Můj život


Narodila jsem se 23. 1. 1960 v Jičíně. Jsem z dvojčat. Do 3 let jsme byli v Praze v kojeneckém ústavu a od tří let pak v dětském domově v Jičíně. Potom nás i se sestrou převezli sem na Moravu, kde jsme nějaký čas trávili v dětském domově u Jeseníku.

Rodina Nejedlá z Krnova si nás obě dvě vzala do adoptivní péče, dali nám i jejich jméno. V této rodině jsme byli do plnoletosti.

Byla jsem hodně často nemocná, ale přesto jsem aktivně sportovala. Od narození jsem měla postižené dolní končetiny, chodit jsem začala až později. Proto jsem dělala vrhařské disciplíny – oštěp, koule, disk. Od 15. let jsem na tři roky odešla do Olomouce studovat zahradnickou školu Flora Olomouc. Tam jsem taky sportovala za Lokomotivu Olomouc.

Po škole jsem se vrátila do Krnova. V té době se mi zhoršoval zdravotní stav, nemohla jsem vykonávat práci v oboru. Byla jsem hospitalizovaná v nemocnici, kde se mě ujala nová rodina ze Zlatých Hor. Přestěhovala jsem se k nim a pracovala v Metě. Po 7 letech jsem se musela vrátit zpátky do Krnova, protože jeden z pěstounských rodičů tragicky zahynul. Měli také dvojčata, kluky.

V té době jsem se seznámila s budoucím tatínkem mých dětí. Tento vztah trval pět let. Po pěti letech se nám narodila dvojčátka, syn a dcera. Po narození dětí jsem s nimi zůstala sama. Bydlela jsem u jedné hodné známé, která mi s jejich výchovou pomáhala. Časem jsem získala i svůj byt.

Když měli děti 6 let, dostala jsem těžkou chřipku, musela jsem do nemocnice a o děti se staral jejich táta. Strávila jsem v nemocnicích hodně času, protože jsem při jednom odběru mozkomíšního moku během chvilky ochrnula. Převezli mě do Fakultní nemocnice do Ostravy. Tam nastal zlom v mém životě, když jsem si uvědomila, že ochrnutí je trvalé.

Začala jsem znovu sportovat i na vozíčku. Dělala jsem atletiku a stolní tenis na republikové úrovni než mě postihla další nemoc, slinivka a epilepsie. Zase dlouhé hospitalizace po nemocnicích.

Po návratu domů jsem na tom byla hodně špatně. Starali se o mě celodenně sestřičky z Charity. Se mnou to ale šlo z kopce,nepomohl mi ani pocit, že mám děti a sestru. Cítila jsem se zbytečná, na obtíž. Rozhodla jsem se ukončit svůj život.

Když jsem se probrala na psychiatrii v Opavě, vykládali mi, že mě našli sestřičky z Charity a na áru mě vraceli zpátky do života. Dlouho mě trápilo, že se mi to nepovedlo. Zkoušela jsem to potom i znova, než mi došlo, že tady ještě asi mám být.

Tak začal můj život znova, všechno bylo jiné. Musela jsem se vše učit, o své rodině, dětech. Všechno jsem zapomněla. Od té doby mám dodnes problémy s pamětí, s učením a poznáváním.

Pracovníci Charity se mě snažili dostat do nějakého zařízení, abych se cítila užitečná a abych nebyla doma sama, kdybych dostala epileptický záchvat. V roce 2000 jsem začala chodit do stacionáře Benjamín v Krnově, kde jsem dodnes. Našla jsem si tam přátele, učím se s terapeuty. Pomohli mi rozhýbat mé ztuhlé ruce, ve kterých jsem neudržela ani tužku. Chodila jsem na rehabilitace, pracovala s hlínou, malovala.

Dnes jsem díky nim jiný člověk. Cestuji, poznávám přátelé, učím se sama řešit obtížné životní situace. Také díky svých dnes už 23 letých dětí a setry jsem na tom tak, jak jsem. Nikdy bych nevěřila, že jako aktivní sportovec, začnu po upoutání na vozík opět žít kvalitní život.

Syn Míša s maminkou

 

Podílejte se i Vy na jedinečném festivalu, doprovázeném výstavou fotografií s příběhy žen, které dokázaly čelit nepříznivému osudu. Pokud si myslíte, že také Vám osud neustlal na peří a přesto jste všemu čelila obstojně, napište svůj příběh a podpořte tak ostatní, které se se svým osudem právě perou. Přispívat můžete i anonymně na adresu Dílny tvořivosti, V Pevnosti 4, 128 41 nebo dilny_tvorivosti@seznam.cz

 

Zdroj: Dílny tvořivosti o.s., www.dilnytvorivosti.cz

 

 

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz