Lis Hartelová - žena, jejiž život byl naplněn hrdinstvím a inspirací

Terapie

Dánská jezdecká federace nedávno oznámila, že jezdkyně Lis Hartelová, která vyhrála dvě olympijské

stříbrné medaile v reprezentaci Dánska v padesátých letech, ač ochrnutá pod koleny kvůli poliomyelitidě

(infekční obrna, proti které je již naše populace očkována – pozn. překl.), zemřela ve věku 87 let.

Životní osud a jezdecká kariéra Lis Hartelové představovaly opravdové hrdinství. V roce 1944, ve věku 23

let, onemocněla poliomyelitidou. Sice postupně většina jejích svalů získala svou funkčnost zpět, ale od kolen

dolů zůstala nehybná a také její horní končetiny a ruce byly lehce postiženy. Přes všechna lékařská

doporučení pokračovala v jízdě na koni, stále však potřebovala pomoct při nasedání a sesedání z koně.


Po třech letech rehabilitace se zúčastnila jezdeckých mistrovství ve Skandinávii. V roce 1952 byla vybraná

jako reprezentantka Dánska na Olympiádu v Helsinkách. Byly to první Olympijské hry, kdy ženám bylo

dovoleno závodit v jezdeckých disciplínách. Třebaže stále potřebovala pomoc při nasedání a sesedání z její

klisny Jubilee, získala olympijské stříbro.


Mezi jeden z nejemocionálnějších zážitků v olympijské historii patří moment, kdy olympijský vítěz Henri

Saint-Cyr jí pomohl sesednout z koně a donesl ji na stupeň vítězů k převzetí stříbrné medaile.

Lis Hartelová na Olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Stala se první ženou na světě, která stála na stupni

vítězů s muži.


V roce 1954 Lis Hartelová zvítězila na neoficiálním světovém mistrovství v Aachenu a v roce 1956 obhájila

olympijské stříbro ve Stockholmu. Celkem se stala sedminásobnou dánskou drezurní šampiónkou.

Lis Hartelovál byla první skandinávská žena, která vstoupila do mezinárodní ženské sportovní Dvorany

slávy v New Yorku. V roce 2005 byla jmenována jedním z Top -10 dánských sportovců. V roce 1992 byla

Hartelová jmenována do skandinávské Dvorany slávy.


Lis Hartelová byla velkým příkladem pro ostatní lidi s postižením a nemocné, její osud byl velkou inspirací,

který vedl k založení hiporehabilitačních středisek. Ta jsou nyní po celém světě. Krátce po získání

olympijské medaile založily Hartelová a její fyzioterapeutka první evropské hiporehabilitační centrum. Tyto

aktivity brzy připoutaly pozornost zdravotnické veřejnosti a od té doby se rozšiřovali po celé Evropě. Na

konci 60. let Americká zdravotnická asociace uznala terapeutické ježdění jako "neocenitelný terapeutický

přístup".


Dodnes Lis Hartelová inspiruje nespočetně dětí a dospělých se zdravotním postižením po celém světě, kteří

se s pomocí koní stávají hrdiny v jejich vlastních životech.

Zdroj: Česká hiporehabilitační společnost