Náš šťastný příběh


Dovolte abychom se představily, a podělily se svámi o náš příběh.

Jmenuji se Jaroslava Růžičková a můj syn je Josef Růžička, který je postižen Angelmanovým syndromem. 

A jak to začalo? Byli jsme štastná rodina , která se těšila s velkým očekáváním na příchod miminka. Ten velký příchod nastal 19.6.1992 byl to # pátek 1 hodina odpoledne když se syn narodil, s váhou 3300g, míra 51cm. Od té chvíle se z nás staly štastní a milující rodiče.Vše bylo v pořádku, třetí den po porodu nás propustili domů s tím že dětátko i já jsme v pořádku.

V prvních týdnech a měsících, šlo vše jak má být, byl na umělé výživě ale prospíval a vyvíjel se přesně tak jak má. Když našemu synovy bylo sedm až osm měsíců tak rázem vše bylo jinak, jak když se zastaví čas. Začali jsme pozorovat u syna že něco se děje, a tak jsme navštívili lékaře a ten nás poslal na neurologii. Lékař z neurologie nám sdělil, že děláme jen paniku, že syn je v pořádku a víc se k tomu nevyjadřoval, ale my jsme se odbýt nenechali a navštívili jsme jiného lékaře v Ústí nad Labe. Ten nám oznámil, že dítě je vážně nemocné a má dětskou mozkovou obrnu. Nastala hospitalizace kde se dělalo CT mozku, kde našli mírnou korovou atrofii, což znamená šedá kůra mozková je užší.

A pak už se dál nic nedělo, spíše mám pocit že z hlediska lékářů to diagnozou bylo jasné a nic víc z jejich strany se nedělo. Jen jsme chodily na pravidelné kontroly a tak to bylo až do doby kdy nastala puberta, která přišla ve 13 letech a kdy já začala pozorovat že s pubertou se i objevilo něco jiného: začaly se objevovat křeče který provázely i strnulý výraz. Tak jsem opět navštívila lékaře a řekla co se děje, řekl vám to vadí ale nic se dělat nebude, v hlavě se nic nenajde a stojí to hodně peněz....

Ale měla jsem i štěstí, našla jsem výbornou pani doktorku, která se nás okamžitě ujmula a v 15 letech synova života se dělalo veškeré vyšetření kde se nakonec zjistilo že nejde o dmo ale nýbrž o angelmanův syndrom...

To je celé, ten příběh končí ale končí šťastně: synovi je dnes 16 let a já jsem štastná, že jsem jeho maminkou.

Autorka: Jarka Růžičková

 

 

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz