O řeči těla, očí a oblečení

Aspergerův syndrom

Optimistický pohled

* Je mnoho věcí, které jsou pro autisty lehčí než pro neautisty.

* Autisté jsou mimořádně dobří v učení se faktům, umějí být zruční a mají nadání a) pokud chtějí, za b)pokud mají k dispozici správné zdroje. Toto jim může zaručit dostatečnou perspektivu pro zaměstnání a někdy to může vyvážit jejich handicap.

* Mezi užitečné vlastnosti je možné zahrnout fotografickou paměť, hudební nadání, zvýšenou úroveň vizuální logiky a výjimečný potenciál pro počítačové programování.

* Jestli prokážete na pracovišti důslednou dochvilnost a budete standardně produkovat puntičkářsky přesnou, vysoce kvalitní práci a přitom dodržovat termíny, tak vám to určitě získá extra respekt ze strany nadřízených.

* Někteří lidé sice tvrdí, že upřímnost není vždy nejlepší politikou, ale pokud dokážete reprodukovat pravdu přesně a těm správným lidem a navíc mlčet, když je vyžadovaná diskrétnost, vaše nepřekonatelná poctivost vám může získat velký respekt.

* Pokud jste od přírody tichá osoba a mluvíte jen tehdy, když to stojí za to, může to být někdy na pracovišti vítané.

* To, že jste nebyli a nejste po celý život vázaní společenskými nepsanými pravidly, z vás může učinit originálního myslitele.

* V mnoha situacích, v nichž by se neautisté cítili ohrožení nebo provokovaní, se s autistou nic neděje a zachová si chladnou hlavu. Můžete být jakoby myslí úplně jinde a imunní vůči napjaté atmosféře a zlým vibracím, při kterých ostatní trpí. Problém s tím je však v tom, že vy jste stejně imunní i vůči varovným signálům, ale tato kniha vám pomůže je rozpoznat.

*Pokud byste chtěli, máte právo na zákonnou sociální podporu pro postižené.Nepokoušejte se to brát jako podvod vůči vám. Pokud jste měli a máte těžký život, tak si tu podporu asi i zasloužíte. Také vám to může přijít někdy vhod, pokud byste se náhodou potřebovali ukázat u soudu. V takovém případě to může být dobrý nápad, mít podporu dobrého psychologa, který rozumí problematice.

 

Řeč těla (hranice, kontakt očí, tónina hlasu, vkus)

* Řeč těla nezahrnuje jen gesta, ale i výrazy tváře, kontakt očí a tón hlasu a někdy ji ovlivňuje i to, co máte na sobě.

* Je mnoho lidí, kteří jsou soustavně paranoidní, co se týká řeči těla, včetně takových, kteří jsou v tom dobří.

* Jestli ukážete nevhodné emoce, nebo se zasmějete v nesprávný okamžik, může to způsobit rozpaky. Může se to stát hlavně tehdy, když ostatní lidé hovoří zrovna úplně o něčem jiném, než na co jste právě mysleli vy. Jestli na to někdo zareaguje, tak jednoduše odpovězte, že jste byli v myšlenkách úplně jinde.

* Jestli vám někdo vypráví o svých pocitech a vy nereagujete na jeho řeč těla svojí vlastní, může si myslet, že vám chybí empatie nebo že se o to vůbec nezajímáte.

* Jestli vám někdo poví, že příliš nevyužíváte řeč těla, může se stát, že to s ní začnete přehánět (za účelem zvýraznění toho, o čem hovoříte) a bude to zpočátku působit uměle.

* Součástí řeči těla jsou i zdvořilostní fráze, slova jako „promiňte mi“, „prosím“, „děkuji“, „nashle“, nebo být první, kdo řekne „ahoj“. Někdy to jde velmi těžce a dá to hodně práce, ale potom možná celá zdvořilost je věcí úsilí. Setkal jsem se s běžnými neformálními frázemi (ne příliš uctivými), ale stupeň uctivosti u zdvořilostních frází, které použijete, by měl záviset na tom, pro jaké lidi jsou tyto fráze určené.

* Všichni bychom měli být opatrní, když stojíme za někým, kdo nás nevidí, protože ten dotyčný se může otočit a může se leknout.To je obzvlášť důležité, pokud jste velký nebo silný. Samozřejmě, že v přelidněných prostorách – jako např. v autobuse a podobně – si v tom asi nepomůžete.

* Někdy to může být obtížné dát si sprchu nebo koupel třikrát týdně nebo použít deodorant, ale bude se vám rozmlouvat s lidmi mnohem uvolněněji, pokud se budete cítit čistý a pokud nebudete smrdět jako tchoř. Pomatujte, že když smrdíte, nemusíte se sami cítit.

* Pokud jste příliš dobří v řeči těla, nebo naopak působíte příliš chladně, lidé jsou méně náchylní učinit nějakou výjimku kvůli vám, když uděláte něco špatně bez toho, že byste o tom věděli.

* Pokud jste dospělý, a zvláště pokud máte starosti, je lepší po silnici neběžet, není-li silnice liduprázdná. Samozřejmě, je to něco jiného, pokud máte doběhnout na autobus, nebo jinak budete čekat další půl hodinu nebo se někde opozdíte. Jiný případ ovšem je, pokud chcete pěstovat jogging, potom je třeba se sportovně obléci, aby každý hned věděl, že běžíte za účelem sportování. Jinak by se vaším během mohl někdo cítit ohrožen.

* Pokud vidíte někoho známého na ulici, může to být někdy trapné, ale vyměnit si letmý pohled, mírný úsměv a pozdvihnout obočí obyčejně stačí.

 

Hranice

* Hranice je o tom nebýt příliš daleko, ani příliš blízko k někomu.

* Správné hranice závisí na osobě, s níž hovoříte, a na místě a času.

* Pokud vás nějaká osoba fyzicky přitahuje, budete muset vysílat a číst správné signály. Jednoduchým pravidlem pro to je, že otevřená gesta a gesta směrem k někomu znamenají přitažlivost, zatímco gesta uzavřená a gesta směrem od někoho znamenají odmítnutí.

* Existuje něco, čeho si je třeba být vědom čemu se říká přístupově – vyhýbající past. Velmi často se potřebujeme rozhodnout, zda k někomu přistoupíme blíž, nebo se mu vyhneme, nebo neuděláme ani jedno.

* Také je problém tu rozeznat teritorium jiných lidí. Pokud někdy nevědomě vstoupíte na území, které někdo považuje za svoje, můžete se dostat do velkých problémů. Např. svého času jsem dělal „trouchnivějící“ strom pro jednu ženu v domě plném dětí. Byla na dně kvůli svému příliš vlastnickému a právě z vězení se vrácenému přítelovi, který znovu bez příčiny vybuchl hněvem a odešel z domu. Já jsem si vůbec neuvědomil, že z jeho pohledu jeho přítelkyně byla „jeho území“. Naštěstí moje osobní bezpečnost nebyla ohrožená, neboť on se vrátil až druhý den. Pokud uděláte chybu podobné této, nechejte si to někým vysvětlit, všechno to může od začátku vypadat tak jasné.

 

Kontakt očí

*Kontakt očí se těžko odhaduje správně, proto je těžké říci, jestli se tomu, s kým mluvíte, díváte do očí příliš moc nebo příliš málo.

*Pokud lidé nemluví a pokud na ně vy nemluvíte, je často lepší, když se na ně nedíváte. To proto, že lidé obyčejně koutkem oka vidí, že se na ně díváte, a může jim to být nepříjemné. V takovém případě vás pak mohou pomlouvat.

*Kontrolovat svůj pohled se vám může zdát obtížné, ale není to v žádném případě nemožné.

*Rovněž ukazování na lidi prstem může způsobit, že se stanou vůči vám podezřívavými, a měli byste se tomu vyhnout nebo to alespoň provádět diskrétně.

*Pokud na někoho mluvíte nebo někdo mluví na vás, očekává se od vás, že se na dotyčného budete dívat, přičemž mějte na paměti, že:

*Dívat se na někoho méně než třetinu času rozhovoru může signalizovat, že buď jste plachý (díváte-li se směrem dolů), nebo jste neslušný (díváte-li se stranou).

*Díváte-li se na někoho víc než dvě třetiny rozhovoru, může to znamenat, že buď ho máte rád (díváte-li se do tváře jako takové), nebo jste agresivní (díváte-li se přímo do očí).

*Pokud se díváte na někoho celou dobu rozhovoru a hledíte mu stále a nepřetržitě přímo do očí, může to znamenat opět dvě věci: Buď ho vyzýváte (agresivní pohled), nebo jste mu nakloněn (intimní pohled). Ovšem v některých kulturách (například středozemní) to může symbolizovat kamarádství, partnerství. Pro některé autisty to může být velmi obtížné, pročež zaprvé si musíme být jisti, že to je přiměřené, a zadruhé že budeme násilně vyvedeni z rovnováhy, pokud se při tom pokoušíme mluvit.

 

Modulace hlasu

Můžete být jedním z těch, kdo hovoří monotónně, aniž si to uvědomují. Zeptejte se důvěryhodné osoby, a je-li tomu tak, měli byste přehánět intonaci svého hlasu kvůli zdůraznění toho, co chcete říci, ovšem zase ne příliš. Zpočátku to asi bude znít uměle.

*Čtete-li pohádkovou knihu dítěti, čím víc intonace, tím lépe.

*Intonace našeho hlasu je nesmírně důležitá při určování, zda mluvíme o něčem entuziasticky či sarkasticky. Je také důležitá tím, že vyjadřuje, zda něco myslíme vážně, nebo jen žertujeme.

*Když mluvíte v jedné tónině, vypadá to, jako byste byli v depresi. Mluvíte-li o něčem dobrém nebo vzrušujícím, měli byste též vypadat vzrušený, jinak si budou lidé myslit, že to zní nějak divně.

*Jste-li mladý muž, který mutuje (přeskakuje mu hlas), mluvte všechno svým novým hlasem, zdá-li se vám to pohodlnější. Zpočátku to může znít trochu divně, ale zato o hodně víc přirozeně později. Pokud si budete dělat starosti, co si o tom budou myslet vaši přátelé, což tak jako tak bude problémem jen krátký čas, může být užitečné využít příležitosti a změnit školu, když budete mutovat.

*Pamatujte, abyste nemluvili příliš nahlas nebo příliš potichu. To závisí na vzdálenosti mezi vámi a tím, s kým mluvíte, a hlas by se měl ztišit, vyžaduje-li to diskrétnost. Šeptejte, když druhý také šeptá nebo když v blízkosti někdo spí.Potřebujete-li mluvit zvlášť nahlas a zřetelně, budete asi muset mluvit teatrálně. Na to je třeba postavit se pěkně vzpřímeně, uvolněně a představit si, že váš hlas vychází přímo ze žaludku, jakkoli se to bude zdát divné.

 

Smysl oblečení

*Svým oblečením o sobě velmi vypovídáte.

*Nosíte-li jasné, výrazné a pestrobarevné oblečení, možná s úmyslem vypadat důvěryhodně, hodně lidí pravděpodobně o vás ztratí zájem.

*Pokud nosíte kovbojské boty, roztrhané džínsy, trička heavy metal a koženou vestu se cvočky, lidé budou možná příliš vystrašení, aby přišli do vaší blízkosti, nebo si budou myslet, že s vámi nebude jiná řeč než o hudebních formacích, životě na ulici a v různých nočních klubech. To je dost špatný vzhled na to, abyste měli úspěch.

*Nosíte-li však šaty v přirozených barvách, jako je modrá, šedá, tmavě zelená, černá nebo bílá, jimž se lidé nebudou moci smát, ale budete přitom vypadat stále módně, budou vás posuzovat podle toho, co dokážete a co se od vás očekává, a ne podle oblečení – a to vy vlastně potřebujete.

 

Zdroj: Marc Segar - Zvládanie ťažkostí: Návod na prežitie pre ľudí s Aspergerovým syndrómom, vydal Andreas, Autistické centrum /Coping: A Survival Guide for People with Asperger Syndrome/ - ze slovenštiny přeložila Dita Křišťanová




Související články

Hledání ztraceného já
Jelikož mnoho lidí s Aspergerovým syndromem bere věci doslova, hledání doslovného „starého já“ nebude fungovat. Vede jen k dalšímu nevyhnutelně otupujícímu mentálnímu zmatku... celý článek

Na cestách
o řidičských schopnostech a cestách do zahraničí s autem či jen s batohem celý článek

O zaměstnání
"Pokud se ucházíte o zaměstnání, řeč těla je při pohovoru obzvláště důležitá. Musíte působit důvěryhodně a uvolněně." celý článek

Život mimo domov
cenné rady ohledně vzdělání, bydlení a života mimo domov, přijímání návštěv a používání telefonu celý článek

Jak rozeznat přátele
Je často obtížné rozeznat pravé přátele od takzvaných a pro autisty je to mnohem složitější. celý článek

Návod pro lidi s AS jak přežít
O vztazích mezi mužem a ženou, namlouvání, sexualitě, nočních výletech a konverzaci na nich, osobní bezpečnosti a nebezpečí znásilnění. celý článek

Osobní bezpečnost
o vztazích mezi mužem a ženou, namlouvání, sexualitě, nočních výletech a nebezpečí znásilnění. celý článek

Úskalí konverzace a humoru
a jak mluvit s lidmi o sportu, jak se vyrovnat s překrucováním pravdy a špatným míněním druhých lidí. celý článek

Mé dětství a jak získat to nejlepší z této příručky
Marc Segar radí lidem, kteří stejně jako on žijí s Aspergerovým syndromem, jak zvládat běžné každodenní situace. celý článek

Co je Aspergerův syndrom?
Aspergerův syndrom je druhem autismu – postižení ovlivňujícího způsob, jakým se osoba dorozumívá, a jak reaguje na jiné osoby. Aspergerův syndrom a autismus mají mnoho společných rysů.. celý článek