Jak zládat stres při výchově dětí se znevýhodněním

Rodina

Stres je přirozená reakce organizmu na obtížnou životní situaci. Pokud dopustíte, aby vás stres ovládl, bude to mít důsledky pro vaše zdraví a pro vaši rodinu, neboť ztratíte sami sebe. Věřte, že to není třeba, nemusí se to stát.

Rodiče většinou pro zvládnutí stresu dávají následující doporučení:

 

Neočekávejte, že uděláte vždy všechno, co má být uděláno!

Jim říkal: „Nejvíce vystresovaný bývám tehdy, když přejímám zodpovědnost za to, co není mou zodpovědností. Každý den dělám, co mohu, a snažím se nepřemýšlet nad tím, co jsem neudělal.“ 

Delegujte odpovědnost, povinnosti a domácí práce na ostatní. Pamatujte, že nemůžete neustále znamenat vše pro všechny ostatní lidi. Nejde to.

V rodinách, kde jsou děti, existuje jediná jistota – stane se to nejméně očekávané! Dopřejte si to, že se vyrovnáte se všemi ranami. Prádlo počká. Zbavte se svých očekávání týkajících se vlastní dokonalosti v údržbě domácnosti, sekání trávníku, vaření, nakupování atd. Nechejte si od ostatních pomáhat, a občas prostě nechejte některé věci nedodělané nebo je nedělejte vůbec.

 

Nenechejte starosti ovládnout váš život.

Betty jednoho večera sledovala křečka její dcery, jak běhal v kolotoči ve své kleci. „Pokud existuje někdo, kdo má nejistou budoucnost, je to ten křeček“ řekla si. „Moje šestiletá Claire ho zapomíná krmit alespoň dvakrát týdně, a on si přesto jen tak klidně běhá ve své kleci, zůstává prostě svůj. V pondělí se nestará o to, zda bude mít jídlo v úterý.“ Betty pak tuto malou lekci aplikovala na svůj vlastní život. Měla šestiměsíční miminko, ale už teď si dělala starosti, jakou mu obstará školku a jaké bude mít učitele na základní škole. A čas od času přemýšlela nad tím, co by se stalo, kdyby ona nebo její manžel náhle zemřeli.

Plánování rozhodně hraje při výchově dětí s mentálním postižením významnou roli. Některé z Bettyiných starostí jsou určitě legitimní. Ale nedovolte, aby takové obavy ovládaly váš život a aby se proměnily ve stálou starost. Každopádně si můžete stanovit cíle a pustit se do činů, které vedou k jejich splnění. To je také účelem této příručky; pomoci vám připravit se na zítřek, příští týden nebo dokonce na dobu, kdy vaše dítě vstoupí do dospělosti.

 

Neporovnávejte své dítě s ostatními.

„Už jste si někdy všimli, jak sebe nebo své děti srovnáváte s lidmi, kteří mají více peněz, jsou oblíbenější nebo úspěšnější?“ ptala se Anne. „Ale rozhodně nikdy nesrovnávám svůj dům s někým, kdo má menší příbytek. Vždy se poměřuju s lidmi, kteří jsou bohatší než já.“

A tak je to i se srovnáváním dětí – srovnáváte jablka s hruškami. Děti, ať už s postižením nebo bez, jsou jedinečné a není spravedlivé je srovnávat s nikým. Každé dítě se posadí v dobu vhodnou pro něj, udělá první krok ve správný čas pro něj. Nemějte rozvrh, kterého se máte držet, nemějte očekávání. Naopak, oslavujte každý malý úspěch, který zaznamenáte.

 

 

Na svém žebříčku priorit postavte sami sebe hodně vysoko.

Pokud budete zanedbávat své vlastní zdraví nebo výživu, nebude z toho mít absolutně nikdo žádný užitek.

„To nejlepší, co mohu pro Johnnnyho udělat“, říká Jill „je to, že budu sama v pořádku“. A tak si nadále dopřává výživné jídlo a cvičí, své děťátko pořádně několikrát týdně zachumlá a vyjde s ním na dlouhou procházku.

Péče a pomocná ruka, kterou mnohde nabízejí především neziskové organizace znamená pro mnoho rodin účinnou podporu. Jejich programy respitní péče nabízejí, že se o vaše dítě postarají buď doma nebo někde jinde, na pár hodin nebo i na několik dnů. Díky nim si mohou rodiny dopřát dovolenou nebo si prostě jenom pár hodin oddechnout. O těchto programech se často hovoří jako o „darování času“.

Když rodiče od někoho dostanou takový dar, takovou přestávku a vybočení z kolotoče každodenní rutiny, je to jako prevence vyčerpání a vyhoření rodičů. Rodinám to pomáhá na chvíli zrelaxovat a vrátit se zpět s nově načerpanými silami. Takoví lidé jsou pak schopni se ještě lépe postarat o svého syna nebo dceru. Porozhlédněte se ve svém okolí a zjistěte si, zda místní organizace něco podobného nabízejí. 

 

Zdroj: The Arc – The Arc´s Family Book, publikováno s laskavým svolením The Arc of the United States, česká verze vznikla díky pomoci dobrovolníků projektu dobromysl.cz – překlad Jana Chaloupková, jazykové korektury Dagmar Brejlová