Služby na Islandu: Luxus nebo běžná praxe?


 

 

Přečetla jsem si článek p.Szebestové Diagnóza - celková otrava Downovým syndromem a nedalo mi to, musela jsem se ozvat.

Jsem ta paní z Islandu, kterou zmiňuje ve svém příspěvku. Tehdy, když jsme byli v pořadu SAUNA televize Prima, byl mému Stefánkovi necelý rok. Dnes je mu 6 a půl a chodí do školy. Má dvouletého brášku Michaela u kterého před Vánocema diagnostikovala dětská psycholožka a dětská lékařka hyperaktivitu s kombinací lehčí formy autismu. Stefan sám má kromě DS autismus...o něco silnější než Míša.U něj se na to přišlo asi před rokem, což je dost pozdě. Mohlo se s tím už pracovat a mohl na tom být i o něco lépe.... jak je vidět, ani na Islandu není vše 100% :-)

 Stefánkovi se ve škole líbí, už jsem měla možnost ho vidět ve vyučovacím procesu a dost mě překvapil... nemyslela jsem si, že dokáže vystřihnout normálníma nůžkama obrázek a sám ho nalepí do vyznačeného rámečku, nebo že je schopný ukazovátkem ukazovat na ty správné obrázky a doplňovat tím výklad učitelky. Zkrátka ho to baví a na třídní schůzce ho všichni chválí, jak je šikovný...

Běžná praxe na Islandu je, že se každé 3měsíce koná jakási schůzka, kde jsou přítomní učitelé (MŠ nebo ZŠ), dětský lékař, sociální pracovnice, další soc.pracovnice, která se stará o rodiny s postiženými či dlouhodobě nemocnými dětmi (zajišťuje individuální pomoc nad rámec běžných soc.osnov), rehabilitační pracovnice a zástupce úřadu, který zajišťuje tzv.náhradní rodiny a další služby. Tam se probírá, jak se vše vyvíjí, kde nastal nějaký problém, vzájemně se hledá spolupráce a řešení, jak to napravit a samozřejmě pokud je něco nového, jsem s tím seznámena. Jestliže pak mám na něco nárok, jsem poslaná tam, kde mi pomůžou.

Asi by bylo na místě vysvětlit,co to znamená "náhradní rodina"... Je to služba rodičům s postiženými a dlouhodobě nemocnými dětmi, kterou platí sociálka, tudíž to jde z kasy města. Již výše zmíněný úřad co se tím zabývá posoudí na kolik dní v měsíci mám nárok na jakési "volno" a najde rodinu, která dostává za tuto službu zaplaceno. Do této rodiny pak dítě chodí a rodiče mají chvíli, kterou můžou využít k načerpání nových sil, k návštěvě kina,či divadla, nebo prostě se jen pořádně vyspat... V mé situaci, kdy mám syna s DS a druhého hyperaktivního s autismem, mám nárok na tuto službu u obou. Mám tak šanci alespoň na jeden víkend v měsíci si udělat volno, vypnout a relaxovat podle svého. Bohužel můj ex-manžel se příliš o kluky nezajímá, na víkendy si je nebere a babičky či tetičky prostě nejsou, tak je to jediná možnost, jak načerpat nové síly... Takové služby bych přála i maminkám v ČR.

 Pokud naše děti dovrší 6let, jdou do školy a rodiče mají možnost si zažádat o specializovanou školu pro tělesně a mentálně postižené děti, nebo asistenta v běžné škole. Já volila možnost první, domnívala jsem se že to bude pro Stefánka lepší, když bude mezi "svými" a bude mít šanci být v něčem lepší, než ostatní. Je to určitě pro psychiku lepší, než být v běžné škole neustále poslední. Ve třídě jsou 4kluci, 2 s DS, jeden autista a jeden s mentální retardací a jsou spolu hrozně rádi. Na ty 4 kluky jsou 3 učitelky. Učí se matematiku, islandštinu, historii, hudební výchovu, ruční práce, práci na PC, mají jakousi občanskou výchovu, v úterky chodí na plavání, středy mají tělocvik, čtvrtky dílny, pátky výtvarku a ještě nějakou extra hudební výchovu, kde se snaží zjistit, jaký hudební nástroj by zvládli a učí se na něj. To jsem mu navíc vybrala sama a platím za to.

Kromě této běžné výuky k nim do školy dochází rehabilitační terapeuti, logopedi a další specialisti, co jsou potřeba a dokonce každý druhý týden zubní a dětský lékař,kteří preventivně kontrolují. Pokud dítě dostane něco z péče těchto specialistů, dostane rodič na konci měsíce složenku na zaplacení. Je to fajn, když si vzpomenu, jak jsme ještě před rokem kmitali a jezdili po všech těchto službách autem. Dnes ráno v 7.15 mám Stefánka připraveného do školy, vyhlížím školní autobus na který ho posadím, zavedu Michala do školky, jdu si po svých povinnostech, ve 3h vyzvednu Michala a po půl 4 vyhlížím autobus, který Stefana přiveze....pak máme čas na hraní, pohádky, čteme nebo jdeme na chvíli ven. Pokud onemocní, zavolám po 17h na středisko a do hodiny mi přijede doktor domů, tudíž odpadá oblékání obou dětí a táhnutí je na sředisko. Stojí mě to stejnou částku jako běžná návštěva dětského lékaře...

No a kromě všech výše zmíněných služeb ještě existuje služba pro děti od 6let, kterou najímá sociálka a dochází k vám na cca 16h v měsíci a vezme děti na procházku, do kina, nebo do zoo, nebo si jen tak s nima hraje a vy máte čas třeba na úklid, vaření, nebo co potřebujete.

Taky existují speciální domy, kde je možné děti umístit na 2-7dní a starají se o ně studované sestry. Tyto domy suplují rodinu, děti jdou normálně do školy, udělají si úkoly a hrají si, jdou ven a koukají na telku, prostě jako doma. Pomáhají s úklidem, s vařením, i třeba na zahrádce... Ještě jsem neslyšela,že by některé z dětí nechtělo jít :-) 

 Pokud by někdo chtěl reagovat,nebo se jen na něco zeptat, napište na mail reny2@seznam.cz. Klidně se s vámi podělím o zkušenosti a o rady.

Renata

 

JMÉNO AUTORA: Renata Pétursson

EMAIL_AUTORA: reny2@seznam.cz

 

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz