ČŠI o inkluzi v našich školách

Škola

 

 

Základní údaje o individuálně integrovaných žácích s mentálním postižením

 

Do tříd 1. stupně základních škol docházelo čtyřicet pět žáků, patnáct bylo žáky 2. stupně. Dvanáct žáků docházelo do základních škol prvním rokem, osmnáct druhým rokem a šestnáct třetím rokem. Zbylých čtrnáct žáků plnilo povinnou školní docházku v základní škole déle než 3 roky.

 

Tabulka 1  Počty žáků s mentálním postižením v jednotlivých ročnících 

Ročník

základní školy

Počet žáků

Ročník

základní školy

Počet žáků

první

6

šestý

0

druhý

9

sedmý

11

třetí

8

osmý

2

čtvrtý

16

devátý

2

pátý

6

---

---

 

Postižení jednotlivých žáků bylo rozdílné, nejvíce jich bylo se samotnou mentální retardací. Četné byly i případy kombinace mentálního postižení se specifickými vývojovými poruchami učení, s  tělesným postižením, se zrakovým postižením nebo s jiným postižením, handicapem či znevýhodněním. Mezi sledovanými žáky byli i tři obtížně integrovatelní jednotlivci s komplexním postižením, kteří nebyli schopni komunikovat orálně a domlouvali se pouze s pomocí komunikačních tabulek. Téměř 25 procenty byli ve sledované skupině zastoupeni žáci s rozumovými nedostatky, jejichž postižení nebylo výrazné a často souviselo nejen s nižšími intelektovými předpoklady, ale i s nepodnětným rodinným zázemím.

 

Průběh vzdělávání individuálně integrovaných žáků s mentálním postižením

MP žáci byli v nižších ročnících prvního stupně základní školy vzděláváni téměř výhradně v kmenových třídách. Ve vyšších ročnících, v souvislosti s narůstající diferenciací mezi vzdělávacími programy pro základní školy a vzdělávacími programy pro speciální školy, byla výuka některých předmětů realizována v jiných třídách nebo individuálně. Zaznamenán byl případ, kdy část výuky probíhala ve speciálně pedagogickém centru.

 

Tabulka 3 Hodnocení ukazatelů dokladujících průběh vzdělávání žáků s mentálním postižením

Sledované ukazatele

Počet žáků

 

ano

zčásti

ne

Skladba a počet žáků ve třídě umožňují poskytovat potřebnou individuální péči

39

20

1

Při zadávání a řešení úkolů je postiženému žákovi poskytována pomoc

48

12

0

Organizace a metody výuky umožňují postiženému žákovi úspěšné uplatnění

38

19

3

Speciální učebnice, pomůcky, didaktická i informační technika jsou využívány

32

26

2

Při hodnocení učitelé zohledňují úsilí žáka, stupeň postižení, individ. zvláštnosti 

54

6

0

 

Skladba žáků a jejich počty umožňovaly poskytovat potřebnou individuální péči téměř ve dvou třetinách tříd. Do zbylé třetiny tříd docházelo příliš mnoho žáků, nebo se v nich vzdělávali žáci z několika ročníků (výuka členěna na dvě i více oddělení), případně byli přítomni další žáci s postižením. Zjištěna byla např. třída s 23 žáky, ve které bylo kromě žáka s MP dalších 10 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Mentálně postiženým žákům byla v 80 % při zadávání a řešení úkolů poskytována přiměřená pomoc. Nedostatky u zbývajících 20 % žáků souvisely zejména s nedostatečnou kvalifikací a nezkušeností některých pedagogů, s málo promyšlenou přípravou na vyučování a s neúčastí asistentů. Také nedostatky v organizaci výuky a používaných metodách, které ČŠI zjistila při vzdělávání 37 % žáků s MP, úzce souvisely především s personálními podmínkami v jednotlivých třídách. Někteří pedagogové těchto tříd dostatečně nerespektovali potřebu pomalejšího pracovního tempa, větší četnosti opakování a nevhodně požadovali od žáků s MP v dlouhých časových úsecích pracovat samostatně. Většina učitelů však volila učební činnosti odpovídající potřebám MP žáků a správně kladla důraz na názornost, zařazování manipulačních činností, střídání používaných metod, relaxaci i vhodné zapojování do společných činností se zdravými spolužáky.

 

Další zjištění

Jednou z metod inspekčního zjišťování bylo dotazníkové šetření realizované s cílem získat přehled o názorech rodičů na integraci a jejich zkušenostech s ní. Dotazníky obsahovaly otázky, které se týkaly individuálních vzdělávacích programů, spolupráce školy s rodiči i s odborníky, hodnocení dětí i jejich klasifikace, vybavení školy speciálními pomůckami a zejména celkové kvality poskytovaného vzdělávání. Z rodičů oslovených 54 žáků se jich ke kvalitě vzdělávání vyjádřilo 43, z toho 41 vyslovilo plnou spokojenost s prací školy a 2 byli spokojeni s dílčími výhradami. Z vyjádření řady rodičů vyplývá, že hlavními příčinami vedoucími k rozhodnutí pro integraci bylo jejich přesvědčení o převažujících výhodách integrovaného vzdělávání a dále potřeba umožnit povinnou školní docházku v místě bydliště.

ČŠI zjišťovala názory třídních učitelů na tři nejdůležitější předpoklady pro úspěšnou integraci MP žáků. Souhrn odpovědí 42 třídních učitelů uvádí následná tabulka.

 

Tabulka 4  Názory třídních učitelů na předpoklady úspěšné integrace žáků s mentálním postižením

Předpoklady úspěšné integrace

Počet odpovědí

Předpoklady úspěšné integrace

Počet odpovědí

Nízký počet žáků ve třídě

33

Zapojení asistenta třídního učitele

10

Dobrá spolupráce s rodiči

26

Odbornost učitele

6

Empatie učitele

14

Kvalitní materiální zázemí

3

Kvalitní spolupráce s odborníky

13

Dostatek finančních prostředků

3

Přístup pedagogů

12

Postoj ředitele školy

1

 

Kromě nízkého počtu žáků ve třídě ovlivňovala proces integrace zásadním způsobem spolupráce s rodiči. Většina z nich se snažila systematicky spolupracovat se školou, jednotliví rodiče dokonce působili ve třídách jako asistenti. Jiní se intenzivně dětem věnovali po jejich návratu ze školy. Někteří žáci vyrůstali v sociokulturně znevýhodněném prostředí, nedostatečná spolupráce těchto rodičů se školou znamenala závažné problémy a překážky v integračním procesu. ČŠI zaznamenala i případy rodičů, kteří kladli na školy a učitele nepřiměřené nároky a vyžadovali vzdělávání těžce mentálně postižených dětí dle vzdělávacího programu pro základní školu.

 

Výsledky vzdělávání individuálně integrovaných žáků s mentálním postižením

ČŠI zvolila jako základní ukazatel výsledků vzdělávání způsobilost žáků postoupit (postupovat) do vyššího ročníku základní školy. Tento indikátor splnili s výjimkou tří jednotlivců všichni sledovaní MP žáci.

Přestože s pomocí učitelů nebo asistentů většina žáků učivo stanovené IVP ve třídách prvního stupně zvládala, jevil se mnoha pedagogům pozdější přechod do speciální školy vhodný. V době konání tematické inspekce zaznamenali školní inspektoři řadu jednání o přeřazení žáků do speciálních škol, které mohou od vyšších ročníků (většinou šestého) lépe vyhovovat vzdělávacím potřebám většiny žáků s MP. Rodiče zpravidla s návrhy souhlasili, protože s rostoucím věkem a osamostatňováním dětí pominul jeden z hlavních důvodů integrace, nutnost doprovázet dítě do speciální školy. Jednání o přeřazování žáků ze základních do speciálních škol zpravidla probíhala s vědomím a spoluúčastí pracovníků speciálně pedagogických center.

Dalším významným indikátorem úspěšné integrace byla míra zapojení MP žáků v třídních kolektivech. Ve třídách prvního stupně základních škol byli žáci s MP zpravidla nedílnou součástí třídních kolektivů a při výuce i o přestávkách se dle svých možností mezi spolužáky zapojovali. Z jejich projevů bylo zřejmé, že se cítí ve třídách spokojeně, z komunikace se spolužáky i s dospělými vyplývaly pozitivní vztahy. Zejména zařazování žáků s těžší formou postižení mezi zdravé spolužáky příznivě ovlivňovalo klima tříd a přispívalo k rozvoji sociálních kompetencí všech žáků.

Se zvyšujícím se věkem si často zdraví žáci začínali uvědomovat snížené rozumové schopnosti svých MP spolužáků a začalo docházet k jejich postupnému vyčleňování z kolektivů. I přes snahu učitelů MP žáci často přestávali být respektovanými členy tříd, začínali být mnohdy spíše trpěni. Tato situace někdy přerůstala v negativistické naladění žáků s MP, pozdní příchody, absence, neomluvené hodiny a další nežádoucí jevy.

Příznivým zjištěním je skutečnost, že více než 90 % MP žáků se zúčastňovalo akcí pořádaných školami, zejména exkurzí, výletů, škol v přírodě, návštěv filmových a divadelních představení, výstav, školních besídek apod.

Dvě třetiny MP žáků docházely do školních družin nebo školních klubů. Naopak zapojení MP žáků do zájmové činnosti bylo vzhledem k zaměření nabízených zájmových aktivit na žáky bez postižení výrazně nižší. Pouze jednotliví žáci s nižším stupněm mentálního postižení docházeli do sportovních, pohybových nebo hudebních kroužků.

Ve sledovaných 29 základních školách ČŠI zjistila celkem čtyři MP žáky, kteří v uplynulých třech letech individuální integraci ukončili. Jenom jeden z nich úspěšně splnil povinnou školní docházku v základní škole, zbylí tři byli předčasně přeřazeni do speciálních škol.

 

(Redakčně kráceno, celý text najdete na stránkách ČŠI.)

 

Zdroj: Česká školní inspekce - Vzdělávání individuálně integrovaných žáků s mentálním postižením v základních školách (zpráva o výsledcích inspekční činnosti)