?

Vzdělávací programy pro studenty s mentální retardací musí být individualizované, aby vyhovovaly specifickým vlastnostem a potřebám každého jedince. Někteří studenti s mentální retardací budou těžit ze vzdělání, které získají mimo školu, jako například ve výše zmíněném komunitním prostředí. Pak nebude vhodným vzdělávacím prostředím pouze běžná třída. Jiní studenti s mentální retardací mohou potřebovat související pomoc, která si vynucuje čas strávený mimo běžnou třídu. IEP proces (Individuální vzdělávací program, viz níže) by měl rozpoznat vhodný program pro každého studenta a určit, jaký systém nejlépe vyhovuje studentovým potřebám.

Přesto by všichni studenti měli být nějakým způsobem integrováni do běžných vzdělávacích zařízení, tříd a aktivit se svými vrstevníky, kteří nejsou handicapovaní. Neznamená to, že se každý student v běžné třídě musí učit stejnou látku, ani to, že studenti s handicapy vstupují do běžných tříd jen pro prospěch ze společnosti. Znamená to, že s odpovídající pomocí, úpravami a ohledem k individuálním odlišnostem mohou mít všichni studenti s mentální retardací z integrace prospěch ve formě vzdělání a společenského kontaktu.

Proč je důležité umístění ve věkově odpovídajícím prostředí?

Když jsou studenti s mentální retardací posuzováni jen podle jejich „mentálního věku“, jak vychází z testu, a ne ve vztahu k jejich skutečnému chronologickému věku, je těžké je vnímat jako adolescenty nebo dospělé. Místo toho je tendencí na ně pohlížet jako na děti, kdy je odhadů mentálního věku používáno jako záminky pro nedostatečné efektivní vzdělávání nebo nedostatečnou integraci do aktivit, kterých se účastní jejich vrstevníci. Pohlížení na lidi s mentální retardací jako na věčné děti je chybné a zkreslující a způsobuje i mnohá omezení poté, co tito lidé opustí školu.

Když děti s mentální retardací vyrostou ve školách a třídách se svými vrstevníky – hrají stejné fotbalové zápasy, přátelí se s nepostiženými dětmi a jedí ve stejné jídelně – mohou si osvojit dovednosti, hodnoty a postoje odpovídajícím jejich věku. Když jsou jim umožněny zkušenosti s činnostmi odpovídající jejich věku, tak se mohou naučit a naučí se role adolescentů a dospělých. Učitelé, vrstevníci, kolegové a zaměstnavatelé je vnímají jako dospělé a, následkem toho, jako potenciální zaměstnance a přátele.

Jaká je role rodiny při určování vhodného vzdělávacího programu a umístění?

Role rodičů je kritická. Budou jediným pevným činitelem v celém procesu.. Nejefektivnějším nástrojem, kteří mají rodiče k zajištění vhodného vzdělání pro své dítě, je Individuální vzdělávací plán. IVP je právní dokument, který ustavuje nutnou podporu pro studentovo vzdělávání (situace v USA – pozn. red.). V tomto procesu jsou rodiče a profesionálové rovnocennými partnery. To nemusí znamenat stejnou znalost vzdělávacích pojmů a procedur, ale znamená to stejný status v rozhodování. Rodiče mají o svém synovi, dceři nebo členu rodiny cenné informace. Zaměření se na funkční, na život orientované vzdělání pro studenty s handicapy vyžaduje informace vztahující se k studentovu domovu a zkušenostem a dovednostem z komunity. Rodiče a členové rodiny mají v tomto ohledu množství informací a měli by se aktivně účastnit rozhodování v procesu plánování.

Jak se ve vzdělávacích programech uskutečňuje příprava na zaměstnání ?

Jako všechny ostatní aspekty vzdělání, příprava na zaměstnání musí být určena individuálně. Někteří studenti budou potřebovat více času, aby se naučili specifické dovednosti pro své zaměstnání, a vzdělávání bude možná muset začít dříve. Přesto je třeba se během celého vzdělávacího procesu zaměřit na všechny studentovy dovednosti a postoje spojené s danou prací. Studenti by měli získat se zaměstnáním zkušenosti, které jim umožní si informovaně vybrat a rozhodnout se o tom, kde chtějí pracovat jako dospělí.

 

Reference:

The Arc (1990), Prohlášení o postoji ke vzdělávání. Přijaté sborem zástupců, 40. výroční schůze.

Brown, L., Nisbet, J., Ford, A., Sweet, M., Shiraga, B., York, J. & Loomis, R. (1983). Kritická potřeba mimoškolního vzdělávání ve vzdělávacích programech pro vážně handicapované studenty (The critical need for nonschool instruction in educational programs for severely handicapped students). Journal of the Association for Persons w/ Severe Handicaps, 71-77.

Stainback, W. & Stainback, S., (1988). Role výzkumu v integraci (The role of research in integration). Minnesota UAP Impact: Feature issue on integrated education, 1, 5-6. Minneapolis, MN: Minnesota University Affiliated Program on Developmental Disabilities.

York, J., Vandercook, T., MacDonald, D., Heise-Neff, C. & Caughey, E. (1989). Integrace do běžné třídy: zpětná vazba od učitelů a spolužáků (Regular class integration: Feedback from teachers and classmates). Minneapolis, MN: University of Minnesota, Institute on Community Integration.

Doplňující prameny dostupné v Arcu:

Výběrové prameny: Integrované a inkluzivní vzdělávání (Integrated and Inclusive Education), (1991). Reference zabývající se efektivní integrací, nejlepšími postupy a strategiemi pro inkluzi a jinými zdroji informací.

Veřejný zákon č. 94-142: Zákon o vzdělávání jedinců s handicapy (Public Law 94-142: The Individuals with Disabilities Education Act), (Revidováno r. 1992). Q & A popisuje zákon zajišťující studentům s mentální retardací bezplatné a vhodné vzdělání.

Řádný proces: procedurální zabezpečení (Due Process: Procedural Safeguards in P.L. 94-142), (Revidováno r. 1992). Q & A popisuje zabezpečení veřejného zákona a řádné postupy soudního řízení.

Revidováno v červenci r. 1992

 

Zdroj: The Arc - The Education of Students with Mental Retardation: Preparation for Life in the Community, překlad: Martina Jakubův, redakčně upraveno, publikováno s laskavým svolením The Arc of the United States

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz