Co dělat při epileptickém záchvatu


Velký epileptický záchvat (grand mal) obvykle ustává sám od sebe během 1-3 minut. Vypadá obvykle velmi hrozivě, avšak přesto není životu nebezpečný. V drtivé většině případů není nutné volat lékaře, pokud víme, že má dítě epilepsii a podobné záchvaty se u něj vyskytují. Jedná-li se však o první záchvatový stav tohoto druhu, je lékařská pomoc nutná již proto, že by mohlo dojít k záměně záchvatu epileptického s jiným záchvatovým stavem, jehož průběh by mohl být pro dítě nebezpečný. Teprve když velký záchvat spontánně neustoupí do 3-5 minut, je třeba podniknout opatření k jeho zastavení.

 

Laická první pomoc při velkém epileptickém záchvatu:

· Pokud u dítěte ohlásí příchod záchvatu aura (jen u některých nemocných) je třeba dítě uložit do vodorovné polohy na lůžko nebo na zem a uvolnit mu oděv, zejména u krku.

· Dítě je třeba co nejrychleji dopravit do bezpečí, kupř. z dosahu silničního provozu, z vody apod. a odstranit z jeho bezprostředního okolí veškeré předměty, o které by se mohlo při křečích zranit (nábytek, ostré předměty apod.).

· Pokud při záchvatu dítě silně sliní, je třeba otočit jeho hlavu na stranu tak, aby mohly sliny z úst volně odtékat a zabránilo se tak riziku jejich vdechnutí. Totéž platí i o zvracení, které se může někdy objevit při záchvatu nebo těsně po jeho odeznění. V těchto případech je ideální takzvaná stabilizovaná poloha dítěte na boku. Polohování dítěte v záchvatu (v křečích) může být někdy obtížné. Nikdy nepoužívejte násilí k dosažení optimální polohy.

· V případech, kdy záchvat do 5 minut sám neodezní, je vhodné podniknout opatření k jeho zastavení. Dětem s opakovanými velkými záchvaty ošetřující lékař často předem předepíše lék jehož účinnou látkou je roztok diazepamu, který je ve speciální tubě umožňující podání této látky dítěti do konečníku (takzvané rektální podání). Tento způsob podání diazepamu je stejně účinný, jako podání téže látky nitrožilní injekcí, a přitom jej bez problémů zvládne kdokoliv z dospělých. U nás jsou k dispozici hromadně vyráběné přípravky obsahující diazepam pro rektální podání pod názvy Diazepam rectal tube a Stesolid. Pokud lékař tento postup rodičům doporučí, měli by rodiče poskytnout lék také učitelce nemocného dítěte včetně poučení, jak s lékem zacházet. Dávku léku (velikost tuby) pro jednorázové podání (obvykle 5 nebo 10 miligramů) při záchvatu může určit jedině lékař s přihlédnutím ke specifikům každého dítěte. Obvykle se v rámci laické první pomoci podává jen jedna dávka diazepamu, opakované podání je možné teprve po konzultaci s lékařem. Lék je třeba uchovávat bezpečně z dosahu dětí, protože by mohl zdravému dítěti při náhodném požití vážně ublížit.

 

Co se nesmí dělat při velkém epileptickém záchvatu:

· Křísit dítě během záchvatu jakýmkoliv způsobem (propleskáváním, třesením, vodou, pokusy o rozdýchání apod.).

· Násilně bránit křečím a natahovat křečí zkroucené končetiny.

· Násilně otevírat čelisti sevřené křečí a to i v případech, kdy si dítě při křeči kouše do jazyka, který obvykle krvácí.

 

Laická první pomoc při malém epileptickém záchvatu (petit mal, absence, psychomotorický záchvat apod.):

· Děti s malými záchvaty obvykle vyžadují pouze odvést do bezpečí a bedlivý dohled. I když záchvat trvá několik minut, není obvykle třeba jej přerušovat podáním léku. Teprve při trvání záchvatu delším než 10 minut je vhodné přivolat lékaře.

 

Každý epileptický záchvat by měl být pečlivě zaznamenán včetně okolností, za kterých se objevil, jak dlouho trval a jaké byly jeho projevy. Učitelka nebo pečovatelka by měla každý záchvat oznámit rodičům dítěte, kteří obvykle vedou kalendář záchvatů. Přesná evidence záchvatů záchvatů je důležitým vodítkem pro ošetřujícího lékaře pro sledování účinnosti nasazené léčby a též pro její případnou změnu, pokud je málo účinná.

 

Škola: kdy volat k dítěti jeho rodiče

Dítě může dostat epileptický záchvat i v době nepřítomnosti rodičů. Kdy je vhodné rodiče k dítěti zavolat? Po některých epileptických záchvatech se dítě může vracet k normálnímu stavu velmi pomalu. Bývá tomu tak nejčastěji po generalizovaných záchvatech s křečemi a po déle trvajících záchvatech komplexních parciálních (viz charakteristiky záchvatů uvedené výše). Dítě může být po dobu až desítek minut desorientované, zmatené, vystrašené nebo velmi unavené. U některých dětí nemocných epilepsií dochází ke kumulacím většího počtu záchvatů, které tak přicházejí opakovaně s jen krátkými intervaly. V těchto situacích je šetrný transport dítěte domů v doprovodu jeho rodičů obvykle nejlepším řešením, protože zejména v podmínkách kolektivního výchovného zařízení lze jen těžko poskytnout dítěti na delší dobu izolaci a klid potřebné k zotavení.

 

Rodiče dítěte neprodleně kontaktujte a požádejte je, aby si přišli pro nemocné dítě:

· pokud se stav dítěte po odeznění záchvatu do 15 minut nenormalizuje

· pokud se těžší záchvaty opakují

· došlo-li při záchvatu ke zranění dítěte (nevyžaduje-li charakter poranění lékařské ošetření)

· pokud si dítě, které prodělalo záchvat, samo přeje kontakt s rodiči

· pokud si z jakéhokoliv důvodu nevíte s dítětem rady (nedaří se je uklidnit, objeví se nezvladatelné poruchy chování, dítě se chová nepřirozeně, nemáte-li jistotu, že je dítě v pořádku apod.)

· pokud jste k dítěti museli zavolat lékaře (informujte rodiče, jaký je stav jejich dítěte, kde se dítě momentálně nachází či komu jste je svěřili do péče)

 

Kdy volat k dítěti lékaře

Většina epileptických záchvatů nevyžaduje zásah lékaře, přestože některé z nich mohou vypadat, zejména pro nezasvěceného pozorovatele, velmi dramaticky. Je důležité, aby se nejen rodiče, ale i učitelé a pečovatelé, kteří mají dítě s epilepsií ve své péči, předem velmi podrobně seznámili s charakterem záchvatů, kterými dítě trpí. Musí znát přesně obvyklý průběh záchvatů, aby byli schopní v případě potřeby posoudit, zda záchvat, který dítě právě dostalo, je „obvyklý“, či zda je něčím mimořádný (silnější, delší apod.). Informace o charakteru a obvyklém průběhu záchvatů poskytnou zpravidla nejlépe rodiče. Je třeba se vyptat velmi podrobně na každý detail. Je třeba znát obvyklou délku trvání záchvatu i to, jak se dítě po záchvatu zotavuje. Je velmi cenné, pokud rodiče dají ostatním, kdo se o dítě starají, k dispozici videozáznam typických záchvatů, kterými jejich dítě trpí.

V některých případech lékař dítě pouze vyšetří a doporučí jeho transport domů, jindy dítěti podá lék (obvykle injekční diazepam), ve většině případů však dítě převeze do lůžkového zdravotnického zařízení k dalšímu sledování, dovyšetření a léčbě.

 

Rychlou lékařskou pomoc volejte k dítěti s epilepsií:

· trvá-li epileptický záchvat (zejména záchvat s poruchou vědomí a/nebo s křečemi) déle než 10 minut (resp. je-li trvání záchvatu pro dítě neobvykle dlouhé)

· opakují-li se záchvaty (zejména záchvaty s poruchou vědomí a/nebo s křečemi) několikrát po sobě

· neupraví-li se stav dítěte po záchvatu k normě do 15 minut (zejména jsou-li patrné poruchy vědomí, poruchy dýchání, poruchy hybnosti, poruchy smyslového vnímání, poruchy rovnováhy, těžší poruchy chování, agresivita, zmatenost apod.)

· utrpí-li dítě při záchvatu těžší poranění (pád z výšky, úrazy hlavy, poranění provázaná větším krvácením, poranění zubů, poranění obličeje, zlomeniny končetin, popáleniny apod.)

· kdykoliv máte pochybnost, zda dítě neutrpělo skryté poranění nebo zda není ohrožené na životě či na zdraví z jiného důvodu

Autor: MUDr. Boris Živný

Zdroj: http://www.detskamozkovaobrna.cz

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz