Ukazatel inkluze

Škola

 

Na komplexní pojem „inkluze“ má každý svůj vlastní názor. Pozornost věnovaná jednotlivým okruhům, měřítkům a jednotlivým aspektům pak umožňuje jeho konkretizaci. Při práci s „Ukazatelem“ se představa o obsahu tohoto pojmu dále vyjasňuje. Některé z myšlenek, na kterých je inkluze postavena, jsou shrnuty níže.

Inkluze je změna. Jde o nekonečný proces zkvalitňování učení a zapojení všech studentů. Jde o ideál, o který škola může usilovat, ale kterého nikdy zcela nedosáhne. k inkluzi ovšem dochází ihned, jakmile je proces zvyšování míry zapojení nastartován. Inkluzivní škola je škola v pohybu.

 

Inkluze ve vzdělávání

Inkluze ve vzdělávání staví na těchto předpokladech a procesech:

• Všichni studenti a pracovníci školy jsou stejně důležití.

• Zvyšování míry zapojení studentů (snižování míry vyčlenění) do školní kultury, vzdělávacího procesu a komunity.

• Změna školní kultury, politiky a praxe tak, aby byla zohledněna různorodost studentů.

• Odstraňování překážek v učení a zapojení všech studentů, tedy nejen těch, kteří mají určité postižení či jsou označeni jako „studenti se speciálními vzdělávacími potřebami“.

• Využívání zkušeností z konkrétních případů překonávání překážek v přístupu a zapojení tak, aby ze změn mohli čerpat i ostatní studenti.

• Vnímání rozdílů mezi studenty jako inspirace pro podporu učení, nikoliv jako problému, který je třeba řešit.

• Uznávání práva studentů na vzdělávání v místě, kde žijí.

• Zkvalitňování škol pro potřeby studentů i učitelů.

• Vyzdvihování úlohy škol při budování společenství a rozvoji hodnot, nejen při zvyšování výkonů studentů.

• Podpora vzájemně prospěšných vztahů mezi školami a okolní komunitou.

• Zohledňování myšlenky, že inkluze ve vzdělávání je jedním z aspektů inkluze ve společnosti.

Zapojit se znamená učit se společně s ostatními, sdílet a zažívat proces učení ve spolupráci s nimi. K tomu je třeba se do učení aktivně ponořit a mít vliv na to, jak probíhá. při hlubší sondě zjišťujeme, že zapojení spočívá v uznání a přijetí.

 

Rozvíjení inkluze s sebou nese omezování vylučovacích tlaků. „Disciplinární vyloučení“ je dočasný či trvalý přesun studenta mimo školu z důvodu porušování školního řádu. je výsledkem působení určitého souboru vylučovacích tlaků. Exkluze (vyloučení) je stejně jako inkluze široký pojem. Jde o veškeré dočasné či trvalejší tlaky, které stojí v cestě plnému zapojení. Může jít o důsledek vztahových problémů či problémů s učivem, nebo o důsledek pocitu nedocenění. Inkluze je o minimalizaci všech překážek ve vzdělávání všech studentů.

Inkluze začíná tím, že připustíme odlišnosti mezi studenty. při vývoji inkluzivních přístupů k výuce a učení se staví na respektování těchto odlišností. to může znamenat rozsáhlé změny ve třídách, ve sborovnách, na hřištích a ve vztazích s rodiči/pečovateli. Dítě nebo mladý člověk nás musí zajímat z pohledu celé osobnosti. Pokud se soustředíme pouze na jeden její aspekt, jako například postižení či studium angličtiny jako dalšího jazyka, může nám mnohé uniknout. Vylučovací tlaky na dítě s postižením mohou být primárně namířeny na jeho původ, nebo mohou vzniknout díky tomu, že vyučovací osnovy neuspokojují jeho zájmy. Děti, které se učí angličtinu jako další jazyk, se mohou cítit vyčleněné ze své kultury. Některé mohou mít za sebou traumatický zážitek. je třeba, abychom přestali myslet ve stereotypech. Tyto děti mohou mít v nejrůznějších ohledech více společného s dětmi, pro které je angličtina rodný jazyk, než s těmi, pro které není. Pokud pracujeme na definování a odstraňování problémů jednoho studenta, můžeme své poznatky využít i ku prospěchu jiných studentů, kteří byli zpočátku vnímáni jako bezproblémoví. Jde o jednu z možností, jak mohou odlišnosti v zájmech, znalostech, dovednostech, zázemí, jazykové vybavenosti, výkonnosti či určité nedostatečnosti pozitivně ovlivnit proces učení.

Stále dochází k vylučování studentů z běžného vzdělávání z důvodu postižení či „problémů s učením“. Tuto praxi by měl ve Velké Británii ztížit zákon o zvláštních vzdělávacích potřebách a postižení prováděcí předpis k právům postižených pro školy, a metodický pokyn pro inkluzivní vzdělávání ve školách, které jsou doprovodným materiálem k zákonu. v tomto pokynu se připouští, že běžné vzdělávání je někdy „blokováno“ z důvodů, které jsou „nepodstatné a neodpovídající“. Pokud si to rodiče přejí, školy a místní školské úřady jsou ze zákona povinny pokusit se dítěti s postižením umožnit vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu. Co se však opomíjí, je právo dítěte na běžné vzdělávání v místě bydliště. Novela zákona o rasových vztazích prosazuje za podpory Komise pro rasovou rovnost podobné postupy v oblasti zvyšování „rasové rovnosti“.

Inkluze spočívá ve vytváření školního prostředí, které je podnětné pro učitele i studenty, a v budování komunit, které podporují a oceňují jejich úspěchy. Inkluze ovšem spočívá i v rozvíjení lidského společenství z širšího pohledu. Školy mohou spolu s dalšími organizacemi a občany zlepšovat vzdělávací příležitosti a sociální podmínky v místech, kde působí.

 

Zdroj: ukázka z publikace Tony Booth and Mel Ainscow - Ukazatel inkluze, česká verze šířena o.s. Rytmus, celý text ve formátu .pdf zde




Související články

Obecně o inkluzi
Inkluze je proces snažící se zapojit jedince, který se tělesně nebo duševně odlišuje od většiny, mezi jedince bez podobných odlišností v naději, že se navzájem přizpůsobí. celý článek

Školní integrace
Proč je integrace a inkluze důležitá? Měli by všichni studenti trávit všechen čas v běžné třídě? Jaká je role rodiny? Nejčastěji kladené otázky a odpovědi na ně. celý článek