Podporované rozhodování II.



POMOC PŘI ROZHODOVÁNÍ

Slyšel jsi už někdy tyto věty? Nebo jsi je sám vyslovil?

Já tomu nerozumím. Ten text je tak složitý! Může mi někdo vysvětlit jak vypnu tohle tlačítko? Co to ode mě chtějí? Zkuste mi to prosím říct tak, abych rozuměl.

Zažili jste už někdy tyto pocity? Napadly vás už tyto myšlenky?

Proč mě neposlouchají? Vždyť já vím, co chci! Nechci, aby druzí lidé rozhodovali za mě! Já jen potřebuji podporu, abych se rozhodl! Někdy mám pocit, že si nikdo nevšímá, co bych chtěl, nebo co mám rád. Nikdo mi snad ani nevěří, že dokážu sám pro sebe něco udělat.

Pokud chceme být samostatní, musíme se naučit hodně věcí. Například se učíme, jak vyplnit formuláře na poště. Nebo v bance. Když jdeme podepsat smlouvu, musíme si ji dobře prostudovat. Ne vždy ale musíme všemu rozumět. Určitě se už i tobě stalo, že jsi něčemu nerozuměl. Bylo to napsáno, nebo řečeno příliš složitě. Nakonec jsi informaci nemohl využít, protože jsi ji nepochopil. Není to fér.

Máš právo na informace, kterým budeš rozumět. Například text napsaný v lehce čitelném stylu. Nebo rozhovor v lehce srozumitelné formě. Protože když informacím nebudeš dobře rozumět, nemůžeš se správně rozhodnout!

I proto je tu podporované rozhodování. V žádné zemi na světě nežije úplně samostatný a nezávislý člověk. My lidé se navzájem potřebujeme. Například i proto, aby nám měl kdo vysvětlit nejasné věci. Smlouvu s bankou, formuláře na poště... Mnoho lidí cítí potřebu získat pomoc při rozhodování. Stejně jako ty. Zejména když jde o velké rozhodnutí.

Nikdy neváhej, když nerozumíš – a ptej se! Pamatuj si, že ty jsi zodpovědný za svoje rozhodnutí. Možná potřebuješ pomoc při rozhodování. Ale to není důvod k tomu, aby ti vzali tvoje právo rozhodnout se sám.



PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA, ZPŮSOBILOST A NEZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM

Česká republika je právní stát. To znamená, že v naší zemi se dodržuje Ústava a další zákony. Ústava je nejdůležitější zákon v naší zemi. Ústava zabezpečuje dodržování všech lidských práv. Tato práva má každý člověk. Nezáleží na jeho vyznání. Ani na rase. Ani na postižení. K lidským právům patří i právo rozhodovat se sám za sebe. K tvým právům neoddělitelně patří i tvé povinnosti. Základním zákonem, který o nich píše, je Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších změn. Všechna práva a povinnosti získáváš už při narození. V zákoně se tomu říká právní subjektivita.

Právní subjektivita je neměnná a trvá celý život.

Právní subjektivitu získáváš narozením.

Právní subjektivita je pro všechny stejná a nemůže být omezená

V tomto zákoně se dočteš i o způsobilosti k právním úkonům. Jak se liší od právní subjektivity?

Způsobilost k právním úkonům vzniká postupně, jak dospíváš. Rozhodnutím soudu může být omezena, případně úplně zrušena. Způsobilost k právním úkonům získáš v plném rozsahu 18-tým rokem věku. Určitě to poznáš i sám. Když ti ještě nebylo 18, spoustu věcí za tebe řešili tvoji rodiče. Určitě to poznáš i sám. Když ti ještě nebylo 18, spoustu věcí za tebe řešili tvoji rodiče. Nebo jiní zákonní zástupci.

A co když je způsobilost k právním úkonům omezená? Nebo úplně vyloučená?

V tomto případě hovoříme o nezpůsobilosti k právním úkonům. Znamená to, že člověk nemůže dělat některé nebo všechny právní úkony. Například nemůže hospodařit se svými penězi. Nebo nemůže podepisovat žádné právní dokumenty. Dělá to za něj opatrovník. Opatrovníka určuje soud.


CO TO JE PRÁVNÍ ÚKON?

Právní úkon je projev lidské vůle. Jedná se o činnost, kterou chce člověk něco udělat, něco změnit, něco získat. Například něco koupí, prodá, vymění, někoho anebo něco si objedná, něco si půjčí… Ne každá činnost je ale právním úkonem. Právní úkon například není otevření dveří, jízda výtahem, blízký vztah k osobě, zvířátku… Právní úkon člověk často koná ve spolupráci s dalšími lidmi. Tomuto vztahu říkáme právní vztah. Například pomoc právníka při koupi bytu.


JAK MŮŽEŠ UDĚLAT PRÁVNÍ ÚKON? JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ ZNAKY PRÁVNÍHO ÚKONU?

Právní úkon může být udělán:

Písemně

Ústně – slovně = řečený slovem. Například „ANO“/„NE

neslovně = mlčky. Například přikývnutím.

Jaké jsou základní znaky právního úkonu?

Základní znaky právních úkonů

A. Vůle - Právní úkon je projev tvé vůle.

B. Cíl - Právní úkon musí mít nějaký cíl. Co chceš právním úkonem dosáhnout?

C. Uznání - Tvůj právní úkon je v pořádku. Právní pořádek (zákony) ho uznaly.

D. Následky - Tvůj právní úkon má určité následky. Například něco nového vzniklo,, něco se změnilo…

PLATNOST A NEPLATNOST PRÁVNÍHO ÚKONU

Právní úkon je platný tehdy, když je vůle člověka svobodná, vážná a bez omylu. Právní úkon je neplatný tehdy, když vůle člověka není svobodná, není vážná a v omylu. Vůle není svobodná, pokud člověk koná něco ve strachu. Například když mu někdo vyhrožuje. Nebo ho jinak fyzicky či psychicky nutí k právnímu úkonu. Vůle není vážná, pokud člověk nechce nést následky právního úkonu. Například někdo podepíše smlouvu o prodeji bytu. Ale byt prodat nechce. Chce ho jen pronajmout. Smlouva o prodeji bytu proto není platná. Vůle je pod vlivem omylu, pokud člověk dostane nepřesné informace. Je uvedený v omyl. Například mu obchodník řekne, že televizor stojí 5000 Kč. Po podpisu smlouvy se ale ukáže, že stojí o 1000 Kč více. Kupující dostal nesprávné, špatné informace a smlouva neplatí.

KDY JE JEŠTĚ PRÁVNÍ ÚKON NEPLATNÝ?

Právní úkon je neplatný

- když ho vykonal člověk, který nemá způsobilost k tomuto právnímu úkonu. Například, když někdo mladší 18-ti let podepíše smlouvu o koupi bytu. Je neplatná. Tento právní úkon za něho musí udělat jeho zákonní zástupci.

- když ho vykonal člověk, který má nedostatek způsobilosti k právním úkonům. Například, pokud je člověk vážně postižený tak, že nedokáže posoudit důsledky svých činů.

- když nemá právní úkon požadovanou formu. To znamená, že není dostatečně srozumitelný. Například je nečitelný. nebo nemá správnou formu. Například má být písemný, ale je pouze ústní.



OMEZENÍ, NEBO ZBAVENÍ ZPŮSOBILOSTI K PRÁVNÍM ÚKONŮM

Veškeré informace o zbavení, nebo omezení způsobilosti k právním úkonům a o soudním řízení najdeš v Občanském soudním řádu č. 99/1963 Sb. Omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům tě má chránit. Například před podvodníky, kteří by tě mohli obelhat a připravit tě o majetek. Je to ale velmi vážný zásah do tvé osobní svobody. Říkáme tomu osobní integrita. Nebo nedotknutelnost osoby. Více informací najdeš v Listině základní práv a svobod.

Jak to tedy je? Kdy je možné omezit způsobilost k právním úkonům? Kdy je možné někoho úplně zbavit způsobilosti k právním úkonům?

Zbavení způsobilosti k právním úkonům

Může se stát, že člověk má vážnou duševní poruchu, nebo těžké mentální postižení. Není schopný dělat žádné právní úkony. Soud ho proto zbaví způsobilosti k právním úkonům. Cílem je, aby si člověk špatným rozhodnutím neublížil.

Omezení způsobilosti k právním úkonům

Může se stát, že člověk má vážné duševní onemocnění, nebo těžké mentální postižení. Je proto schopný dělat jen některé právní úkony. Soud omezí jeho způsobilosti k právním úkonům. Určí také rozsah omezení. Cílem je také ochránit člověka před rizikem špatných rozhodnutí.

Při omezení způsobilosti je velmi důležitá jedna věc! Soud by měl rozhodnout tak, aby byla co nejméně zasažena osobní svoboda člověka. Proto si soud vždy zve i znalce, který vypracuje znalecký posudek. Tento znalecký posudek píše o tom, co člověk zvládne sám. Píše se v něm i o tom, s čím potřebuje pomoc. Soud si posudek přečte. Může si promluvit i s rodinou, lékařem… Potom rozhodne, kde je třeba způsobilost omezit. Omezení by mělo být co nejmenší. Omezení způsobilosti k právním úkonům.

Bohužel ale často dochází k velké chybě. Soud se neptá ani na názor blízkého člověka. Nezjišťuje, co všechno člověk, o kterém se rozhoduje, dokáže. To není správne. Vždyť kdo nás zná lépe než my sami sebe?! Soud často rozhodne o omezení způsobilosti bez nejdůležitějšího názoru. Názoru člověka, kterého se to týká.

Po rozhodnutí stanoví soud opatrovníka. Říkáme mu také zákonný zástupce. Opatrovník zastupuje člověka v některých právních úkonech. V těch, ve kterých mu byla omezena způsobilost k právním úkonům. Například hospodaří s jeho penězi. Nebo za něho chodí na poštu, či podepisuje smlouvy. Soud se vždy snaží, aby opatrovník byl příbuzný. Nebo jiná vhodná osoba, např. přítel, dobrý známý… Někdy ale není možné, aby byl opatrovníkem příbuzný, nebo známý. V tom případě se jako opatrovník určí takzvaný veřejný opatrovník. Veřejný opatrovník je například ústav, ve kterém člověk žije.

Člověk, o jehož způsobilosti se rozhoduje, by měl mít právo vyjádřit svůj názor. Může být s navrženým opatrovníkem spokojený. Ale nemusí. Bohužel se ho na to často nikdo neptá.



PROČ JE ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM DŮLEŽITÁ?

V současnosti najdeme spoustu příkladů diskriminace. Například v zaměstnání. Představ si člověka, který vykonává stejnou práci jako jeho kolega. Ale dostává za to nižší plat, protože má zdravotní postižení. Říká se tomu také přímá diskriminace. Nebo si představ člověka, který chce být zaměstnán. Rád by pracoval jako uklízeč. Ale zaměstnavatel řekne, že jeho uklízeči musí mít maturitu. Pro tuto práci to není potřebné. Diskriminuje to lidi, kteří maturitu nemají. Říká se tomu také nepřímá diskriminace. Tohle jsou jen dva příklady. Ale každý den se setkáváme s mnohými formami diskriminace. Víš, že každý má právo na ochranu před diskriminací? Proto vláda musí pomáhat lidem, kteří jsou diskriminovaní. Musí vytvářet zákony proti diskriminaci. Zákon, který omezuje anebo zbavuje způsobilosti k právním úkonům je diskriminující. Představ si, že by ti soud určil opatrovníka. Opatrovník by rozhodoval tvým jménem. Nemohl bys využívat všechna svá práva. Právo na práci, právo podepisovat smlouvy, volit, uzavřít manželství. I toto je diskriminace.

V současnosti se proto ve světě a Evropě dějí změny k lepšímu. Upouští se od opatrovnictví a zbavování či omezování způsobilosti. Uskutečňují se reformy.

Protože lidé s postižením potřebují také zákony, které jim umožní plnou účast ve společnosti a ochranu proti diskriminaci.

Když ti omezí způsobilost k právním úkonům: Nemůžeš dělat některé právní úkony sám. Tvá lidská práva jsou porušena, přichází diskriminace. Moc rozhodovat o tvém životě je v rukách tvého opatrovníka. Ostatní lidé si o tobě rychle vytvoří negativní obrázek. Nemáš dostatek informací o předmětu rozhodování, zůstáváš bez podpory.

Proto je potřebné změnit zákon!

Je nevyhnutelné:

Přijmout opatření, která poskytnou lidem s postižením podporu a ochranu. Nedělat žádné zásahy do životů lidí s postižením, pokud to není potřebné. Pokud je potřebné zasáhnout, pak ať je výsledkem méně omezující další život. Brát ohled na minulá a současná přání člověka s postižením. Brát ohled na názory příbuzných člověka s postižením a také na názor všech ostatních lidí, kteří se starají o jeho blaho. Zabezpečit respektování práva na důstojnost, soukromí a autonomii. Zabezpečit plnou právní způsobilost lidí s postižením. Vytvořit vhodný systém podpory – systém poradců – podporovatelů.


Pokračování příště..


Zdroj: Podporované rozhodování -zpracovali JUDr. Zuzana Stavrovská a Bc. Miroslava Vávrová, Združenie na pomoc ludom s mentálnym postihnutím v SR, www.zpmpvsr.sk, český překlad vznikl s laskavým souhlasem ZPMPVSR a díky pomoci dobrovolníků projektu dobromysl.cz - překlad Jana Nachlingerová

Publikace vznikla jako součást projektu Spoločně proti diskriminácii ludí s mentálnym postihnutím.Podporované grantem z Finančního mechanismu EHP, norského finančního mechanismu a ze státního rozpočtu Slovenské republiky, jehož zprostředkovatelem je Nadácia otvorenej společnosti.

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz