Cílem Férové školy je využít plný potenciál každého žáka

Škola

Liga lidských práv se v českém vzdělávacím systému snaží prosadit co nejotevřenější prostředí pro všechny děti bez ohledu na podmínky, z nichž pocházejí, či handicapy, kterými jsou obtěžkány. Proto také vznikl projekt Férová škola, www.ferovaskola.cz, o němž v rozhovoru mluví Michal Čermák z Ligy lidských práv, specialista na problematiku školské legislativy, diskriminace a rovného přístupu dětí ke vzdělávání.

Jak vznikl certifikát férová škola? Kde jste se inspirovali?

Přemýšlel jsem, jak motivovat základní školy, aby dodržovaly právo všech dětí na vzdělání a integrovaly i děti, které dosud úplně nezapadají do základního vzdělávacího proudu. Inspiroval mě paradoxně certifikát ISO, který získávají podniky, pokud prokáží certifikačním orgánům že uvedly své výrobní procesy do souladu se standardy certifikátora potažmo zákazníka. Stejně tak by měla kvalita služeb, kterou nabízí české základní školy, naplňovat minimální lidskoprávní standardy, které zákazníkům – rodičům zaručí, že je škola, kam posílají své dítě, splňuje. Vždy, když nabízíte kvalitu, je výhodou, pokud je standardizovaná. A protože dodržovaní lidských práv si každý představuje jinak, chtěli jsme stanovit určité normy. Certifikát Férová škola pak vznikl v Lize lidských práv ve spolupráci s doktorkou Janou Strakovou ze Sociologického ústavu AVČR, která se zaměřuje na problematiku nerovností v přístupu ke vzdělání.

Jaký je tedy minimální standard, který by měly základní školy udržovat?

Ten minimální standard vidíme zjednodušeně řečeno ve třech hlavních bodech: zařazení žáka do hlavního vzdělávacího proudu tam, kde to jde a kde je to pro žáka nejlepší řešení, v nediskriminaci a dodržování lidských práv.


Co znamená v praxi nediskriminovat?

Nediskriminovat znamená zejména dodržovat právní předpisy na poli diskriminace. Například paragraf 2 odstavec 1 školského zákona říká, že škola stejně jako všechny subjekty veřejné správy nesmí diskriminovat. V lidské rovině to znamená, že škola nesmí rozlišovat žáky dle kritérií, jako jsou rasa, pohlaví nebo náboženství. Existují případy, kdy škola odmítla žáka jen proto, že byl Rom. To je typická diskriminace na základě etnicity, a tak se samozřejmě subjekt státní správy chovat nesmí.


Od pedagogů a vedení základních škol se tedy vyžaduje, aby znali právo?

Určitě ho nemusí znát aktivně, ale zásada nediskriminace by měla být cítit ze života školy a z rozhodování a rozhodovací praxe ředitele. U diskriminace je výhodou, že lidé, pokud diskriminují, cítí, že nedělají něco dobře. Pokud nejsme úplní morální hlupáci, většinou vnímáme, že neděláme něco dobře, když nepustíme do obchodu člověka jen proto, že je například Vietnamec. Jsou ale hraniční případy, kde už právo figurovat musí. Z mé zkušenosti vyplývá, že lidová znalost práva v oblasti diskriminace je mezi pedagogy a řediteli většinou dostatečná. Ale ti, kteří chtějí získat certifikát Férová škola, by měli právo zná aktivně a těm samozřejmě Liga nabízí pomocnou ruku.


V jaké formě?

Ve formě školení a seminářů. Také standardy samotné obsahují návod, jak ve škole nediskriminovat. Konkrétním prohloubením je pak brožura, kterou jsme vytvořili s kolegyní Pavlou Špondrovou, Férová škola nediskriminuje. To je příručka pro ředitele základních škol, která je v elektronické verzi volně ke stažení na webových stránkách Ligy a Férové školy.

Dále se snažíme pomáhat v případech, kdy se ředitel školy dostane na poli diskriminace do situace, kterou není schopen vyřešit pouze na základě svého morálního kodexu. Týká se to zejména takzvaných hraničních případů, při nichž je potřeba rada právníka. Ředitelé se na nás mohou obrátit s dotazem prostřednictvím emailu. Tento servis školám poskytujeme, pokud nás osloví.


Z čeho vychází vaše tvrzení, že v rámci českého vzdělávacího systému jsou žáci diskriminováni?

Vycházíme z faktů. Například v Brně je, pokud se nepletu, osm základních škol, v nichž je speciálně upravený program, a silně zde převažují romští žáci. To je nepřímá diskriminace, což ve svém rozhodnutí případu D.H. versus Česká republika ze třináctého listopadu loňského roku potvrdil i Evropský soud pro lidská práva. Ten prohlásil umísťování romských dětí do oddělených škol a tříd za diskriminaci odporující závazkům Česka vyplývajícím z Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod. Školy s upravenými kurikuly, do kterých chodí romští žáci, jsou nepřímo diskriminační. I když to ty školy myslí dobře a své žáky diskriminovat nechtějí, tak ti žáci nedostávají plnohodnotné základní vzdělání, které by získali, kdyby byli integrováni do hlavního vzdělávacího proudu a mohli využívat více ze svého vzdělávacího potenciálu.


Splňuje systém základního školství v některé z vyspělých zemí vaše ideální představy?

My jsme se velmi inspirovali skotskou právní úpravou a jejich zákonem Additional Support for Learning Scotland (2004) Act a Standards in Scotland School (2000) Act. Tyto dva dokumenty jsou minimálně po právní stránce perfektně odvedenou prací, kterou u nás v legislativě zatím postrádám. Proto jsme se skotské principy snažili uplatnit ve Férové škole. Certifikát Férová škola by měl sloužit i k tomu, aby škola nad rámec svých povinností držela krok se světovým trendem, což je zejména rozvoj plného potenciálu každého dítěte a zájem o žáka samotného.


Jak by měla ideální Férová škola vypadat v praxi?

Je to škola, která bude brát ohledy na individuální potřeby každého žáka. To by měla být ta nejvyšší zákonem stanovená meta, ke které bychom měli směřovat. Je pochopitelné, že každý žák má jiný talent, od každého chceme něco jiného, každý má své maximum někde jinde a my chceme aby byl zcela využit celý potenciál každého žáka, aby nezůstal v polovině jen proto, že ostatní žáci mají své maximum sníženo. Ideálně by tedy ve Férové škole měla probíhat výuka šitá na míru každému žákovi. Samozřejmě za podpory nosných vyrovnávacích opatření například asistenta pedagoga. Tím, že dojde k integraci, nebude docházet ani k diskriminaci žáka, protože nebude vylučován z hlavního vzdělávacího proudu.


Říkáte, že Férovou školu by měli navštěvovat různí žáci...

Podstatné je, že, aby bylo možné školu označit za férovou, jakýkoliv žák by měl mít možnost ji navštěvovat. Takže Férovou může být i škola v nejlepší čtvrti, kam chodí jen žáci, kteří mají samé jedničky. Zároveň ale škola musí prokázat, že ať přijde jakýkoliv žák, tak dostane příležitost. Pochopitelně jsou výjimky. Když se tam přihlásí například autista, tak se s tím škola asi těžko vypořádá, protože by to pro ni znamenalo nepřiměřeně vynaložené prostředky. My nechceme integraci za každou cenu, ale chceme obecně tu integrační, inkluzivní laťku posunout níž než je nastavena teď. Kvalitativně výš, ale celkově níž.


Taková změna bude ale pravděpodobně znamenat větší finanční a personální zatížení škol...

Pokud máte na mysli obecně systémovou změnu, tak toto já nejsem schopen posoudit, protože v současné době jsme nedělali ekonomickou analýzu. Ale existuje možnost, že se navržené změny udělají formou takzvaného nulového rozpočtu. Spočítá se, co všechno je možné si v novém systému dovolit za současných prostředků, které máme k dispozici.

Já samozřejmě nejsem ekonom, nicméně naše úvaha je jednoduchá. Pokud školství vychová žáky, jejichž potenciál nebude naplněn, sníží se i jejich šance na úspěch na trhu práce. Pokud tito žáci neuspějí na trhu práce, budou zachyceni sociálním systémem, což pak zaplatí ti, co sociálním systémem zachyceni nebyli. Nemělo by se tedy zapomínat na to, co jsou žáci, u nichž dojde k naplnění edukačního potenciálu, schopni státu vrátit zpět.


Takže co ty školy musí prakticky ukázat?

Komise, která bude o udělení Certifikátu rozhodovat, bude pracovat jednak s podklady, které od školy dostane předem, a pak se do školy podívá v rámci certifikační návštěvy. Zajímat se bude o kurikulum školy, rozhodování a správní uvažování ředitele. Jak odůvodňuje svá rozhodnutí, jak probíhá rozhodování v životě školy, přijímání žáka, přechod žáka z nebo na jinou školu, zápis žáků a tak dále. Bude se dívat, jaké zájmové aktivity nabízí škola svým žákům, jak se vypořádala s určitou integrační situací, pokud nějakou řešila, nebo jak zajišťuje, že se do budoucna s integrační situací vypořádá. Komise si udělá celkový obrázek o té škole, prohlédne si jednotlivé třídy. Ale bude ji zajímat i ne příliš příjemná stránka věci, což je schopnost financovat navrhovaná integrační opatření, protože integrace je mnohdy drahá věc. Ale nebude to „malá Česká školní inspekce“, bude pouze na řediteli, co všechno komisi ukáže.

Nicméně, pokud škola přistoupí na podmínky certifikace, zavazuje se také k tomu, že kdykoliv v průběhu platnosti certifikátu, což jsou dva roky, umožní komisi v souvislosti s dodržováním standardů namátkovou kontrolu. Tím chceme zajistit, aby kvalita neklesala.


Existují nějaké základní školy, o kterých už předem víte, že Certifikát získat nemohou?

Z udělování Certifikátů jsou, bohužel, vyloučeny základní školy praktické, a to z toho důvodu, že je apriori považujeme za nepřímo diskriminační instituce. Velice oceňujeme práci pedagogů, kteří v těchto školách působí a s láskou pečují zejména o romské děti, protože je navštěvují hlavně romské děti. Ty školy jsou mnohdy nadstandardně vybavené, ale vytváří syndrom jakési zlaté klece a jejich absolventi se velice špatně uplatňují na trhu práce. My bychom tak kvalifikované pedagogy, jací jsou v těchto školách praktických, potřebovali i ve školách běžných, takže se do budoucna snažíme vyřešit otázku, jak dostat odborníky, kteří mají zkušenosti jak do hlavního vzdělávacího proudu. To co říkám není nic proti lidem, kteří v praktických školách pracují, protože mají většinou těžkou a velmi špatně zaplacenou práci. Mají výsledky, ale ty výsledky by byly ještě lepší, pokud by se jejich žáci mohli vzdělávat ve školách pomocí integrovaného vzdělávání, nikoliv pomocí tzv. šedé integrace, což znamená, že dáte dítě do třídy a necháte ho svému osudu, ale díky integraci skutečné, což stojí hlavně na práci pedagoga, Když vzpomenu, že rozpočet na pedagoga pro práci se žáky se sociálním znevýhodněním byl v letošním roce snížen o dva miliony korun, tak je těžké dělat prognózu do budoucna, nicméně věřím, že pokud přijde dobrá systémová změna, tak prostředky na tato opatření mohou být navýšeny.


Víte už teď o nějaké škole, která by Certifikát získat mohla?

Nějaké tipy mám, ale nemohu předjímat rozhodnutí komise. To bude o šetření na místě a o podkladech, které si certifikační komise vyžádá.


Jak vidíte budoucnost v oblasti inkluzivního vzdělávání?

Do budoucna jsem optimista a vidím na mnoha frontách, že situace se mění k lepšímu a certifikát Férová škola by měl být jedním z motivačních nástrojů, aby se situace zlepšila.

 

Zdroj a více informací: www.ferovaskola.cz