Smyslové vnímání lidí s autismem


Smyslové vnímání lidí s autismem může být naprosto odlišné od našeho. Je překvapivé, jak málo se o tomto tématu píše, a přitom je tak důležité. Smysly dětí můžou být neustále něčím rušeny (tzv. „bílým hlukem“). Mohou být hypersenzitivní (příliš citlivé) nebo hyposenzitivní (málo citlivé). Není proto divu, že takové dítě působí jakoby ve svém světě, zmateně a rozrušeně. Jestliže by nám neustále hlasitě hučelo v uších, sebemenší světlo způsobovalo bolesti hlavy a z pachu jakéhokoliv jídla by se nám dělalo špatně, jistě bychom se brzy začali chovat stejně.

Je lehké člověka s autismem označit nálepkou člověka, který se uzavírá před naším světem. Kdybychom ale věděli, proč se uzavírá,můžeme mu přece pomoci. Jedním (a jistě ne jediným) důvodem této uzavřenosti může být právě smyslová přecitlivělost.

Někteří lidé s autismem naopak svoje smysly necítí, tak jak by měli, a neustále se je snaží stimulovat. Ovšem okolnímu světu se tato stimulace jeví nesmyslná a neadekvátní. (např. dítě s málo citlivým zrakem zírá přímo do žárovky).

Tím, že terapeuti Son-rise program® nezakazují dítěti jeho aktivity - pokud jsou bezpečné - naopak mu pomáhají stimulovat jeho smysly, řídí se potřebami dítěte. Jako dětská terapeutka jsem si též musela vyvinout jistou pozorovací dovednost, která mi leckdy napověděla, jak mohu i já pomoci dítěti, aby si mohlo „napravovat“ svoje smyslové vnímání.

Lidé s autismem, kteří mohli mluvit, se mnou sdíleli své zkušenosti se „smyslovým bombardováním“ ( jejich smyslové vnímání bylo přestimulováno podněty ), či smyslovou ochabělostí. Příznaky některých smyslových disfunkcí, které popíšu, jsou také uváděny na stránkách velkého množství knih, které na toto téma vyšli v zahraničí. Např. doktor Delacato věnoval tomuto tématu velkou pozornost. Terapie, která se tímto problémem zabývá hlouběji se nazývá Smyslová integrační terapie (sensory integration therapy).

Nutno říci, že velké množství těchto disfunkcí se u mých klientů zlepšilo nasazením speciální diety a přistupováním k autismu jako k metabolické poruše.

 

Toto jsou některé z příznaků smyslové disfunkce:

ZRAK:

přecitlivělý:

člověk si zakrývá oči, vyhledává tmavá místa, vyžaduje zhaslá světla, mžourá očima

zrak málo citlivý:

takové děti mohou rády vyhledávat žárovky, svíčky, televize počítače a dívat se do nich z velmi malé blízkosti. Další poruchy zraku se projevují např. tím, že si dítě mává rukama v blízkosti očí,nebo rádo sleduje např. roztočenou pokličku, která mu dává vizuální stimulaci. Některé děti rády listují velice rychle telefonním seznamem či jinou tlustou knihou přímo před svýma očima. Můžeme si také všimnout, že jakoby nemohou zaostřit a používají spíše periferní vidění.

(V těchto případech mohu dítěti nabídnout stimulaci i já. Nejen, že stimuluji jeho zrak, ale zároveň vytvářím mezi sebou a dítětem pouto. Dítě pak vidí, že jsem kamarád a poskytuji mu něco, co se mu líbí. Někdy si třeba vezmu barevný šátek a roztočím ho dítěti před očima. Jindy zase roztočím barevný, plastový talířek, aby se na něj dítě mohlo dívat.)

 

SLUCH:

přecitlivělý:

Takové děti se většinou jeví vyděšené, při jakémkoliv, nebo specifickém zvuku (pračka, holicí strojek, auta) a zakrývají si uši. Někdy stačí jen zvýšit hlas a dítěti to zjevně vadí. Nemají také rády prudká gesta.

málo citlivý sluch:

Děti si rády pokládají uši na pračky, myčky nebo reproduktory

(V terapii se snažím proto vymýšlet takové hry, které zahrnují stimulaci sluchu. Foukání do uší. Luskání prsty v blízkosti uší. Šustění pytlíkem, zpívání přímo do uší, šeptání atd.)

 

ČICH/CHUŤ´:

přecitlivělost:

Přecitlivělost těchto smyslů se může projevovat vybíravostí v jídle (nechuť k aromatickým pokrmům a nápojům). Neoblíbeností osob používajících parfémy, laky na vlasy atd. Neochota nošení prádla vypraného v aviváži. Zakrývání nosu atd.

(Z těchto důvodů má jakýkoliv terapeut programu Son-rise zakázáno používat parfémy, laky na vlasy atd.)

Malá citlivost chuťi a čichu:

Takové děti se rády zakousnou třeba přímo do cibule či česneku. Mohou pít ocet, jíst silná koření, zkrátka cokoliv, co má výraznější chuť nebo vůni. Některé děti třeba očichávají ponožky, zpocená trička atd.

 

HMAT:

přecitlivělost:

může se projevovat tak, že dítě nesnáší fyzický kontakt. Rádo chodí nahaté, jelikož nesnese dotyk oblečení na sobě. Dítě má zvýšený práh bolestivosti.

malá citlivost:

- snížený práh bolestivosti, dítě se nerozbrečí, i když vidíme, že se hodně uhodilo

- dítě si rádo kouše např. do paže nebo se škrábe až do krve na určitém místě. (tyto projevy mohou být také projevy „tzv. buttonpushing“, mačkání knoflíků čili hraní na naši strunu. Dítě ví, že když se kousne do ruky, dostane rychle co chce, jelikož většinu lidí tím vyděsí, v těchto případech se nejedná o hyposenzivitu. Rozdíl je v tom, že dítě, které nás chce nějak „manipulovat“ se začne kousat, škrábat, či bouchat do hlavy vždy jen v nějaké vyhrocené situaci.)

(Velké množství dětí s kterými pracuji má rádo masáže. Nemyslím žádný specifický druh, ale spíše silné mačkání např. paží, chodidel, nohou atd. Někdy dítěti nabídnu, že mu místo, které si kouše silně zmáčknu a ono to s radostí přijímá. Tím jsem též vytvořila kontakt mezi námi.Také pomáhá tření dětí hrubými ručníky, či masážními míčky a kartáči /k dostání v lékárnách či zdravotních potřebách/)

 

DALŠÍ:

ostatní stimulace smyslů se může projevovat jako točení někdy velice dlouhé, kdy dítě netrpí pocitem závratě.

(znám děti, které se točily bez pocitu závratě tak dlouho, až se jim povedlo nastartovat zdravou reakci a po nějaké době již po chvilce točení začali jevit příznaky „motání hlavy“. Děti si mohou taky stimulovat své smysly skákáním, houpáním, kýváním atd.

Ráda bych zdůraznila , že vždy, když chci dítěti s něčím pomoci či vytvořit vzájemný kontakt, dělám to jen tehdy, pokud mi neklade odpor a zdá se, že má o danou aktivitu zájem.

Cílem mých řádků o smyslovém vnímání lidí s autismem je podpořit myšlenku, že lidé s autismem nejsou po fyzické stránce úplně zdraví. Jestliže známe příčinu, můžeme též navrhnout léčbu. Pokud se však o autismu bude hovořit stále jako o psychické poruše děti s autismem budou nadále trpět a nikdo jim nepomůže „vždyť jsou jinak zdravé“.

 

Autorka: Linda Cecavová-Neubauerová, www.srp-terapeut.cz

 

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz