Jak mluvit o lidech s postižením

Základní info

Pro skupiny lidí s postižením nepoužívejte zobecňující nálepky jako např. "postižení", "retardovaní", "neslyšící". Zdůrazňujte lidi, nikoliv nálepky, které rozdělují lidi do skupin a potvrzují staré předsudky a obavy. Zkuste mluvit o lidech s mentálním postižením nebo o lidech, kteří jsou neslyšící.

Na prvním místě jsou lidé, nikoliv jejich postižení. Mluvte o dětech, které mají postižení, o ženě s autismem (ne o "postižené autismem" či "autistce"). Tím kladete důraz na osobnost jednotlivce a nikoliv na jeho funkční omezení.

Zdůrazňujte dovednosti, nikoliv omezení. Např.: používá vozík nebo chodí o berlích raději než je odkázán na vozík nebo je invalidní. Používáte-li citově zabarvená slova jako nešťastný, politováníhodný atd., ujistěte se prosím, zda to odpovídá skutečnosti.

Pokud to není pro příběh (zprávu) zásadní, nezaměřujte se na postižení. Vyvarujte se srdceryvných příběhů o nevyléčitelných chorobách, vrozených vadách či těžkých zraněních. Soustřeďte se více na důsledky ovlivňující kvalitu života těchto lidí, jako je např. přístupnost dopravních prostředků, bydlení, dostupná zdravotní péče, nabídka zaměstnání či diskriminace.

Nepopisujte úspěchy lidí s postižením jako nadlidské. I když společnost úspěšné hrdiny obdivuje, nepředstavujte lidi s postižením jako superhvězdy. Vytváří to klamná očekávání, že všichni lidé s postižením mohou této úrovně dosáhnout.

Mluvíte-li o postiženích v důsledku onemocnění, nepředstavujte jednotlivce jako nemocné. Lidé, kteří měli např. dětskou obrnu a následkem toho mají postižení, nejsou aktuálně nemocní. Odkazy k onemocněním v souvislosti s postižením používejte pouze u chronických chorob jako je artritida, Parkinsonova nemoc či roztroušená skleróza. Pokud se nehovoří o vztahu k lékaři, lidé s postižením by nikdy neměli být považováni za pacienty.

Mluvíte-li o lidech bez postižení, mluvte o lidech bez postižení, spíše než o normálních nebo zdravých lidech.

Handicap není synonymem postižení. Označuje znevýhodnění vytvářené společností, prostředím či jednotlivci. Pro člověka na vozíku není v bariérové budově handicapem jeho fyzické postižení, ale schody.

Představujte lidi s postižením jako aktivní členy společnosti. Hovoříme-li o tom, co lidé s postižením mohou dělat (spíše než o tom, co dělat nemohou), pomáháme ostatním pochopit, že lidé s postižením se vyvíjejí, bouráme staré předsudky a otevíráme dialog.

 

Zdroj: MÁME OTEVŘENO? o.s., sdružení pro integraci lidí s postižením do společnosti, 2000, s použitim materiálů RTCIL.




Související články

Etiketa aneb „Nepředpokládejte, že…“
Smyslem etikety při jednání s lidmi s postižením je upozornit na běžně rozšířené domněnky a mylné představy, a to poskytnutím pokynů, které tyto domněnky a představy vyvracejí. celý článek

Myšlení, slova a skutky
Některé pojmy jsou zdánlivě nevykořenitelné. Tak třeba defektologie, která se na některých pedagogických fakultách přednáší již od roku 1956. celý článek

Kodex podpory
19 bodů, které vám pomohou v kontaktu s lidmi se znevýhodněním. Pro učitele, kolegy na pracovišti, pracovníky z pomáhajících profesí, rodiče. .. celý článek

Zásady pomoci člověku na vozíku
rady pro přirozenou, efektivní a především bezpečnou pomoc celý článek

Co je to mentální retardace?
Nejčastější otázky a odpovědi pro každého. celý článek