Možné zdroje problémového chování


V komunikaci s uživateli,kteří mají určité omezení rozumových schopností (demence,mentální postižení),je

důležité vycházet z předpokladu,že podivné či obtížné chování má skrytý význam.Nese v sobě zprávu o snaze

člověka vyznat se v dané situaci nebo vyjádřit vlastní pocity.Úkolem poskytovatele služby je tuto zprávu dešif-

rovat,pochopit její smysl a nabídnout uživateli praktickou pomoc nebo sdílení jeho pocitů.Základem pochope-

ní podivného či obtížného chování je proto nehodnotící,respektující postoj poskytovatele,uznání uživatele jako

plnohodnotné bytosti,uznání jeho pocitů a potřeb a hledání odpovědi nikoliv na otázku PROČ se uživatel po-

divně chová,ale na otázku CO se uživatel svým chováním snaží vyjádřit,co asi cítí.

Výzkumy zabývající se lidmi trpícími demencí prokázaly,že chování těchto lidí významně ovlivňuje chování

poskytovatelů služeb a to jak v kladném,tak záporném smyslu.V praxi se ukázalo,že tyto poznatky lze použít

i v práci s dalšími skupinami uživatelů s postižením rozumových schopností.

Níže uvedené postoje personálu zařízení mohou významně ovlivnit chování a pocit pohody nebo nepohody

uživatele služeb.Bez ohledu na to,že pracovník jedná tzv.v dobré víře a škodlivosti svého jednání si není vě-

dom,nebo že takové jednání dokonce považuje za bezvadné,může být výsledkem podivné nebo obtížné chová-

ní uživatelů.

Podvádění – užití nějaké formy oklamání,,podvedení uživatele s cílem přimět ho udělat to co si poskytovatel

přeje,nebo zabránit uživateli v jednání,které je z pohledu poskytovatele obtížné – např..předat uživateli neexi-

stující zprávu od blízké osoby,která ho nabádá k chování vyžadovaném poskytovatelem,předstírat komunikaci

s nepřítomnou blízkou osobou uživatele s cílem uživatele uklidnit.

Např.předstírat,že krmíme neexistujícího psa uživatele,protože uživatel jinak odmítá sníst oběd,tvrdit,že

právě odjel poslední vlak,pokud chce zmatený,rozrušený uživatel odjet okamžitě ze zařízení domů,tvrdit,že

nežijící maminka,za kterou chce uživatelka hned odejít,volala,že přijde až poté,co se uživatelka vykoupe,ob-

leče,nají apod.

Krátkodobý úspěch podvádění (uživatel souhlasí s tím,že neodejde hned)utvrzuje poskytovatele v přesvěd-

čení,že takový postoj je správný a obvykle již nespojuje pozdější nepohodu,agresi,nebo jinak obtížné chování

uživatele se svými postoji.Uživatel však vnímá rozpor ve verbálním (maminka volala,že přijde později,psa jsme

za dveřmi nakrmili)a neverbálním (budeme hrát tyhle hry,aby uživatel jedl,vykoupal se,neutíkal apod.)proje-

vu poskytovatele,který v těchto postojích není autentický .Tento rozpor mu může působit dlouhodobou nepoho-

du,prohlubovat zmatenost a ústit v obtížné nebo problémové chování.

Zneschopňování – zabránění uživateli,,aby využil schopnosti,které má nebo aby činil rozhodnutí,kterých je

schopen – např..poskytování služeb plošně,bez ohledu na to,jaké schopnosti má ten,který uživatel,resp.jaké

schopnosti by si mohl s podporou poskytovatele udržet nebo je znovu nabýt,omezování samostatného jednání

uživatele,v němž je obsaženo nějaké riziko .

Např.– uživatelům je zalévána káva,,přestože jsou schopni obsluhovat varnou konvici,jsou přepravováni vý-

tahem,protože chůze po schodech s berlí je riskantní,nemají možnost si umýt drobné nádobí,protože by ho ne-

umyli dobře,nemají možnost si přeprat drobné prádlo nebo vyžehlit si je,přestože by toho byli schopni apod.

Infantilizace – chování poskytovatelů,,vyjadřující přesvědčení,že dospělí lidé nebo lidé vysokého věku

s omezenými rozumovými schopnostmi „jsou jako malé děti “ a je proto vhodné se k nim chovat tak,,jak se něk-

teří rodiče k malým dětem chovají,tj.blahosklonně,shovívavě a také za ně rozhodovat.

Např.pracovníci poskytovatele hladí uživatele po hlavě,upravují jim bez předchozího souhlasu oděv,v ho-

voru s nimi užívají zdrobněliny,k podávání nápojů používají kojenecké lahve,trvají na tom,že se uživatel tep-

le oblékne,když je venku chladno,testují jejich znalosti a staví je tak do pozice žáků,v popisu jejich chování

užívají výrazy,které se užívají v hovoru o dětech – zlobí,,papá apod.

Zastrašování – vzbuzování strachu u uživatele s cílem přimět ho k požadovanému jednání nebo naopak ho od

určitého jednání odradit – např..vyhrožovat převezením do nemocnice s cílem přimět uživatele dodržovat dietu,

vyhrožovat převezením do psychiatrické léčebny,pokud uživatel „nepřestane utíkat “,izolací v zamčeném poko-

ji z téhož důvodu.

Nálepkování – označování uživatele nebo skupiny uživatelů podle jejich chování nebo postižení výrazem,,

který se pak užívá v hovoru o něm nebo o nich – např..„ležáci “,„ta zmatená “,„ten co se pořád svléká “,„ta co

utíká “,nebo označovat uživatele diagnózou – např..„ta dementní “.

Stigmatizace – chování poskytovatele,,které vyjadřuje odpor,nechu k uživateli nebo skupině uživatelů,,jako

by jejich postižení bylo nakažlivé.Patří sem i viditelné označení oděvů a jiných osobních věcí uživatelů,nebo

zavedení odlišného přístupu k určité skupině uživatelů – např..podávání jídel odlišným způsobem (pouze v umě-

lohmotné misce,poskytnutí pouze lžíce,používání „bryndáků “),izolace určité skupiny uživatelů pouze ve vy-

mezených prostorách zařízení apod.

Nerespektování tempa – podávání informací bez respektování základních zásad komunikace s uživateli

s omezenými rozumovými schopnostmi (oční kontakt,pomalé tempo,jasné,přesné sdělení,atd.),nátlak na uži-

vatele,aby vykonával určité činnosti rychleji než je schopen (chůze,jídlo,mytí,oblékání).

Zneplatňování – chování poskytovatele,,kterým dává najevo,že neuznává to,co uživatel říká nebo co cítí –

např.odpovídat žertem nebo káravě na uživatelem vyjádřené přání zemřít,naplnit své sexuální potřeby apod.

Odhánění – odmítání poskytovatele s uživatelem mluvit,,být v jeho blízkosti,vylučování ve smyslu fyzickém

i psychologickém – např..při klubových sezeních uživatelů vyloučit jednoho z nich protože „by rušil “,„včera

zlobil “,„určitě by nezvládl kontrolu nad vyměšováním a páchl by “.

Zvěcňování – jednání,,manipulace s uživatelem jako s věcí – např..měnit polohu uživatele,upravovat jeho ze-

vnějšek bez jeho souhlasu,bez upozornění.

Např.přistoupit k sedícímu uživateli zezadu,beze slova ho uchopit v podpaží a povytáhnout ho,manipulovat

bez přání nebo vědomí uživatele s vozíkem na kterém sedí.

Ignorování – chování v přítomnosti uživatele jako by přítomen nebyl,,mluvení o něm v jeho přítomnosti s dal-

ší osobou – např..pohybování se v soukromém prostoru uživatele bez jeho předchozího souhlasu,přání – např..

vejít bez zaklepání a čekání na vyzvání do pokoje uživatele a bez dovolení přestýlat jeho postel,uklízet jeho noč-

ní stolek,rovnat jeho věci ve skříni,obouvat uživateli boty a přitom hovořit s další osobou,sdělovat si s dalším

členem personálu informace o uživatelově chování,zdravotním stavu.

Vnucování – chování poskytovatele, které nerespektuje uživatelovo právo na výběr,na svobodnou volbu,ná-

tlak na uživatele,aby udělal něco co poskytovatel pokládá za vhodné – např..nedovolit uživateli obléci si svetr,

protože venku je teplo nebo naopak trvat na tom,že si uživatel musí vzít čepici,šálu,protože je venku zima,od-

ložil kabelku,která je obnošená,nechal si ostříhat vlasy,protože je to praktické apod.

Odpírání pozornosti – odmítání pozornosti uživateli,,když o ni žádá,nebo odmítání vyjít vstříc zjevné po-

třebě uživatele – např..odmítnutí potřeby vřelého fyzického kontaktu – např..ignorovat volání uživatele,který se

chce napít,nebo vyžaduje jinou službu,která je z pohledu poskytovatele jen obtěžováním.

Obviňování – otevřené nebo skryté obviňování uživatele z něčeho,,co uživatel způsobil nebo naopak neudě-

lal kvůli svým omezeným možnostem nebo proto,že neporozuměl situaci – např..obviňování uživatele z toho,

že nezabránil znečistění lůžkovin nebo oděvu tím,že včas neinformoval personál o potřebě se vyprázdnit.

Např.obvinění uživatele,že není včas připraven odjet k lékaři,když uživatel vhledem k vadě sluchu nerozu-

měl nevhodně podané informaci poskytovatele,obviňování uživatele,že neudržel moč na chodbě,když včas ne-

našel neoznačené či nedostatečně označené dveře záchodu,obviňování uživatele z nečistotnosti,když si při jíd-

le vzhledem k silné zmatenosti nebo omezené schopnosti hýbat rukama znečistí oděv.

Vyrušování – přerušování rozhovoru uživatele,,jeho činnosti nebo narušování jeho soukromí – např..přeruše-

ní rozhovoru uživatele proto,že je čas oběda,je naplánována koupel apod.

Vysmívání – chování poskytovatele,,které obsahuje skrytý nebo zjevný výsměch,pobavení nad „zvláštním “

chováním,„zvláštními “ poznámkami uživatele,,např.vyzývání uživatele,aby opakoval zmatenou „směšnou “

větu,svolávání ostatních členů pracovního týmu,aby se podívali na „směšné “ chování uživatele,,upozorňovat

členy pracovního týmu nebo návštěvníky na nevhodné oblečení uživatele,poukazovat na „směšnost “ nebo „trap-

nost “ uživatelovy snahy projevit pozornost osobě opačného pohlaví..

Ponižování – chování poskytovatele,,kterým poukazuje na neužitečnost,bezcennost uživatele,chování,které

v sobě obsahuje zprávy poškozující uživatelovo sebehodnocení

Např.zdůrazňovat věk,vzhled,postižení nebo omezení uživatele a používat to jako argument k podtržení jeho

nedostatečnosti.

 

 

Zdroj: Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe - Průvodce poskytovatele, vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2002

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz