Mýty a realita

Základní info

Písmena M a R, vklíněná jakoby do sebe, a přece ležící každé na jiné straně... Co značí? M mýty a předsudky, které panují v mnohých z nás, R realitu, která pak často tyto předsudky – díky individualitě a jedinečnosti člověka – vyvrací. Každá společnost si určuje ideál.

Tlak na konformitu a vnímání toho, co je „běžné“, se vztahuje i na chápání a přijímání jednotlivých členů společnosti. Ti, kteří nejsou jako ostatní, kteří se odlišují, pak mohou být čímsi „cizorodým“… Každý však, bez ohledu na svoji odlišnost od ostatních, musí být chápán jako člověk se svými – specifickými – kvalitami.

Schopnost přijímat druhého takového, jaký je, tolerance a respekt k jeho individualitě, to je výraz kvality jedince i celé společnosti. Pouze tehdy, budeme-li my všichni schopni překročit konvence a stereotypy a člověka s postižením nebudeme vidět jen pod jedním zorným úhlem – ať už úhlem odmítání, nebo soucitu, můžeme se posunout dál. Staneme se trpělivějšími k druhým, přestaneme je poměřovat za každou cenu podle toho, co od nich očekáváme, přijmeme jinakost a odlišnost jako součást lidství.

M a R. Písmena vklíněná do sebe značí, že všichni jsme součástí lidstva. Písmena ležící každé na jiné straně pak jsou dva břehy, ke kterým bychom měli postavit most.

 

 

 

…dítě s postižením je pro rodinu neštěstím…

…atmosféra v rodině, ve které žije dítě s postižením, není odlišná od jiných rodin; je závislá na různých okolnostech stejně, jako je tomu v každé jiné rodině…

 

…děti s postižením jsou obtížně vzdělatelné. Nejlépe se učí a pracují ve specializovaných zařízeních…

…každý člověk je vzdělatelný, má schopnost učit se. Důležité jsou pozitivní vzory a vzájemné působení...

 

…člověk s postižením se nedokáže sám rozhodnout, vybrat si z několika možností. Rodič nebo asistent za něj rozhoduje, i když je dospělý...

…člověk s postižením má právo volby. S dostatečnou podporou se dokáže rozhodnout – pomoc ale nesmí omezovat jeho svobodu, výběr, individuální růst…

 

…lidé s postižením jsou „přerostlé děti“ a jako s dětmi je třeba s nimi jednat…

…každý člověk – i přes svou odlišnost – je výjimečný a tak jej taky musíme chápat a respektovat, jednat s ním s úctou…

 

…člověk s postižením není schopen bydlet samostatně a starat se sám o sebe…

…člověk s postižením je s přiměřenou podporou schopen samostatně bydlet a starat se sám o sebe...

 

…lidé s postižením nejsou schopni lásky a partnerského vztahu stejně jako zdraví lidé…

…láska, cit, náklonnost je dána všem bez rozdílu…

 

…svoji odlišnost si člověk s postižením neuvědomuje…

…o své odlišnosti lidé s postižením zpravidla vědí a jsou o ní také schopni mluvit…

 

…člověk s postižením by nikdy neměl podstupovat sebemenší rizika...

…podstupování přiměřených rizik je přirozenou součástí procesu učení se…

 

…člověk s postižením není schopen pracovat samostatně…

…člověk s postižením je s přiměřenou podporou schopen samostatně pracovat…

 

…zdravé děti nejsou schopny mezi sebe přijmout postižené dítě…

…právě děti jsou ty, kdo neřeší postižení svého vrstevníka; dokáží mu nejlépe a nejpřirozeněji porozumět a přijmout ho mezi sebe…

 

…lidé s postižením se nejlépe cítí mezi svými…

…lidé s postižením si vybírají své přátele, kolegy, partnery stejně jako všichni ostatní – u druhého hledají přátelskost, upřímnost, otevřenost, komunikativnost, smysl pro humor…

 

…člověk s postižením je nesvéprávný, nerozhoduje sám za sebe, nemá ani občanský průkaz…

…člověk s postižením má mít volbu co nejvíce rozhodovat sám za sebe…

 

 

Zdroj: Diář 2005 – Máme otevřeno? o.s.




Související články

Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním
Lidé se znevýhodněním každý den čelí sociálním a psychickým bariérám, kteréy bývají výsledkem nedostatku znalostí nebo pochopení. Lze je však snadno překonat jednoduchými prostředky. celý článek

Spiritualita
Lidé s mentálním postižením mají právo vybrat si svůj vlastní projev duchovna, praktikovat tuto svou víru a účastnit se duchovních aktivit. celý článek

Příběh Tomáše
Své postižení Tomáš překonává samostatností – dokáže si nakoupit, upéci „svůj“ chleba, uvařit jídlo… celý článek

To, jak velká jsem, mě netrápí
Mám prostě takovou povahu: když na mě přijdou smutky, snažím se to přebít nějakou aktivitou, nebo jdu mezi kamarády a vypovídám se z toho… celý článek

Martin a Markétka, příběh květnový…
Mýtus:…lidé s postižením nejsou schopni lásky a partnerského vztahu stejně jako zdraví lidé…; Realita: …láska, cit, náklonnost je dána všem bez rozdílu… celý článek

Příběh přátelství Ireny a Jany
Podstatu opravdového přátelství nelze dost dobře vyjádřit slovy, je možné je pouze prožít. Takové přátelství je vzácné a je třeba ho objevit, ochraňovat a živit. celý článek

Příběh Alenky K.
Důležitá je stránka sociální – a to jak pro Alenku, tak pro děti ve třídě i pro nás, učitele a dospělé vůbec. Obohacujeme se navzájem. To je to, co dělá naše životy kvalitnější. celý článek

Příběh Míši a Davida
Člověk má dvě možnosti: buďto se s tím, že má nemocné dítě, celý život prát, nebo přijmout své rodičovství a pomáhat dítěti, v čem mu pomoci lze. celý článek