Legislativní zázemí pro školní integraci v ČR

Škola

Základním dokumentem upravujícím práva dětí je Úmluva o právech dítěte, která zakazuje diskriminaci kteréhokoli dítěte včetně dětí se zdravotním postižením. Pro celou oblast školství ČR je základním dokumentem tzv. školský zákon č. 29/1984 Sb., který se ovšem integraci žáků s postižením nijak nevěnuje.

Právní norma, která upravuje základní vztahy ve školství, je zákon ČNR č.564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství a příslušné novelizace. V tomto zákoně jsou jasně stanoveny dvě věci, významné pro integraci dětí s postižením do běžných škol – o zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel školy, přičemž do základních škol jsou přednostně zařazovány děti, které mají trvalý pobyt ve spádovém obvodu školy. Zároveň tento zákon stanovuje školskému úřadu povinnost přidělit finanční prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou zdravotně postižených dětí.

Oficiálně vzal resort školství na vědomí možnost přijetí dítěte s postižením do běžné školy ve vyhlášce MŠMT č. 291/1991 Sb., která to umožňovala ředitelům škol formou zřízení speciálních tříd. Individuální integrace je podle této vyhlášky možná pouze u žáků se smyslovým nebo tělesným postižením a s vadou řeči. Neřeší problém individuální integrace žáka s mentálním postižením, která je možná pouze podle ustanovení 58a školského zákona formou „experimentu“ na základě tzv. výjimky udělené MŠMT ČR. MŠMT řídí pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání žáků s mentálním postižením v základních školách. Protože ve stávající právní úpravě není specifikována povinnost doby pokusného ověřování, jeho rozsahu a způsobu hodnocení dosažených výsledků, bude experiment probíhat pravděpodobně až do přijetí nového školského zákona. Do konce roku bude upraveno na základě existujícího návrhu novely vyhlášky.

Metodické pokyny 1997/98 a další – Metodický pokyn k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami - poprvé byl užit tento nový termín a poprvé byl školám ústředním orgánem státní správy vyslán zřetelný signál o legitimitě účasti dětí s postižením na výuce běžných škol. Neřešil ovšem žádným závazným způsobem technické podmínky, formy ani finanční zabezpečení integrovaného vzdělávání. Metodický pokyn vyšel poprvé už v roce 1993.

V současné době se dotýká některých problémů integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol Směrnice MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j. 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002, kde v přílohách je zmíněna pozice dalšího pedagogického pracovníka.(Viz www.mvcr.cz/vestnik/2002/vest_4.pdf)

Zdroj: Co byste měli vědět o integraci a nevíte, koho se zeptat, vydalo OS Rytmus v roce 2003, www.rytmus.org