Vývoj motoriky


 

 Motorika je celková pohybová schopnost člověka, souhrn pohybových aktivit lidského těla. Její úroveň úzce souvisí s rozvojem řeči, myšlení a lateralitou (Přinosilová, 1997).

 

Hrubá motorika představuje pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin (Přinosilová, 1997). Jde o ovládání a držení těla, koordinaci horních a dolních končetin a rytmizaci pohybů (Opatřilová, 2003).

Jemnou motorikou se rozumí pohyby ruky, uchopování a manipulace s drobnými předměty. Je zajišťována malými svalovými skupinami (Opatřilová, 2003).

Jemná motorika zahrnuje (Opatřilová, 2003, s. 15):

- grafomotoriku –pohybová aktivita při grafických činnostech

- logomotoriku – pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulované řeči

- mimiku – pohybová aktivita obličeje

- oromotoriku – pohyby dutiny ústní

- vizuomotoriku – pohybové aktivity se zpětnou zrakovou vazbou

Během prvního roku života dítěte je správný a včasný rozvoj hybnosti ukazatelem tělesného a psychického zdraví. Každý nově zvládnutý pohyb je pro dítě dalším prostředkem k poznávání světa a získávání zkušeností (Opatřilová, 2003). Tělesný i duševní vývoj postupuje od narození do jednoho roku prudkým tempem. Dítě se naučí ovládat hlavičku, trup, horní a dolní končetiny, postupně se převrací ze zad na bok, pak na bříško, z bříška na záda, leze, aktivně sedí. Potom se pokouší o první krůčky nejprve stranou, pak vpřed s oporou, s držením za ruku a nakonec zkouší samostatné kroky (Vítková, 1993).

 

Vývoj jemné motoriky

V novorozeneckém období (od narození do jednoho měsíce) jsou pohyby dítěte spontánní a reflexní. Vložíme-li dítěti do dlaně prst, pevně jej sevře. Jde o uchopovací reflex, který je neúmyslný a mizí v pátém až šestém měsíci (Opatřilová, 2003).

Kojenecké období trvá od jednoho měsíce do jednoho roku. Po druhém měsíci dítě otevírá pěstičky a začíná pozorovat vlastní ruce. Asi od třetího měsíce začíná ruce zkoumat ústy i očima. V brzké době učiňuje dítě první pokusy udeřit do předmětu bližší rukou (Leachová, 1998).

V prvních polovině roku je vývoj koordinace oka a ruky stejně důležitý jako ve druhé polovině nácvik lezení a chůze. Dítě začíná používat ruce a oči odděleně – sahá na předmět, aniž by se na něj dívalo, a dívá se na něj, aniž by se ho dotýkalo. Musí spojit pozorování a dotýkání, aby se naučilo dotknout a vzít si, co vidí a stalo se tak aktivním účastníkem života. Mezi třetím a čtvrtým měsícem činí dítěti uchopování věcí ještě potíže. Často se zmýlí v odhadu a sevře ruku dříve, než se k hračce dostane (Leachová, 1998).

V šestém měsíci dítě uchopuje tzv. hrabavým, dlaňovým úchopem, kdy používá čtyři prsty s vyloučením palce (Opatřilová, 2003). Během sedmého a osmého měsíce začíná k úchopu a držení věcí používat prsty. Dříve dítě zvedalo malé předměty celou rukou, od devíti měsíců se je učí přibližovat tím, že je sevře ukazováčkem a palcem. Palec se dostává do opozice proti ostatním prstům, a tím je dítě schopno klešťového úchopu (Leachová, 1998). Mnohem náročnější než uchopování je pro dítě záměrné pouštění předmětů, které dítě zvládá kolem desátého měsíce (Opatřilová, 2003).

V období batolete (od jednoho do tří let) se manipulace s předměty stává smysluplnou, dítě napodobuje a později konstruuje. Koordinace pohybu ruky začíná být přesnější a diferencovanější (Opatřilová, 2003). Batole mezi prvním a druhým rokem rádo drží lžičku a samo pije z hrnku. Umí dát na sebe dva až čtyři předměty. Ve dvou letech udrží hrnek v jedné ruce. Při svlékání umí rozepínat velké knoflíky a rozevírat velké zipy. Při držení tužky užívá dlaňový úchop – držení v pěstičce. Postaví na sebe čtyři až šest předmětů (Allen, Marotz, 2002).

Období mezi třetím a šestým rokem označujeme jako předškolní věk. Vývoj se zpomaluje, je plynulejší, mezi dětmi se vyhraňují první rozdíly. Pohyby dítěte jsou hbitější, plynulejší a koordinovanější (Opatřilová, 2003). Ve třech letech se může začít projevovat, která ruka je dominantní. Dítě už nedrží tužku celou dlaní, ale mezi ukazovákem, prostředníkem a palcem, jde o tzv. úchop špetkou. Prohlíží-li si dítě knihu, dokáže otáčet stránky po jedné. Rádo si hraje s plastelínou a oblíbenou činností je také stavění z kostek. Ve čtyřech letech již postaví věž z deseti a více kostek (Allen, Marotz, 2002). Umí již také postavit bránu z pěti kostek a v pěti letech schody. Kolem čtvrtého roku začíná být zcela zřejmé, která ruka je dominantní. Dominantní ruka se uplatňuje především při složitějších činnostech, které jsou náročné na koordinaci a přesnost. Díky neustále činnosti a pohybu se motorika stále více zdokonaluje. Pětileté dítě již dobře zachází s tužkou a dokáže stříhat nůžkami podél linie, i když zatím nepřesně (Opatřilová, 2003). V šesti letech je dítě zručnější, má lepší koordinaci oka a ruky. Baví ho výtvarné a rukodělné práce. Umí si zavázat tkaničky – některé děti však s tkaničkami dosud zápasí (Allen, Marotz, 2002). Pro období předškolního věku je důležitá správná volba hraček a stavebnic. Vhodné jsou různé mozaiky, kostky, lega, stavebnice a další (Kuric in. Opatřilová 2003).

 

Zdroj: Zuzana Fleková - dipl. práce Využití výtvarných technik u žádků s DMO, Brno 05

 

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz