Díky za to, že mohu být Petrovi matkou.

Vaše příběhy

Helena:

Petr narozen 5. 1. 1968. Downův syndrom – (47 XY). Podle lékařů už tady dávno neměl být. Diagnóza těsně po porodu: „Naprosto debilní, naštěstí pro vás se žádného vysokého věku nedožije.“

Pravda, že přežil jenom díky pokročilé lékařské vědě, která ho vždy vrátila zpět, když už to tady nemohl vydýchat.

Při vstupu do školy měl 14 kg, což měl jeho bratr v jednom roce.

Školní roky – díky paní ředitelce Šimečkové ve zvláštní škole ve Strašnicích – byly procházkou růžovou zahradou už jenom proto, že i já jsem se mohla plně věnovat svému povolání. Pak VDI – Obzor, práce pod dozorem, i když za 200,- Kč.

Mezi tím jsme s velkou slávou přivítali do rodiny Péťova bráchu – Honzíka. Když mu bylo 8 měsíců – první astmatický záchvat, dva měsíce 41 stupňů celsia teploty – kyslíkový stan, boj o přežití…

Do toho onemocněl manžel – ochrnutí, následná operace páteře, po roce další operace, o rok později operace hlavy – prasklá aneurysma.

Před pěti lety „konečně“ došlo na mne. Odpadlo mi tělo, pět dnů konec-začátek „únavového syndromu“ – z naprostého vyčerpání.

Péťova řeč nade mnou: „Maminko, jestli se tady zdržuješ kvůli mně, tak to vůbec nedělej. Už tam na tebe čekají, tak si klidně jdi…!“

Takovou mám školu od svého syna. Posledních pět let je se mnou doma, dělá vše, na co mně síly nezbývají – nákup, úklid, nádobí atd.

Aktivity Petra – PO – škola, přinesl samé jedničky, ST + ČT – tanec + balet v OAZE. Veřejná vystoupení v Laterně Magice a v Divadle ABC. Natáčení filmu pro televizi, dokumenty s Olgou Somerovou. Dnes už s chutí mohu říci: „Díky za to, že mohu být Petrovi matkou.“

 

Petr:

Vážení,

jsem Petr. Žiji se svou maminkou, která má únavový syndrom. Musela kvůli němu zůstat doma z práce a jsme teď oba v invalidním důchodu.

Na mne se většina lidí dívá jako na úplného blba, ale já si to o sobě vůbec nemyslím. Mám Downův syndrom (47XY).

Váš Péťa

 

Zdroj: Osvětový diář 2003, vydalo Máme otevřeno? o.s.




Související články

Petruška
Lenku jsem poznala na jaře roku 1998. Postupem času jsem měla možnost seznámit se i s její roztomilou Petruškou, která i přes diagnózu Downův syndrom roste v samostatnou a energickou bytůstku. celý článek