Vývoj motoriky

Pomůcky

 

 Motorika je celková pohybová schopnost člověka, souhrn pohybových aktivit lidského těla. Její úroveň úzce souvisí s rozvojem řeči, myšlení a lateralitou (Přinosilová, 1997).

 

Hrubá motorika představuje pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin (Přinosilová, 1997). Jde o ovládání a držení těla, koordinaci horních a dolních končetin a rytmizaci pohybů (Opatřilová, 2003).

Jemnou motorikou se rozumí pohyby ruky, uchopování a manipulace s drobnými předměty. Je zajišťována malými svalovými skupinami (Opatřilová, 2003).

Jemná motorika zahrnuje (Opatřilová, 2003, s. 15):

- grafomotoriku –pohybová aktivita při grafických činnostech

- logomotoriku – pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulované řeči

- mimiku – pohybová aktivita obličeje

- oromotoriku – pohyby dutiny ústní

- vizuomotoriku – pohybové aktivity se zpětnou zrakovou vazbou

Během prvního roku života dítěte je správný a včasný rozvoj hybnosti ukazatelem tělesného a psychického zdraví. Každý nově zvládnutý pohyb je pro dítě dalším prostředkem k poznávání světa a získávání zkušeností (Opatřilová, 2003). Tělesný i duševní vývoj postupuje od narození do jednoho roku prudkým tempem. Dítě se naučí ovládat hlavičku, trup, horní a dolní končetiny, postupně se převrací ze zad na bok, pak na bříško, z bříška na záda, leze, aktivně sedí. Potom se pokouší o první krůčky nejprve stranou, pak vpřed s oporou, s držením za ruku a nakonec zkouší samostatné kroky (Vítková, 1993).

 

Vývoj jemné motoriky

V novorozeneckém období (od narození do jednoho měsíce) jsou pohyby dítěte spontánní a reflexní. Vložíme-li dítěti do dlaně prst, pevně jej sevře. Jde o uchopovací reflex, který je neúmyslný a mizí v pátém až šestém měsíci (Opatřilová, 2003).

Kojenecké období trvá od jednoho měsíce do jednoho roku. Po druhém měsíci dítě otevírá pěstičky a začíná pozorovat vlastní ruce. Asi od třetího měsíce začíná ruce zkoumat ústy i očima. V brzké době učiňuje dítě první pokusy udeřit do předmětu bližší rukou (Leachová, 1998).

V prvních polovině roku je vývoj koordinace oka a ruky stejně důležitý jako ve druhé polovině nácvik lezení a chůze. Dítě začíná používat ruce a oči odděleně – sahá na předmět, aniž by se na něj dívalo, a dívá se na něj, aniž by se ho dotýkalo. Musí spojit pozorování a dotýkání, aby se naučilo dotknout a vzít si, co vidí a stalo se tak aktivním účastníkem života. Mezi třetím a čtvrtým měsícem činí dítěti uchopování věcí ještě potíže. Často se zmýlí v odhadu a sevře ruku dříve, než se k hračce dostane (Leachová, 1998).

V šestém měsíci dítě uchopuje tzv. hrabavým, dlaňovým úchopem, kdy používá čtyři prsty s vyloučením palce (Opatřilová, 2003). Během sedmého a osmého měsíce začíná k úchopu a držení věcí používat prsty. Dříve dítě zvedalo malé předměty celou rukou, od devíti měsíců se je učí přibližovat tím, že je sevře ukazováčkem a palcem. Palec se dostává do opozice proti ostatním prstům, a tím je dítě schopno klešťového úchopu (Leachová, 1998). Mnohem náročnější než uchopování je pro dítě záměrné pouštění předmětů, které dítě zvládá kolem desátého měsíce (Opatřilová, 2003).

V období batolete (od jednoho do tří let) se manipulace s předměty stává smysluplnou, dítě napodobuje a později konstruuje. Koordinace pohybu ruky začíná být přesnější a diferencovanější (Opatřilová, 2003). Batole mezi prvním a druhým rokem rádo drží lžičku a samo pije z hrnku. Umí dát na sebe dva až čtyři předměty. Ve dvou letech udrží hrnek v jedné ruce. Při svlékání umí rozepínat velké knoflíky a rozevírat velké zipy. Při držení tužky užívá dlaňový úchop – držení v pěstičce. Postaví na sebe čtyři až šest předmětů (Allen, Marotz, 2002).

Období mezi třetím a šestým rokem označujeme jako předškolní věk. Vývoj se zpomaluje, je plynulejší, mezi dětmi se vyhraňují první rozdíly. Pohyby dítěte jsou hbitější, plynulejší a koordinovanější (Opatřilová, 2003). Ve třech letech se může začít projevovat, která ruka je dominantní. Dítě už nedrží tužku celou dlaní, ale mezi ukazovákem, prostředníkem a palcem, jde o tzv. úchop špetkou. Prohlíží-li si dítě knihu, dokáže otáčet stránky po jedné. Rádo si hraje s plastelínou a oblíbenou činností je také stavění z kostek. Ve čtyřech letech již postaví věž z deseti a více kostek (Allen, Marotz, 2002). Umí již také postavit bránu z pěti kostek a v pěti letech schody. Kolem čtvrtého roku začíná být zcela zřejmé, která ruka je dominantní. Dominantní ruka se uplatňuje především při složitějších činnostech, které jsou náročné na koordinaci a přesnost. Díky neustále činnosti a pohybu se motorika stále více zdokonaluje. Pětileté dítě již dobře zachází s tužkou a dokáže stříhat nůžkami podél linie, i když zatím nepřesně (Opatřilová, 2003). V šesti letech je dítě zručnější, má lepší koordinaci oka a ruky. Baví ho výtvarné a rukodělné práce. Umí si zavázat tkaničky – některé děti však s tkaničkami dosud zápasí (Allen, Marotz, 2002). Pro období předškolního věku je důležitá správná volba hraček a stavebnic. Vhodné jsou různé mozaiky, kostky, lega, stavebnice a další (Kuric in. Opatřilová 2003).

 

Zdroj: Zuzana Fleková - dipl. práce Využití výtvarných technik u žádků s DMO, Brno 05

 




Související články

Kontrolní seznam vývoje
zaznamenejte si růst a vývoj vašeho dítěte celý článek

Synergická reflexní terapie
Přes veškeré vědecké pokroky a nové klinické znalosti, nepřináší léčba mozkových hybných poruch vždy uspokojivé výsledky. SRT může být řešením. celý článek

O dotýkání se
Hmatové dojmy pomáhají dítěti uvědomit si hranice svého těla, pomáhají duši na cestě do těla. Na straně druhé je hmat tím smyslem, ve kterém splývá vnímání předmětu (nebo osoby) s vnímáním vlastní bytosti, vlastní existence. celý článek