Hlavní problémy školské inkluze v praxi


První myšlenka na realizaci včlenění tělesně a mentálně postižených žáků do právního subjektu ZŠ Ivančická se objevila v únoru nebo březnu 2006. Jejím nositelem se stal rodič! Od toho okamžiku uplynulo půl roku a my jsme 1.září 2006 otevírali první třídu pro těžce zdravotně postižené žáky. Mohu říci, že si v rámci této etapy nevzpomínám na obzvlášť velké problémy, které bychom museli řešit a nakonec je nevyřešili. Ale lidská paměť je velmi zvláštní v tom, že člověk si vzpomíná většinou na to příjemné a na složité věci s oblibou zapomíná. Takže, i když jsme proklouzali k současnému stavu relativně snadno, rád bych připomenul pár zkušeností, které z našeho tříletého ojedinělého projektu doposud máme. Naše poznatky jsem shrnul do deseti bodů, které považuji za důležité, každý z nich bych krátce okomentoval. Byl bych velmi rád, kdyby naše praxe pomohla kolegům ředitelům, případně odborům školství našich obcí a měst rozhodnout se pro včlenění dětí s postižením do základních škol. Možná budou moje slova znamenat i zmírnění obav kolegů při poznávání dosud nepoznaného.


1. Impulz

Je naprosto jednoznačně prvním a nejdůležitějším faktorem pro spuštění inkluze. Musí jej někdo dát. Ve většině případů (a u nás to tak bylo, jak už jsem se zmiňoval) to bude rodič. Ten, který má dítě zdravotně postižené, je v kontaktu s jinými (minimálně třemi) rodiči stejně postižených dětí z blízkého okolí. Tohoto rodiče už nebaví vozit své dítě denně do 40km vzdáleného města, případně je odmítá přenechávat na vzdálené škole internátního typu. Rodič hledá možnosti ve své obci (městě) nebo v blízkém okolí.


2. Komunikace, oslovení

První, kdo bude v tomto případě osloven a s kým bude jednáno je starosta obce nebo města, ve které se nalézá základní škola. Připomínám, že rok 2006 byl obecně ideálním obdobím pro oslovení starostů, protože bylo těsně před komunálními volbami a místní zastupitelé na pomoc postiženým velmi dobře slyší. Zvláště, když mohou 1.září, měsíc před volbami, otevírat za účasti široké veřejnosti novou třídu pro zdravotně postižené žáky. Takto oslovený starosta většinou okamžitě po odchodu delegace rodičů volá řediteli místní základní školy s dotazem na možnosti realizace inkluze. Zděšený ředitel (přece jen je starosta tvůrcem jeho platu) rychle něco slíbí a vlastně ani neví co, protože nezná legislativu.


3. Pomoc OŠ trojkové obce (odbor školství obce s rozšířenou působností), OŠ KrÚ (Krajský úřad), SPC (Speciálně pedagogické centrum), veřejnost

Podle našich zkušeností je projekt školské inkluze přijímán veřejností velmi pozitivně. Pryč je období, kdy se naše společnost styděla za postižené spoluobčany a ti neměli možnost se v rámci ní realizovat. Kvalitní je spolupráce s různými charitativními organizacemi, občanskými sdruženími i s podnikatelskými subjekty a při podávání žádostí o sponzorské příspěvky na zlepšení prostředí ke vzdělávání postižených žáků ve škole jsme se nesetkali s odmítavými postoji. Velmi kladně hodnotíme zvyšující se množství výzev k vytváření různých projektů s dotačními tituly, které se zaměřují na srovnávání příležitostí dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Velký problém vidím v tom, že většina ředitelů základních škol má v současné době pouze obecné pedagogické vzdělání, které není zaměřeno na úskalí speciálního školství. Proto musí ředitel hledat pomoc. Jako první se nabízí OŠ trojkové obce, se kterým většinou ředitel pravidelně komunikuje, dále musí oslovit zaměstnance nadřízeného orgánu, tedy KrÚ, kteří mají na starosti speciální školství v kraji. Samozřejmě, že s úmyslem vytvořit tuto třídu musí být seznámeno i příslušné SPC, které má v evidenci dotyčné děti. A ředitel se musí začít učit – nové názvosloví, novou legislativu.


4. Legislativa

Výchozím pro zřízení speciálních tříd je §16 Zákona č.561/2004 Sb., který vymezuje kategorie žáků, dětí a studentů a rozděluje do 3 skupin podle postižení, upravuje jejich práva a ukazuje formy integrace. Vzdělávání žáků se závažnými druhy postižení upravuje §48 zmíněného zákona. Zřízení přípravného stupně ZŠ speciální vysvětluje §48a Školského zákona. Prováděcím právním předpisem těchto paragrafů ŠZ je vyhláška 73/2005, kterou mění vyhláška č.62/2007 s platností od 1.9.2009. Pro statutární zástupce základních škol JMK je nezbytné seznámit se s Krajským plánem vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením z prosince 2007 a metodické pokyny č.1/05 ke zřízení funkce asistenta pedagoga a č.1/06, který upravuje postup při zřízení tříd, oddělení nebo skupin pro žáky a studenty se zdravotním postižením v běžných školách. Tyto metodické pokyny v upraveném znění mají platnost od 1.8.2009.


5. Zřízení nového vzdělávacího oboru

Je úkol pro trojkovou obec, která musí včas zažádat MŠMT o zřízení nového oboru vzdělávání, kterým je Pomocná škola (od1.9.2010 Zá­kladní škola speciální).


6. ŠVP pro ZŠ speciální

Vytvoří většinou tým, vedený speciálním pedagogem, za pomoci koordinátora ŠVP, na základě analýzy všech dosavadních poznatků a zkušeností, s využitím podmínek, které jsou pro školu významné. Vychází z RVP pro ZŠ speciální.


7. Prostorové a technické podmínky

V součinnosti se všemi zmíněnými podmínkami je naprosto nezbytné, aby vedoucí pracovník školy rozhodl, zda-li je vůbec reálné z hlediska prostorových podmínek školy, začít o inkluzi těžce postižených dětí do své základní školy vůbec uvažovat. Při snižujícím se počtu žáků na základních školách se však u většiny subjektů otevírají možnosti vyčlenit prostory pro tyto žáky. Svoje požadavky na úpravu tříd vznesou i zaměstnanci krajské hygienické správy. Budou to připomínky k zajištění kvalitnějšího osvětlení učebny, minimální prašnosti, bezbariérovosti, vybavení bezpečnými pomůckami terapeutickými, rehabilitačními a dalšími vhodnými pro postižené děti. Důležitým požadavkem bude zabezpečit kvalitní bezbariérové sociální zařízení oddělené od ostatních dětí základní školy. Vhodné je vytvořit i místnost, ve které budou děti přebalovány, budou tam moci relaxovat, případně přijímat jinými způsoby stravu. Jedním z prvních problémů, které bude řešit ředitel s rodiči postižených žáků bude např. to, jak se dostat s dopravním prostředkem co nejblíže ke vchodu do školní budovy, případně vytvoření dostatečné plochy na manipulaci doprovodu dítěte s vozíkem, apod. Vzhledem k tomu, že žádná normální základní škola nemá takovéto podmínky nastaveny, je dalším úkolem ředitele komunikovat se zřizovatelem o možnosti financování těchto (většinou stavebních) úprav nad rámec schváleného rozpočtu.


8. Pedagogičtí pracovníci ZŠ speciální

Je to úkol pro managament školy a je to úkol velmi obtížný. Sestavit kvalitní pedagogický team do ZŠ speciální je běh na dlouhou trať. Ne vždy vzdělání, ale hlavně láska k dětem se všemi jejich problémy, pořádná dávka trpělivosti, taktu, zodpovědnosti a dalších povahových rysů musí mít lidé, kteří chtějí pracovat ve třídě pro zdravotně postiženými dětmi (určitě bude na mnoha školách platit trošku upravený slogan, že „bude mnoho oslovených, ale málo vyvolených“) . Na obyčejné základní škole přibudou nové dosud nepoznané odborné profese, jako je speciální pedagog, školní psycholog, logoped, rehabilitační pracovník, asistent pedagoga, případně vychovatel pro ZTP žáky ve školní družině. Ne na všech školách , kde bude realizována inkluze , budou mít takové štěstí, jako měl ředitel ZŠ Ivančická. Souhrou různých okolností se stalo, že ze ZŠ praktické z Rakšic přišla paní Hana Langová a na místo speciálního pedagoga byla přijata paní Mgr. Ficová. Bez těchto dvou skvělých žen bych si realizaci inkluze na ZŠ Ivančická nedokázal představit. Patří jim můj velký dík a obdiv za to, co za 3 roky v realizaci svého snu dokázaly.


9. Ostatní zaměstnanci školy

Něco naprosto cizího, neznámého a odlišného naruší chod výchovně vzdělávacího procesu základní školy – třída/y ZŠ speciální včleněné do útrob základní školy. Není vůbec jednoduché nastavit vnitřní mechanismus narušeného systému, tak, aby se zmírnily třecí plochy, které se budou v důsledku velkých odlišností vzdělávací praxe mezi pedagogickými pracovníky objevovat, na minimum. Ředitel musí vyřešit problémy typu např. oboustranné zastupování pedagogických pracovníků při nepřítomnosti, odlišné pojetí vyučovacích jednotek bez zvonění, vzájemná informovanost pedagogických pracovníků na poradách z hlediska naprosto odlišného používaného názvosloví, apod. Přitom je pro kvalitně prováděnou inkluzi naprosto podstatné, aby se staly třídy ZŠsp a jejich obyvatelé nedělitelnou součástí subjektu školy.


10. Žáci základní školy

Bezproblémové začlenění těžce zdravotně postižených dětí do kolektivu žáků zdravých je úkol zejména pro pedagogické pracovníky základní školy. Je nutné, aby učitelé se svými žáky mluvili a dostatečně fundovaně vysvětlovali situaci postižených spolužáků. Můžeme konstatovat po 3 letech praxe, že jsme se nesetkali s žádnými negativními ohlasy ze strany zdravých dětí směrem k žákům ZŠ speciální. Naopak, ZTP děti se staly integrovanou součástí života školy – zúčastňují se v rámci možností většiny školních prezentačních akcí, stravují se ve školní jídelně s ostatními spolužáky, po vyučování jsou ve školní družině, za pěkného počasí navštěvují dětské hřiště v atriu školy apod. Myslíme si, že tato praxe je vysoce přínosná pro obě strany – žáky bez postižení i s postižením, že naše škola je odrazem společnosti, ve které žijeme. Tvrdím, že pro žáky bez postižení je tato praxe naprosto ideální příprava na život. Toto tvrzení naprosto přesně vystihuje i název ŠVP ZŠ Ivančická, který má podtitul „Škola pro život“ a v tomto duchu byl zpracován napříč všemi vzdělávacími programy.


Autor: Bořivoj Ziegler (Pan Mgr. Bořivoj Ziegler je ředitelem ZŠ Moravský Krumlov, Ivančická 218, okres Znojmo, www.zsivancicka.cz, zs.mk.ivancicka@zn.orgman.cź. Příspěvek vznikl jako referát na konferenci o inkluzívním vzdělávání, která proběhla v Moravském Krumlově na podzim roku 2009.)


Zdroj: www.inkluze.cz

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz