Úskalí konverzace a humoru

Aspergerův syndrom

Překrucování pravdy

Sarkasmus je, když někdo něco poví, ale míní tím pravý opak. Například někdo krkne a jiný na to zareaguje a řekne: „Jaké slušné!“ Nejlehčí cestou jak zjistit, zda se jedná o sarkasmus, je naslouchat tónu hlasu. Často se asi budete muset bránit vůči sarkasmu, a to bude náplní dalších kapitol.

*Neznalost pravdy je většinou hlavním důvodem jejího překrucování.

*Zvlášť ošklivou formou překrucování pravdy je „obětní beránek“, tedy je-li někomu připsaná vina za něco, co neudělal. Ještě horší je nechat někoho úmyslně udělat něco špatného za jediným účelem – aby se mohl z toho obvinit. Stane-li se něco takového, musíme nejdřív zjistit, jestli je to jen žert, nebo vážná věc. Je-li to vážné a obvinění padne na vás, budete muset dokázat, že se to nestalo úmyslně, a v takovém případě říci příslušným lidem, že to na vás „nahráli“ a trvat na svém.

*na druhé straně někdo může „vymyslet“ vcelku nevinnou falešnou pravdu za účelem nějaké pohádkové hry. To se běžně stává dětem, když předstírají, že jsou nějakou postavou z komiksů apod., dospělí se mohou převléci například za Mikuláše nebo herci hrají v nějaké hře.

*Pokud se vás někdo na něco zeptá a v případě, že byste řekli pravdu, mohlo by jej to rozrušit, přivést do rozpaků nebo způsobit nezasloužené problémy, můžete se rozhodnout pro „milosrdnou lež“, která má okolí ochránit před nepříjemnostmi. Když nechcete lhát, můžete se také rozhodnout, že pravdu zamlčíte.Budete mít před někým tajemství anebo se jinak pokusíte chránit sebe i jiné před problémy. V takovém případě bude asi rozumné vyhýbat se určitým tématům konverzace, protože jinak budete nuceni předstírat, že o tom nic nevíte a budete muset použít dvojsečné (lehko se můžete splést) diverzní taktiky na odvrácení pozornosti, což často přináší humor, nebo dokonce lhát. Též se od vás může očekávat, že budete automaticky vědět, co je třeba udržet v tajnosti.

*Chce-li vám někdo něco nepříjemného říci a nechce vás přitom ranit, může vám to oznamovat nějakou skrytou narážkou. Nejlepším případem je, když muž přemlouvá ženu, aby s ním šla na rande a ona nechce, ale místo aby mu řekla „Nemám zájem, jděte pryč,“ jen tak mimochodem v rozmluvě zmíní svého „dobrého přítele“.

*Může se stát, že budete zmatený nějakým slovním obratem, tzv. metaforou. Například „jsem v sedmém nebi“ znamená vlastně „jsem velmi šťastný“. Máte-li s metaforami problém, dá se koupit jejich knižní sbírka nebo vás je někdo naučí.

*Někdy vám někdo bude úmyslně lhát, hlavně když po vás něco chce. Příkladem jsou podomní obchodníci, kteří chtějí vaše peníze. Prodá-li vám televizor, který je nefunkční, oklamal, podvedl vás.

*Někteří lidé – a není to nic neobvyklého – jsou zvyklí přehánět. Řekne-li někdo, že si dal včera 10 piv, mohlo to být ve skutečnosti třeba jen pět. Lidé, kteří příliš přehánějí, mohou být velmi lehce špatně interpretovaní (jiní si to špatně vysvětlí).

* Jestli někdo poví něco, co zní v doslovném významu ofenzivně, jako např. „ Já ti tu hlavu asi utrhnu,“ ale poví to s úsměvem, tak to myslí jako žert. Často to potřebujete rozeznat poměrně rychle.

* Možná nejtrapnějším druhem lží je, když vás někdo balamutí, nebo když si z vás chce utahovat (udělat si z vás dobrý den), jen aby zjistil, zda tomu věříte, nebo ne. Jestli to, co povídal, je nanejvýš nepravděpodobné, a lidé okolo se pokoušejí potlačit smích, asi si z vás dělají legraci. Správným počinem na to je s úsměvem jim říci, „aby se šli vycpat, že na vás to neplatí, že s tím klidně mohou přestat“. Jestliže ukážete pochybnosti, zda si vás dobírají, nebo ne, může to být chápáno jako příznak zranitelnosti. Zapamatujte si, že pravděpodobně nikdy se vám nepřiznají, že si z vás tropí žerty, jakkoli se jich na to bude vážně vyptávat.

* Někdy se vám může stát, že se vás budou snažit přesvědčit, přivést k nějakému výstupu – např. budou chtít něco zazpívat, nebo zatančit. Dokonce pokud byste na tom ani neviděli nic pro vás zlého, důležité však je nepodlehnout jejich přesvědčování, jakkoliv by bylo naléhavé. Správná reakce je stejná jako při lhaní za účelem utahování si z někoho, možné s malým náznakem hněvu. Pokud podlehnete takovýmto požadavkům, stanete se terčem, lidé si vás budou dobírat. Pokud jste v minulosti podlehli, žádný problém, jen v tom již nepokračujte. Pokud se zúčastníte her jako „flaška“ (hra, kde se pokládají choulostivé otázky a úkoly, a kdo neodpoví, musí si sundat nějakou část oděvu), můžete se dostat pod ještě větší tlak něco předvést. V tomto případě je to většinou v pořádku, je to hra, ale pokud budete požádán učinit něco obdobného nenormálně a budou na tom trvat, raději zvolte alternativu, že opustíte místnost. Pokud to jsou opravdoví přátelé, budou vám to mít za zlé tak nejvýše jeden den.

* Je dobré si pamatovat, že ne všichni jsou loajální vůči pravdě. Taktéž mnoho lidí připouští jen část pravdy, jinou část odmítá, chcete-li zjistit, jak je to doopravdy, musíte jim klást otázky, pak možná objevíte chyby v jejich logice.

 

Případné falešné mínění jiných lidí o vás

* Pokud máte problémy s pohledem z očí do očí anebo řečí těla, někteří lidé to mohou chápat, že nejste čestný nebo poctivý. Pokud si to myslí, asi se mýlí.

* Pokud nereagujete na řeč těla jiných lidí svojí vlastní, mohou vás mylně považovat za nesympatického.

* Mnoho lidí dělá tu chybu, že vás bude považovat za nepříliš inteligentního. Pokud je to tím, že jste jim příliš často neposkytli možnost vaši inteligenci poznat, tak potom s tím můžete těžko něco udělat. Jedině jim můžete náhodně ukázat něco, v čem jste dobrý, bez ohledu na to, jestli se jim to líbí, nebo ne. Nejvýše se mohou rozhodnout to nekomentovat, i přes to, že viděli váš talent.

* Pokud se pokusíte vypadat rozvážnější, vtipnější, šikovnější a důvěryhodnější jako jiní lidé, tak potom kdykoli, když jakkoli porušíte nepsané společenské pravidlo, si to lidé mohou mylně vysvětlit jako špinavost, podraz. V takovém případě by mělo být ve vašem zájmu co nejdříve přestat s takovým předstíráním.

 

Konverzace

* Asi je vám známé, že konverzace (její způsob) se uskutečňuje v rámci určitého souboru „povinných“ pravidel. Pokud se lidé účastní konverzace, to, co řeknou, by normálně mělo navázat na to, co bylo řečené jako předešlé. Konverzace by měla být plynná.

* Dejte si pozor, abyste neříkali známé věci. Také zbytečně neklaďte otázky, pokud si na ně umíte odpovědět sám. Takto potom konverzace užitečněji plní svou funkci.

* Pokuste se neopakovat, neříkat též věci dvakrát, pokud už jim lidé porozuměli. Toto může být problém, protože pro autismus je opakování myšlenek základním znakem. Já osobně používám taktiku stále hledat nové věci, na které potom myslím. Ukázalo se to být jako docela dobré řešení.

Někteří lidé mohou též reagovat na to, co říkáte, dokonce dříve, než stihnete dokončit větu. Pokud správně předvídali, co jste chtěli říci, není třeba, abyste větu dokončili.

* Pokud povíte něco, co nedává lidem okolo vás smysl, mohou mít pocit, že je to obtěžuje, ale pravděpodobně vás omluví. Konec konců, stává se to občas každému. Jen se vám to nesmí stát často.

Pokud potřebujete říci něco, co sice není relevantní vůči hovoru, ale je to důležité – jako např. „Robert vám dnes volal,“ nebo „Rád bych vám řekl, něco, co mě znepokojuje,“ tak je nejlepší najít příslušnou osobu zrovna, když právě s nikým nemluví. Pokuste se najít správnou chvíli, správné načasování. Pokud potřebujete odevzdat telefonní vzkaz a myslíte si, že byste na to mohli zapomenout, než se k danému člověku dostanete, tak si to poznamenejte na papír a nechejte ho jednoduše u telefonu.

* Pokud se chcete zapojit do konverzace, v první řadě ji musíte sledovat. Sledování může být extrémně náročné, zvlášť pokud musíte mít uši nastražené 24 hodin denně, ale ono se to praxí zlepší. Nejdůležitější věcí je zachytit téma (o čem se mluví) rozhovoru.

* Snažte se být mimo zorné pole diskutujícího, někdy pak chce totiž slyšet váš názor na věc. Je jednodušší poslouchat, pokud nemáte žádné předpojaté názory na to, co se chytá někdo povědět, anebo o tom dopředu nic nepředpokládáte.

* Některá témata jsou tabu pro určitou konverzaci, a pokud jste na pochybách, je lepší to nechat být.

* Pokud se konverzace stává citovou, lidé často vyřknou fráze jako „jen do toho!“, „to bude dobré“, „to je nádherné!“, „dobrá práce!“, Pokud se o to pokusíte i vy, může to znít zpočátku formálně a sentimentálně, ale ty fráze slouží vlastně k tomu stejnému cíli, jako když se někomu připomene, že má koupit pohled k narozeninám. Slouží k otevření k otevření konverzace a vyzve druhou osobu, aby projevila, jak se cítí.

 

Obecné znalosti

* Většinou je pravda, že autisté jsou lepší v postřehnutí detailů, platí to jen tehdy, pokud se o to vědomě snaží, ale může pro ně být velký problém zachytit ty správné detaily.

* Také tím, že bývají často zabráni do svého myšlenkového světa, každý jiný moment jim extrémně ztěžuje „učení se něčeho za pochodu“, což je způsob, který autisté běžně neovládají.

* Pokud nemáte potřebné obecné znalosti, může to být někdy těžké zapojit se do konverzace. Problém je v tom, že neexistuje jediný zdroj pro obecné znalosti, ze kterého byste mohli čerpat, ale je tu několik typů:

* Obecné znalosti pro konverzaci je potřebné mít o sportu (v České republice zejména o fotbale a hokeji), pop hudbě, filmech, politice, mediích, televizi, osobních počítačích, módě, koníčcích a společenském životě. Je samozřejmě neobvyklé najít někoho, kdo je expertem ve všech uvedených oblastech.

* Mnoho mladých lidí, kteří jsou jakože „doma“ v hudbě kladou větší důraz na pop hvězdy než na hudbu, kterou dané hvězdy produkují. Někdy si dokonce vybírají partnera, který se podobá nějaké hvězdě ze světa hudby nebo sportu. Někdy ale jednoduše musíte akceptovat, že s takovýmto typem partnera nemusíte už potom být přijatelný pro jinou společnost, jiné přátele.

* V souvislosti s posledním uvedeným – sport (např. fotbal) může být také dost selektujícím. Obyčejně fanouškové jsou přátelští k lidem, kteří fandí témuž týmu, ale hádají se s těmi, kteří fandí soupeřovi.

* Televize, rádio, časopisy, knihovny, videopůjčovny a noviny vám mohou pomoci naučit se něco o těchto oblastech. Také mnoho letáků, které jsou někdy v časopisech, udává pořadí (tzv. top xx) nejpopulárnějších alb, CD, filmů ap. Donutit se sám sebe učit se věci, které vás nezajímají, může být plýtváním času, neboť vy se ve skutečnosti nechcete zúčastňovat debat na tato témata.

* Pokud se rozhodnete učit se obecným znalostem, které jsou potřebné při určitých konverzacích, je důležité, jestli se pokusíte učit se nasloucháním při samotných debatách, věnujíce konverzaci pozornost zvláště tehdy, pokud se hovoří o známých osobnostech. Toto může podstatně urychlit proces učení se.

 

Jména

* Zapamatovat si jména může být problém, ale je to velmi důležité při rozhovorech o známých osobnostech, nebo při sledování děje filmů, knih a zvláště detektivních příběhů.

* Zapamatovat si jména lidí, které osobně poznáte, bývá někdy také obtížné, ale není to až tak podstatné, jak byste si mohli myslet. Pokud si zapamatujete, že se nemáte nikoho ptát na jméno více než dvakrát a že pokud jste si ještě nezapamatovali jeho jméno, je třeba poslouchat, než ho někdo osloví – to obyčejně stačí při řešení vašeho problému se špatnou pamětí na jména.

* Na pamatování jmen pomáhá, když si je spojíte s tvary, např. „Sára je ta, která má kroužek v nose, Robert nosí bradku“ apod.

 

Humor a konflikty

* Autisté mají často smysl pro takový humor, který souvisí s věcmi, které naznačují hloupost (slabomyslnost), jsou směšné, nebo se jeví mírně bláznivé.

* Je důležité, abyste zadrželi svůj smích, pokud je něco, co se vám jeví jako směšné, ale ne už tak zábavné jiným lidem. Smích je jedním z nejlepších pocitů, jaké ve světě jsou, a proto je otravné ho zadržovat, ale je také pravda, že smát se v nevhodnou chvíli může otravovat jiné lidi.

* Smysl pro humor neautistů má často co do činění s nalezením vtipných způsobů, jak poukázat na nedostatky, chyby druhé osoby a tím ji zahanbit, ztrapnit. Každý se někdy stane obětí humoru někoho jiného, ale někteří lidé jsou prostě jako stvoření být v tomto směru oběťmi více než jiní. Někdy jsou s jejich humorem přímo nelítostní. To je zvlášť obvyklé mezi mladými, kteří pravděpodobně mají větší tendenci brát méně ohledy než starší lidé.

* V očích mnohých zoologů je humor lidskou náhradou za násilnost vůči jiným, kterou si zvířata utvářejí dominanci a tím i hierarchii ve společenstvu – skupině.

* Obyčejně se nehovoří o společenské hierarchii a svém postavení v ní.

* Mnoho skupin a gangů není moc otevřených a přátelských vůči nečlenům (některé však více než jiné).

* Důvodem, proč se dva nebo více lidí hromadí do skupin, je pocit spolupatřičnosti. Z takového důvodu (pokud máte pocit, že patříte k nim, jsou na vaší straně) se potom často snadněji hovoří vážně (seriózně) s jinými.

* Pokud povíte nebo uděláte něco, co se dá překroutit a interpretovat v sexuálním kontextu, je to obyčejně míněné jako žert, často na váš účet.

* Pokud jste obětí něčího humoru, dá se to obyčejně (ve vaší mysli) přetlumočit do konstruktivní sebekritiky a potom to může pomoci vašemu osobnímu růstu.

* Pokud žert, který je namířený proti vám, není příliš drsný, může to být dobrou příležitostí se zasmát sobě samému.

* Pokud je však žert nebo sarkasmus vůči vám příliš drsný, můžete se ohradit „Co tím myslíte?“, „Proč jste to řekl?“, „Co to má znamenat?“ anebo „To od vás nebylo milé.“ Samozřejmě závisí jen na vás, jak přiměřenou odpověď použijete, ale celkem dobrou obranou bývá také si z někoho „vystřelit“, zesměšnit ho.

* Pokud je žert nebo sarkasmus vůči vám přímo ponižující, máte jen jednu možnost, jak se zachovat. Klidně povězte, že si myslíte, že to byl hloupý žert a že vás to uráží, a přímo se zeptejte, zda to bylo myšlené jako urážka. Pokud dotyčný odpoví „Snad nerozumíte vtipu,“ nebo si z vás dále nějak jinak dělá legraci, držte se své taktiky a znovu se ho (jich) klidně optejte, zda to myslel jako urážku. Pokud je potom odpověď ne, dosáhli jste toho, co jste potřebovali. Pokud je odpověď ano, potom beze slova odejděte pryč a v budoucnosti, pokud se vám dotyčná osoba (nebo hlavní aktér) sama od sebe neomluví, tak s ní, pokud to není absolutně nutné, nemluvte.

* Otázky bývají často mnohem účinnější formou obrany než nějaké prohlášení (stanoviska, ujišťování).

* Zapamatujte si, že lidé, kteří vás nějak nespravedlivě a bezdůvodně poníží, jsou obyčejně zakomplexovaní a takto si léčí svoje pocity méněcennosti (odreagují se na vás).

* Pokud se chcete připojit k ostatním a chcete si z někoho utahovat, mějte přitom na paměti následující:

* Neponižujte dotyčného, i kdyby to ostatní dělali. Kdo to dělá, obvykle nejedná správně.

* Nepokoušejte si vzít na mušku (zaměřit svůj humor) na osobu, která je vtipnější a zábavnější než vy, protože se může pokusit vám to oplatit a podaří se jí to pravděpodobně lépe než vám, čímž ztratíte svou tvář. Je to verbální ekvivalent provokování k bitce někoho, kdo je větší a silnější než vy.

* Nedělejte si legraci z lidí, kteří jsou plašší a stydlivější než vy. Je to verbální ekvivalent šikanování anebo násilnictví vůči slabším.

* Nedělejte si legraci z něčí matky či otce, pokud tak nečiní někdo jiný. Takovéto žerty a v nesprávnou chvíli mohou způsobit použití násilí vůči vám.

* Pokuste se nesmát svým vlastním vtipům.

* Humor (sranda), to není jen žertovná konfrontace, je to také velmi důvtipný způsob, jak lidé dokážou přijmout životní tragédie bez toho, aby je to příliš deprimovalo. „Pokud bychom se nesmáli, tak bychom plakali.“

 

Zdroj: Marc Segar - Zvládanie ťažkostí: Návod na prežitie pre ľudí s Aspergerovým syndrómom /Coping: A Survival Guide for People with Asperger Sundrome/, slovenský překlad Autistické centrum Andreas, český překlad Dita Křišťanová




Související články

Hledání ztraceného já
Jelikož mnoho lidí s Aspergerovým syndromem bere věci doslova, hledání doslovného „starého já“ nebude fungovat. Vede jen k dalšímu nevyhnutelně otupujícímu mentálnímu zmatku... celý článek

Na cestách
o řidičských schopnostech a cestách do zahraničí s autem či jen s batohem celý článek

O zaměstnání
"Pokud se ucházíte o zaměstnání, řeč těla je při pohovoru obzvláště důležitá. Musíte působit důvěryhodně a uvolněně." celý článek

Život mimo domov
cenné rady ohledně vzdělání, bydlení a života mimo domov, přijímání návštěv a používání telefonu celý článek

Jak rozeznat přátele
Je často obtížné rozeznat pravé přátele od takzvaných a pro autisty je to mnohem složitější. celý článek

Návod pro lidi s AS jak přežít
O vztazích mezi mužem a ženou, namlouvání, sexualitě, nočních výletech a konverzaci na nich, osobní bezpečnosti a nebezpečí znásilnění. celý článek

Osobní bezpečnost
o vztazích mezi mužem a ženou, namlouvání, sexualitě, nočních výletech a nebezpečí znásilnění. celý článek

O řeči těla, očí a oblečení
Hranice je o tom nebýt příliš daleko, ani příliš blízko k někomu... celý článek

Mé dětství a jak získat to nejlepší z této příručky
Marc Segar radí lidem, kteří stejně jako on žijí s Aspergerovým syndromem, jak zvládat běžné každodenní situace. celý článek

Co je Aspergerův syndrom?
Aspergerův syndrom je druhem autismu – postižení ovlivňujícího způsob, jakým se osoba dorozumívá, a jak reaguje na jiné osoby. Aspergerův syndrom a autismus mají mnoho společných rysů.. celý článek