Autistické zamyšlení

Společnost

Je dnešní svět lepší než v minulosti, nebo spíše „někdo chytrý“ pouze vymyslel mírnější názvy?...

 

1. Válka – Dříve existovala ministerstva války, dneska jsou to ministerstva obrany. V budoucnu se zřejmě dočkáme ministerstev míru.

2. Ústavy sociální péče jsou již téměř minulostí. Dneska se stále více rozmáhá název „Domov sociální péče“.

3. Upustilo se od názvů „duševně nemocný člověk“ a „mentálně postižený člověk“. Nyní se používají označení „člověk s duševním onemocněním“ a „člověk s mentálním postižením“.

4. Domovy sociální péče a psychiatrické léčebny zaručují svým klientům právo na sebeurčení, ale jen relativně. Tu a tam se vyskytne případ, že zdravotní sestra v domově důchodců roztrhá seniorce náboženský časopis, na jiném místě si věřící katolík nesmí dát na poličku náboženské sošky, ani pověsit náboženský obraz na stěnu v ložnici. Do mnohých zařízení je bráněno vstupu svědkům Jehovovým i přesto, že si jejich návštěvu klient daného zařízení přeje.

5.Všude se klade důraz na prevenci (protipožární, zdravotní, atd...). Protiválečná prevence se nazývá diplomacie. K čemu ale vedou takové prevence? Hasiči nemají co hasit, což psychicky labilní jednotlivci nevydrží a začnou zakládat požáry úmyslně. Lékaři se bojí, že jim vlivem prevence ubudou pacienti a oni přijdou o práci. Zdravotní prevence je přece o tom, aby člověk k lékaři nemusel. Z toho důvodu je tendence omezit alternativní medicínu. Tento problém vzniká částečně také tím, že je na trhu mnoho škodlivých potravinových doplňků a neinformovaný člověk může snadno koupit něco závadného. Zmíněná mezinárodní diplomacie zase zapříčiňuje nahromadění starých zbraní. Jestliže světová velmoc vyvíjí stále modernější zbraně, je potřeba se zbavit těch zastaralých. Demontovat staré zbraně je nákladné, proto se raději pod nějakou záminkou vyvolá válečný konflikt. Navíc kterýkoli vládce je v kterékoli době také válečník, i když to tak dnes na první pohled nevypadá. Musíme mít na paměti to, že mírotvorce z dnešních světovládců dělá pouze ona diplomacie a zmírnění některých názvů (viz bod č. 1).

6. Může se zdát, že vznikají lepší zákony. Domácímu násilníkovi přece dneska hrozí až 8 let vězení a může být z domova vykázán. Zase si však musíme uvědomit jednu věc, totiž že tyran není schopen existovat bez oběti. Když tedy tyran cítí, že ho jeho oběť opouští, rovnou ji zavraždí. Čím krutější je tyran a čím loajálnější je oběť, tím riziko vraždy stoupá.

7. Banky používají kamerové systémy a elektronická zabezpečení. Jaký je výsledek? Roste agresivita lupičů. V dnešní době můžeme občas ve zprávách slyšet, že lupiči vjeli do banky nákladním autem a odvezli si celý bankomat. V budoucnu se možná dočkáme toho, že banky budou vylupovány obrněnými vozidly a tanky.

8. Mnozí lidé, zvláště celebrity a nejrůznější humanitární a charitativní organizace, mají ušlechtilé cíle, pomáhají například Africe, zachraňují zvířata, demonstrují proti válce. Proč se toto dobré snažení většinou mine svého cíle? Protože existují lidé, organizace a země, jejichž hodnoty jsou postaveny na sobectví a vydělávání peněz zločinným způsobem. Čím více je na světě bohatých lidí, tím více je zákonitě i chudých. Kdyby svět došel až k bodu, že by nebyl dostatek pitné vody, napil by se zřejmě pouze ten, kdo by vlastnil střelnou zbraň. Podívejme se, co dokáže pouhá reklama, že v obchodním domě nastal výprodej za poloviční ceny! Lidé bojují o nákupní košíky jen proto, aby jim někdo „před nosem“ nevykoupil zdánlivě levné zboží. Přitom ve skutečnosti toto „zlevněné“ zboží mnohdy vůbec nikdo nepotřebuje. Jak se tedy potom budou lidé k sobě chovat, když nebude co pít a v regálech obchodů budou poslední lahve vody?

9. V dnešní době se nikomu nic nemusí zakazovat, stačí jen zdánlivou logikou vše dobře vysvětlit. Například klient domova sociální péče navštíví náboženské shromáždění svědků Jehovových, poví o tom personálu ve svém domově a studovaný zdravotní personál mu vysvětlí, že když tam bude chodit, zavrhne ho rodina. Vystrašený klient na základě této cílené manipulace již nikdy nepůjde mezi svědky Jehovovy.

10. Mnoho let bylo lidem vštěpováno, že krev zachraňuje životy, všude znělo heslo „Daruj krev, zachráníš život“. Svědkové Jehovovi jsou odsuzováni za svůj odmítavý postoj ke krevním transfúzím. A nedivme se! Co umí dělat „klasický ostřílený chirurg před důchodem“? Řezat tak, jak se to naučil před čtyřiceti lety. Dnešní moderní chirurgie zná mnoho metod, jak omezit krvácení při operaci a je jedině dobře, že stále více lékařů je ochotno se svědky Jehovovými spolupracovat. Záleží dost na tom, jestli ten „starý chirurg“ bude ochoten připustit vědecký pokrok ve svém oboru a přizpůsobit se mu. Lidé všeobecně odmítají přemýšlet, přijímají jako konečnou pravdu to, co se jim předloží. Jestliže někdo celý život slyší „Pozor na Jehovisty, raději nechají zemřít dítě, než aby mu dali transfúzi!“, potom snadno takový člověk přehlédne opačný názor v Lidových novinách ze dne 21. března 2008 v článku „Krevní konzervy bez záruky“. Článek popisuje výzkum amerických lékařů, kteří se soustředili na statistiku úmrtnosti po operaci srdce. U pacientů, kteří dostali čerstvou krevní transfúzi, byla úmrtnost během hospitalizace 1,7%, ale v případě použití starší krve zemřeli ještě v nemocnici tři lidé ze sta. Během roka od operace byla u šťastnější skupiny úmrtnost 7,4%, zatímco v druhé byla jedenáctiprocentní. Obě skupiny přitom obdržely srovnatelný objem krve. Příčiny horších výsledků však nejsou zcela jasné. Zamezit zbytečným úmrtím se dá omezením maximální doby skladování krevních konzerv. Běžnou praxí však je vždy použít tu nejstarší krev jako první. Druhým způsobem, jak snížit riziko úmrtnosti, je minimalizovat počet operací, při nichž je krev potřeba. To se díky moderním metodám daří. Dá se tedy říct, že článek z Lidových novin změní pohled veřejnosti na svědky Jehovovy? Pokud ano, poopraví si své názory pouze jednotlivci, tedy lidé, kteří přistupují k řešení problémů bez předsudků a jsou ochotni změnit své dosavadní zažité postoje.

11. Na závěr si položme otázku,“Kdy skončí války?“ Válku nepůsobí jen diktátoři a takzvaní světoví mírotvorci. Tito lidé pouze vydávají rozkazy. Velkou zodpovědnost za války nesou jednotlivci, kteří jdou bojovat. Ty můžeme rozdělit do několika skupin.

a) bojují pro finanční zisk

b) bojují proto, že je to jejich národní hrdost

c) bojují proto, že byli přinuceni

d) chtějí zažít ve válce dobrodružství

Do televizních kamer však všichni shodně řeknou, že jdou bránit mír a chránit civilisty. I takoví vojenští kaplani vykonávají zdánlivě bohulibou činnost. Psychicky a duchovně posilují vojáky přímo ve válečném území, aby lépe zvládali nebezpečí smrti a odloučení od svých rodin. Kdo je ve skutečnosti nepřítel v době války? Je to většinou obyčejný člověk, který byl někým zmanipulován prostřednictvím cílené propagandy. Ve válce každý voják i civilista zažije hrozná traumata, která trvale pozmění jejich psychiku. Tento chybný vzorec v jejich chování předávají dalším generacím. Málokdo je totiž ochoten přemýšlet a pracovat na odstranění chybných vzorců chování. Pak můžeme vidět, jak vystrašená matka učí svého pětiletého syna, aby si šel udobřit nepříčetného otce, který ho napadl, nebo o afektivním otci tvrdí, že je hodný, protože se neopíjí, nekouří a nechodí do hospody. Když ten syn nebude v dospělosti přemýšlet, bude brát přehnaně na každého ohledy, zanedbá tím svoje vlastní práva a bude automaticky všechny nekuřáky považovat za hodné lidi.

Tolik dnešní autistické zamyšlení.

 

Autor: Pavel Hlušička (Mnoháček Zgublačenko)




Související články

Jak autista žádal o příspěvek na bezmocnost
Proč jsem šel vůbec o takový příspěvek žádat? Trpím totiž psychickou poruchou, která se vyznačuje velkým přívalem energie. celý článek