Posuzování invalidity

Sociální služby

Role lékařské posudkové služby

Posouzení zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti a invalidity má význam pro přiznání a výplatu invalidního důchodu. Posouzení invalidity provádí okresní správa sociálního zabezpečení (posudkový lékař):

a.při zjišťovacích lékařských prohlídkách, a to pro potřeby orgánu, který rozhoduje o nároku na invalidní důchod

b.při kontrolních lékařských prohlídkách, při nichž se kontroluje, zda trvají podmínky nároku na invalidní důchod, tedy příslušná míra poklesu pracovní schopnosti a invalidita.

Lékařská posudková služba sociálního zabezpečení – lékař na okresní/Pražské správě sociálního zabezpečení a posudková komise MPSV pro účely soudního řízení od 1. 1. 2010 posuzují, zda se jedná o invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Posuzování invalidity upravuje zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 359/2009 Sb.

Nabytím účinnosti nové právní úpravy lékařská posudková služba sociálního zabezpečení nebude provádět plošné kontroly invalidit u všech pojištěnců, kteří se stali invalidními před 1. 1. 2010, ale jen u těch, u kterých provedení takové kontroly bylo naplánováno před 1. 1. 2010 vzhledem k očekávanému vývoji zdravotního stavu.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přináší s účinností od 1. 1. 2010 řadu změn v oblasti invalidních důchodů a invalidity. Jde zejména o:

•diferenciaci invalidity do tří stupňů podle míry poklesu pracovní schopnosti; jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně,

•jednotný způsob posuzování invalidity pojištěnců na základě stanovení míry poklesu pracovní schopnosti,

•nové vymezení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, pracovní schopnosti a poklesu pracovní schopnosti,

•stanovení posudkově rozhodných skutečností v procesu určování poklesu pracovní schopnosti, tj. povinnost vycházet ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření,

•možnost vzít v úvahu zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován (včetně vymezení stabilizace a adaptace), schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35% a nejvíce o 69%,

•v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70%, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,

•vymezení zdravotního postižení.


Vyhláška č. 359/2009 Sb.

Vyhláška č. 359/2009 Sb., s účinností od 1. 1. 2010 blíže upravuje proces stanovení míry poklesu pracovní schopnosti a posuzování invalidity a vymezuje náležitosti posudku o invaliditě. Nabytím účinnosti nové vyhlášky č. 359/2009 Sb., se ust. §§ 5 až 8 a přílohy 2 až 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., zrušují. Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity vznikla na podkladě výsledku řešení výzkumu pro potřeby státu a následně a veřejné zakázky pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jejich předmětem bylo funkční hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti a realizátorem se stala Česká lékařská společností J. E. Purkyně. Výsledky projektu a veřejné zakázky Ministerstvo práce a sociálních věcí implementovalo do prováděcího právního předpisu - vyhlášky č. 359/2009 Sb. Uvedený způsob řešení garantuje, že přístup k hodnocení důsledků zdravotních postižení na schopnost pracovat je v souladu s aktuálními poznatky lékařské vědy, s názory odborných lékařských společností, lékařské veřejnosti a vyváženého přístupu ke všem skupinám zdravotních postižení. Je také zárukou objektivity a spolehlivosti pro posuzované pojištěnce neboť garantuje, aby nedocházelo k nedůvodnému „nadhodnocování“ a tím i nedůvodnému přiznávání invalidních důchodů nebo naopak k „podhodnocení“ a tím i poškození pojištěnce.


Charakteristika vyhlášky č. 359/2009 Sb.

I když v řadě skutečností vyhláška č. 359/2009 Sb., vychází z vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nově přináší:

•způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti u invalidity prvního a druhého stupně,

•vymezení zcela mimořádných podmínek, které umožní postihnout specifika pojištěnců, kteří byli do 31. 12. 2009 plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zdravotním postižením uvedeným do 31.12. 2009 v příloze č. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

•vymezení náležitostí posudku o invaliditě, což následně umožní pojištěnci být informován o výsledku posouzení svého zdravotního stavu, poklesu pracovní schopnosti a invalidity,

•přílohu vyhlášky, v níž se v patnácti kapitolách uvádějí procentní míry poklesu pracovní schopnosti u jednotlivých skupin zdravotních postižení a nejčastějších druhů zdravotních postižení,

•systemizaci jednotlivých kapitol zdravotních postižení v souladu s Mezinárodní klasifikací nemocí (MKN – 10. revize),

•snížení počtu položek jednotlivých druhů zdravotních postižení, se zajištěním jednotného pohledu na zdravotní postižení obdobného charakteru a dopadu na pracovní schopnost,

•odkazy na použití různých hodnotících indexů, škál, testů pro hodnocení funkčních poruch,

•moderní klasifikaci funkčních poruch,

•promítnutí nových hodnotících kriterií s ohledem na funkční poruchy a jejich dopad na kvalitu života (denní aktivity a schopnost participace), a to na základě principů Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF dle WHO),

•zkrácení dosavadních nedůvodně dlouhých lhůt pro stabilizaci zdravotního stavu,

•nastavení maximální míry poklesu pracovní schopnosti tak, aby tyto hodnoty plně postačovaly k uznání invalidity třetího stupně a současně vyjadřovaly, že i při velmi těžkých zdravotních postižení pojištěnec neztrácí všechny duševní, smyslové a fyzické schopnosti významné pro práci.


Význam pro lékařskou posudkovou službu

Lékaři posudkové služby sociálního zabezpečení disponují moderní právní úpravou, která má kredit odborné lékařské veřejnosti i pojištěnců a která posudkovým lékařům umožní posuzovat invaliditu v souladu s moderními poznatky lékařské vědy.

Součinnost lékařské posudkové služby a ošetřujících lékařů

Právní úprava vyžaduje i podrobnější zjišťování zdravotního stavu pojištěnce. Proto lékaři posudkové služby budou, v souladu s doporučeními, zpracovanými Českou lékařskou společností J. E. Purkyně, požadovat na ošetřujících lékařích provedení příslušných funkčních vyšetření jako podkladu pro posouzení invalidity. Zároveň je potřebné, aby ošetřující lékaři spolehlivě informovali pojištěnce o jejich zdravotním stavu. S účinností od 1. 1. 2010 právní úprava ukládá orgánu sociálního zabezpečení předat nebo zaslat pojištěnci posudek, který je výstupem z posouzení jeho zdravotního stavu, pracovní schopnosti a invalidity. V této souvislosti je třeba připomenout, že uvedený postup může mít v případech, kdy pojištěnec nebude svým ošetřujícím lékařem objektivně informován o zdravotním stavu, nežádoucí konsekvence s dopadem na jednání pojištěnce.


Význam pro pojištěnce

Nový způsob posuzování invalidity umožňuje objektivně posoudit profil funkčních schopností jedince a důsledky zdravotních postižení na pracovní schopnost v souladu s aktuálními poznatky lékařské vědy a následně invalidním důchodem cíleně kompenzovat pokles jeho pracovní schopnosti odpovídající příslušnému stupni invalidity.

Zákon č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2010 posiluje zainteresovanost posuzovaného pojištěnce v procesu posouzení jeho zdravotního stavu, pracovní schopnosti a invalidity, tj. zejména podrobit se vyšetření zdravotního stavu, přeložit orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které má a sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech, znalostech a předchozích výdělečných činnostech. Okresní správa sociálního zabezpečení s účinností od 1. 1. 2010 předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku o invaliditě. To umožní pojištěnci být informován o výsledku posouzení svého zdravotního stavu, poklesu pracovní schopnosti a invalidity.

Od 1. 1. 2010 se zavádí institut námitek s cílem umožnit přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ještě před soudním přezkumem podle soudního řádu správního. Současně se zavedením řízení o námitkách je v pravomoci ČSSZ posuzovat zdravotní stav pro účely tohoto řízení.

Pro účely přezkumného řízení soudního posuzují nadále ve věcech důchodového pojištění zdravotní stav, pracovní schopnost a invaliditu posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zdroj: MPSV CŘ, www.mpsv.cz