Dobro a zlo v postmoderní společnosti


Kategorie dobra a zla provázejí člověka po celou dobu jeho existence.

Význam slov dobro, dobrý, dobře zahrnuje mravně vyhovující způsob, vhodný pro daný účel. Obvyklá spojení jako např. dobrý úmysl, dobrý skutek, dobré svědomí, dobrá mysl a další neponechávají žádnou pochybnost o tom, že jde o čistě a skrz naskrz pozitivní lidskou vlastnost beze stopy postranních úmyslů, přetvářky nebo násilí. Dobré je morální hodnota, která je v souhlase s lidskostí. Podobně jednoznačně pozitivní hodnotu získávají přívlastkem dobrý předměty či aktivity, kupř. dobrá kniha, dobré jídlo, dobrá práce.

I když je zlé možno zjednodušeně považovat za mravně nevyhovující, případně nevyhovující kvalitou či svými vlastnostmi, zlo jako opak dobra se vyznačuje širší významovou paletou. Zlo nevyvolává jen nepříjemný nebo nevhodný dojem, ale zahrnuje v sobě záměr škodit, úmyslně trápit, být krutý, nacházet se pod vlivem hněvu či déletrvající zloby, vyvolávat spory, pěstovat nepřátelství, působit utrpení, rozklad, přivodit neštěstí, pohromu.

V reakci na novověký moralismus se současné myšlení snaží pojmu zla vyhnout a vyvést je na neutrální půdu. Ztotožňuje je s násilím, agresivitou, případně je relativizuje až popírá. Přesto v evropské tradici převládá názor, že zlo je nedostatek dobra, případně „výpadek“ světového řádu. Tyto principy se objevily při vytváření a obhajobě evropské ústavy po roce 2000.

Jako egoismus či sobectví se označuje jednání zaměřené na prosazení vlastního zájmu či prospěchu. To, že je vnímáno jako mravně závadné, často s obsahem bezohlednost, vyplývá z toho, že se řídí pudovými záležitostmi, pomíjí sociální aspekt lidské existence a nutnost spolupráce v rámci komunity, v níž člověk žije. Společenství složené ze samých sobců a chytráků se vyznačuje nízkou mírou soudržnosti a jako takové ani nemůže fungovat.

Rozpor mezi sobectvím – egoismem a jeho protikladem – altruismem pronásleduje naše svědomí od chvíle, kdy si uvědomíme, že můžeme nejen brát, ale též dávat. Jako altruismus se označuje nesobecký způsob myšlení či jednání ve prospěch druhých. Rozpor mezi dobrem a zlem je obsahem mnohých mýtů, bájí a také pohádek. Hrabivost – rozšířená lidská vlastnost – podsouvá člověku všemožné důvody, aby se neomezoval, aby si nezvolil chudobu a štědrost vůči potřebným. Namlouvá mu například, že je již starý, že nebude mít dostatečné zásoby pro případ bídy a nemoci.

Altruismus je od starověku až do současné společnosti hodnocen jako jedna z nejvyšších lidských kvalit. Podstatné je, že člověk, který jedná nezištně, nesobecky, zároveň neočekává, že bude za své jednání odměněn či oslaven.

Postmoderní morálka však tuto tradici zatracuje. V kontextu sjednocení vědy a umění, filosofie a náboženství stírá hranice, které byly po staletí budovány v jednoznačnosti prostoru, času a významu. Místo protikladů se objevuje variabilita, místo znalosti porozumění, místo objektivity subjektivita. Tento mnoho- značný konglomerát pojmů pretenduje na nový filosofický systém, v němž není jistot. Podle jednoho z teoretiků postmodernismu, Jaquese Derridy, se filosofie a rozum v klasických podobách vyčerpaly a překonání je možné jen jím popsanou metodou dekonstrukce. Tuto metodu přirovnává ke vstupu do Alenčina světa Za zrcadlem, kde smysly a měřítka se libovolně zaměňují. Nastupuje věk spontánního myšlení, v němž se změní doposud platné filosofické kategorie a umožní, aby se bez jakékoliv zátěže kombinovaly.

Proto, setkáte-li se s někým, kdo bude tvrdit, že dobro neexistuje a altruismus je ve skutečnosti sobectvím, nepotkali jste osobu posedlou démony, ale příznivce postmoderní morálky.

 

Autorka: Milena Černá

Zdroj: E-Informační bulletin o.s. SKOK, www.skok.biz

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz