Komunikace a jednotlivé typy MR


Přehled charakteristik jednotlivých stupňů mentální retardace vzhledem k možnostem komunikace takto postižených osob


Lehká mentální retardace, IQ 50-69 (F70)


OBECNÉ CHARAKTERISTIKY VZHLEDEM KE KOMUNIKACI

V charakteristice této úrovně mentálního postižení se uvádí, že lehce mentálně retardovaní jedinci většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému interview, i když si mluvu osvojují opožděně.

Mnozí takto postižení lidé mají specifické problémy se čtením a psaním. Obecně jsou behaviorální, emocionální a sociální potíže lehce mentálně retardovaných jedinců a z toho plynoucí potřeba podpory bližší těm, které mají jedinci s normální inteligencí, než specifickým problémům středně a těžce mentálně retardovaných osob.


PRAKTICKÉ MOŽNOSTI KOMUNIKACE

S osobami s lehkým mentálním postižením se obvykle dorozumíme bez větších problémů běžnou řečí.

Někdy bývá srozumitelnost jejich vyjadřování i v dospělosti zhoršena nesprávnou výslovností některých hlásek (dyslalie).

Vyjadřují se jednoduše, ne vždy gramaticky správně a zpravidla mají menší aktivní i pasivní slovní zásobu, takže složitějším sdělením nemusejí správně porozumět.

Velice často používají (kopírují) ustálené výroky a fráze, které slýchávají v blízkém okolí (od rodičů, kamarádů, spolupracovníků) nebo v médiích.

Často dokážou velmi dobře zvládnout některé efektivní komunikační strategie (například hlasitě pozdravit na ulici, pochválit něco druhému člověku, zdvořile se na něco zeptat i neznámé osoby), a to někdy s až dětinsky přehnaným výrazem. Spontánnost jejich komunikace může druhé zaskočit, nebývá však příliš rušivá, ale naopak spíše vstřícná.


 

Středně těžká mentální retardace, IQ 35-49 (F71)


OBECNÉ CHARAKTERISTIKY VZHLEDEM KE KOMUNIKACI

U jedinců zařazených do této kategorie je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči a i jejich konečné schopnosti v této oblasti jsou omezené. Také pokroky ve škole jsou limitované, ale někteří žáci se středně těžkou mentální retardací si při kvalifikovaném pedagogickém vedení osvojí základy čtení, psaní a počítání.

Speciální vzdělávací programy mohou těmto osobám poskytnout příležitost k rozvíjení omezeného potenciálu a k získání základních vědomostí a dovedností.

V této skupině jsou obvykle podstatné rozdíly v povaze schopností; někteří jedinci dosahují vyšší úrovně v dovednostech senzoricko-motorických než v úkonech závislých na verbálních schopnostech, zatímco jiní jsou značně neobratní, ale schopní přiměřené sociální interakce a komunikace.

Úroveň rozvoje řeči je variabilní. Někteří lidé s tímto postižením jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco druzí dokážou stěží hovořit o svých základních potřebách. Někteří se nenaučí mluvit nikdy, i když mohou porozumět jednoduchým verbálním instrukcím a k částečné kompenzaci své neschopnosti dorozumět se řečí se naučí používat gestikulaci a další formy nonverbální komunikace.


PRAKTICKÉ MOŽNOSTI KOMUNIKACE

Úroveň řeči takto handicapovaných jedinců může být pro běžnou komunikaci občas nedostatečná.

Disponují velmi omezenou slovní zásobou, která spolu s často závažnými vadami výslovnosti a gramaticky nesprávným vyjadřováním komplikuje možnost porozumět jejich sdělením.

Pokud se ale soustředíme na hlavní myšlenku jejich velmi jednoduchých (někdy pouze několikaslovných) výroků, lze nakonec snadno pochopit podstatu projevu. Velice dobré je soustředit se na základní strukturu výrazů, kterými tito jedinci vyjadřují bohatší škálu myšlenek, a pro zlepšení srozumitelnosti je vhodné využívat alespoň některých prvků augmentativní (doplňkové) komunikace (gestikulace, názorné předměty, obrázky).

Na významu zde nabývají taktilní formy dorozumívání (dotyky, objetí, pohlazení apod.), které mohou znamenat pro ostatní až nepříjemné narušení jejich osobní zóny bezpečí, současně však velmi napomáhají vytvoření dobré komunikační atmosféry a umožňují mentálně handicapovaným jedincům srozumitelněji vyjádřit to, co je pro ně vzhledem k omezeným řečovým schopnostem jinak nesdělitelné.


Těžká mentální retardace, IQ 20-34 (F72)


OBECNÉ CHARAKTERISTIKY VZHLEDEM KE KOMUNIKACI

Pokud jde o klinický obraz, přítomnost organické etiologie a přidružené stavy, je tato kategorie v mnohém podobná středně těžké mentální retardaci.

Snížená úroveň schopností uvedená pod F71 je v této skupině mnohem výraznější.

I když možnosti výchovy a vzdělávání těchto osob jsou značně omezené, zkušenosti ukazují, že včasná systematická a dostatečně kvalifikovaná rehabilitační, výchovná a vzdělávací péče může významně přispět k rozvoji jejich motoriky, rozumových schopností, komunikačních dovedností, samostatnosti a celkovému zlepšení kvality jejich života.


PRAKTICKÉ MOŽNOSTI KOMUNIKACE

S lidmi s těžkou mentální retardací se lze běžnou řečí domluvit jenom stěží. Spíše v ojedinělých případech jsou schopni ještě srozumitelně komunikovat pomocí několika jednotlivých slov, častěji se ale snaží dorozumět neartikulovanými zvuky, dotyky, gestikulací, ukazováním na předměty apod. Je tedy zcela namístě využívat alternativních metod komunikace; mezi osvědčené patří piktogramy nebo jiné srozumitelné symbolické a obrázkové systémy (Makaton, komunikační tabulky apod.).


Hluboká mentální retardace, IQ je nižší než 20 (F73)


OBECNÉ CHARAKTERISTIKY VZHLEDEM KE KOMUNIKACI

Takto postižení jedinci jsou těžce omezeni ve své schopnosti porozumět požadavkům či instrukcím nebo jim vyhovět. IQ nelze přesně změřit, je odhadováno, že je nižší než 20.

Chápání a používání řeči je přinejlepším omezeno jen na reakce na zcela jednoduché požadavky.

Lze dosáhnout nejzákladnějších zrakově-prostorových orientačních dovedností a postižený jedinec se může při vhodném dohledu a vedení podílet malým dílem na praktických sebeobslužných úkonech.


PRAKTICKÉ MOŽNOSTI KOMUNIKACE

U jedinců s hlubokou mentální retardací je základním problémem už samo setkání s druhými lidmi.

Vzhledem k velmi závažnému postižení mozku bývají tito lidé často imobilní a zcela závislí na pomoci pečovatelů.

Přesto je prokazatelně možné i s těmito lidmi komunikaci navázat, a dokonce to může vést k mimořádnému zvýšení kvality jejich života. Dorozumívání s takto handicapovanými osobami je samozřejmě velmi náročné a vyžaduje dlouhodobou a intenzivní individuální práci jednoho profesionála s jedním klientem.

Pomocí speciálních metod (například metody bazálního dialogu) lze zachytit základní sdělení klienta týkající se jeho okamžitých pocitů, prožitků a potřeb - samozřejmě s využitím nonverbálních projevů (rytmus a intenzita dýchání, napětí svalstva, pohyby očí, pohyby končetin, neartikulované zvuky apod.), které je nutné naučit se správně dekódovat a porozumět jejich významu.


Jiná mentální retardace (F78)


OBECNÉ CHARAKTERISTIKY VZHLEDEM KE KOMUNIKACI

Do této kategorie by člověk měl být zařazen jen tehdy, když stanovení stupně intelektové retardace pomocí obvyklých metod je zvláště nesnadné, nebo - pro přidružené senzorické či somatické postižení, například u nevidomých, neslyšících, nemluvících jedinců - dokonce nemožné. Totéž platí u osob s těžkými poruchami chování, s autismem či u těžce tělesně postižených osob.


PRAKTICKÉ MOŽNOSTI KOMUNIKACE

V případě kombinace mentálního postižení s jinými vadami a poruchami je omezení komunikačních možností striktně individuální; v závislosti na konkrétním obrazu postižení je nezbytné hledat přiměřené metody a formy komunikace s takto handicapovaným jedincem. Zpravidla má smysl vydat se cestou tzv. totální komunikace, která znamená využití všech dostupných a použitelných komunikačních metod s jasným cílem dorozumět se.

Jiřina (28) je těžce mentálně postiženou klientkou domova pro osoby se zdravotním postižením. Její komunikační schopnosti se rozvinuly na úroveň neartikulovaných výkřiků. Ráda se však druhých lidí dotýká, hladí je nebo jim také silně stiskne ruku - podle toho, zda chce právě vyjádřit něco příjemného, nebo nepříjemného. Pro okolí je to ne vždy srozumitelný způsob komunikace, ale personál domova už dokáže dekódovat a pochopit, co se Jiřina pokouší tímto způsobem v konkrétní situaci sdělit.


Zdroj: ukázka z knihy Josef Slowík - Komunikace s lidmi s postižením. vyd. nakl. Portál, 2010

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz