První láska

Vaše příběhy

 

 Byl jsem zamilovaný. Před šesti lety jsem poznal milou a hezkou dívenku. Jako já, tak i ona se narodila s Downovým syndromem. Zamiloval jsem se do ní a ona do mě. Měli jsme spoustu plánů. Že se vezmeme, že budeme spolu žít, mít se rádi a jeden druhému pomáhat. Plánovali jsme si jakou budeme mít svatbu, koho na ni pozveme.

Moc často jsme se neviděli. Ze začátku jsme si dost často psali nebo telefonovali. Já jsem v tom byl až po uši. Nedovedl jsem si představit další život bez této milé dívenky. Ale po čase jsem si začal uvědomovat, že jsme každý jiný. Na tom není nic tak divného. Vždyť snad neexistují úplně dva stejní lidé. Ale tady se jedná o něco jiného. Já jsem hodně přemýšlivý, citlivý a věrný člověk. Mám rád přírodu. Pozoruji východ a západ slunce a vše, co k přírodě náleží. Potom o všem píšu povídky a pohádky a maluji obrazy. Chci pomáhat a pomáhám postiženým a slabým lidem. Nechci se jenom bavit a veselit. Proto, že jsem poznal bezmocnost těžce postižených dětí, jsem vážnější a vážně beru i život. Dokážu se i obětovat druhým a umím být trpělivý. Moje milá dívenka žije v úplně odlišném světě.

Zpočátku jsem si to vůbec neuvědomoval. To až později. A tak jsem také poznal, že nechci žít tak, jak by asi chtěla žít tato hezká dívenka, a že by se mnou asi nebyla šťastná. Nechtěl jsem jí vytrhnout z jejího světa. A nejhorší bylo, že jsem nevěděl, jak ji to říci. Ona je drobná, útlá, něžná, milá a sympatická. Připadala mi taková bezbranná, a já jsem jí nechtěl ublížit. A potom se stala ta věc, že i ona asi cítila, že se k sobě vůbec nehodíme. Sama mi řekla, že miluje jiného a nabídla mi přátelství. Spadl mi velký kámen ze srdce. S radostí jsem s ní souhlasil. To, že budeme i nadále přátelé, je úžasné.

Sice jsem ztratil lásku, ale mám mnohem více. Přátelství. Vím, že i nadále, když o to bude moje dívenka stát, budu její přátelskou oporou. Pomohu jí, když bude v nouzi. Můžeme se navštěvovat a být přáteli. Přát si jeden druhému jenom vše dobré. Přeji své dívence lásku. I já ji jednou najdu. Opravdovou, věrnou a něžnou. Lásku, která bude společně se mnou pomáhat postiženým, slabým a nemocným. Lásku o které sním.

Autor: Jiří Šedý




Související články

Láska
Protože většina z nás má autisty zařazené do skupiny styl ála Rainman, chci Vám ukázat, že tomu tak není. celý článek

Jirkův svět
Mám radost, že mám okolo sebe lidi, kteří mi pomáhají uskutečnit můj sen. Chcete vědět, jaký je to sen? Nebýt na světě zbytečný. celý článek

Nevěděla jsem, že lidé jako vy mohou mít děti
Adele a já máme stejné postižení – mozkovou obrnu. Myslím, že oba dva jsme žili do značné míry pod vlivem všeobecného názoru společnosti, že tělesné postižení a rodičovství nejdou dohromady. celý článek

Vím, že jsem postižený
Ale kdo není? Spíš si myslím, že jsem jinačí. Když jsem chodil do školy, nikdo přede mnou nemluvil, že jsem postižený. Ani rodiče. Nepřipadal jsem si, že jsem jinačí. celý článek