Etiketa jednání s lidmi s vývojovým postižením

Základní info

 

Termín vývojové postižení označuje vážné a chronické onemocnění, které může mít charakter duševního nebo fyzického postižení. Toto onemocnění se musí projevit před 18. rokem života s předpokladem dalšího pokračování po neurčitou dobu a musí být postižením podstatným. Příčinou tohoto postižení musí být některé z následujících onemocnění:

Mentální retardace

Mozková obrna

Epilepsie

Autismus

Onemocnění, které vede k postižení a úzce souvisí s mentální retardací nebo vyžaduje podobnou péči.

 

Etiketa

Lidé s vývojovým postižením dávají přednost tomu, aby byli považováni v prvé řadě za lidi a aby byli lidmi také nazýváni. Nepřejí si, aby byli označováni podle toho, jaké mají postižení (tzn. vývojově postižení).

Pracujete-li s lidmi s vývojovým postižením, mějte vždy na paměti toto:

Když s nimi hovoříte, dívejte se na ně a mluvte přímo k nim; nemluvte o nich s jejich rodiči nebo doprovázejícími osobami, a nechovejte se, jako by tam vůbec nebyli.

Nevytvářejte si domněnky o tom, co vědí nebo míní. Dejte se s nimi do hovoru, ptejte se jich nebo je nechte, ať vám odpověď předvedou.

Pokud to postižení vyžaduje, změňte svůj způsob komunikace (používejte například jednoduchá slova a krátké věty, případně použijte komunikační prostředky, znakový jazyk, apod.), avšak neshazujte je, respektujte jejich individualitu, zkušenosti a věk.

Je-li to nutné a možné, při osvětě ohledně prevence nákazy virem HIV použijte obrázky a pomůcky. (Pozn.: Nezvykle mnoho lidí z této skupiny se setkalo se sexuálním obtěžováním nebo zneužitím, postupujte proto při použití obrázků a pomůcek velmi opatrně a citlivě. Na druhé straně styl učení většiny lidí je velmi konkrétní, proto je moudré namísto pomůcek nesouvisejících s tématem použít pomůcky přesnější. Například při ukázce správného použití kondomu je vhodnější místo cukety nebo mrkve použít gumový penis, apod.)

Informace podávejte v malých dávkách. Několik krátkých vzdělávacích setkání je obvykle lepších než jedno dlouhé školení, a krátké přestávky často pomáhají posluchačům znovu zaměřit pozornost na probírané téma. Vhodné je také vykládat informace několika různými způsoby a pravidelně a průběžně informace opakovat.

Ujistěte se, zda posluchači vašemu výkladu rozumějí. Avšak spíše než se posluchačů ptát, zda vašemu výkladu rozuměli, je lepší je požádat, aby vámi prezentované informace zopakovali nebo znovu předvedli.

Pokud bude nutné psát nebo číst, zeptejte se svých posluchačů, zda s tím budou potřebovat pomoci.

Ptejte se, co chtějí, čímž podpoříte jejich nápady a nezávislost. Pak jim pomozte vytvořit plán nebo podniknout kroky pro jejich dosažení. Poskytujte jasné a pravdivé informace a ohleduplnou zpětnou vazbu.

Nedopusťte, aby postižení lidí bylo omluvou jejich nevhodného chování, takové ospravedlňování není důkazem respektu.

 

Zdroj: wiki, česká verze vznikla díky pomoci dobrovolníků projektu dobromysl.cz - překlad Lucie Šnytová




Související články

Etiketa aneb „Nepředpokládejte, že…“
Smyslem etikety při jednání s lidmi s postižením je upozornit na běžně rozšířené domněnky a mylné představy, a to poskytnutím pokynů, které tyto domněnky a představy vyvracejí. celý článek