AIDS a mentální retardace


Zkratka AIDS znamená syndrom získaného selhání imunity (z anglického Acquired Immune Deficiency Syndrome). Jedná se o nemoc způsobenou virem HIV (Human Immunodeficiency Virus), který je označován také jako virus AIDS. Tento virus napadá T4 lymfocyty - buňky, jež jsou součástí imunitního systému. V důsledku ztráty T4 lymfocytů se tělo nedokáže bránit bakteriím, které by jinak zničilo, ještě než vyvolají onemocnění. Nemocem, které jsou vyvolány infekcí virem HIV, se říká oportunistické nemoce. Je to například pneumocystová pneumonie (PCP), Kaposiho sarkom a ezofageální, tracheální, bronchiální nebo plicní kandidóza. Pro lidi s AIDS se tyto nemoci často stávají smrtelnými.

Člověk nakažený virem HIV je HIV pozitivní. Virus HIV dokáže přebývat v těle člověka několik let, aniž by vyvolal jakékoli onemocnění. HIV pozitivní člověk proto může dlouho vypadat a cítit se zdravý. Nemusí vlastně vůbec vědět, že je nakažený, dokud nepodstoupí testy na protilátky proti viru HIV. Jakmile se člověk virem HIV nakazí, nikdy se již infekce nezbaví. Lék na AIDS nebyl dosud nalezen.

Epidemie HIV/AIDS nastala v 70. a 80. letech. Byly již nakaženy milióny lidí, a další stále přibývají.

 

Jak se lze virem HIV nakazit?

Virus HIV je choulostivý a nedokáže žít dlouho mimo lidské tělo. Nejlépe se mu daří v krvi, spermatu a poševních sekretech. Pokud je nalezen v jiných tělních tekutinách, jako jsou slzy, sliny, pot a moč, je mnohem menší pravděpodobnost, že bude nakažlivý.

Existují tři způsoby nakažení člověka virem HIV. 1. Při nechráněném pohlavním styku s jiným člověkem, který je HIV pozitivní. K přenosu viru může dojít prostřednictvím spermatu, poševních sekretů nebo krve, která se může při sexuálním styku vyskytnout. K nakažení virem HIV může dojít kontaktem s těmito tělními tekutinami během každého sexuálního styku - orálního, vaginálního nebo análního.

2. K nakažení člověka virem HIV může dojít prostřednictvím krve HIV pozitivní osoby. Tomuto způsobu se často říká přenos krví a zahrnuje používání společných jehel a injekčních stříkaček při aplikaci drog, tetování, propichování uší prováděné v nehygienickém prostředí, kousnutí a poškrábání. K přenosu viru krví může dále dojít při vzájemném půjčování věcí osobní potřeby, na kterých může být krev, a prováděním činností, při kterých může vniknout krev jednoho člověka do otevřené rány jiného.

3. Dalším způsobem nákazy je přenos z nakažené matky na dítě před porodem nebo během něj. Tento způsob přenosu bývá označován jako vertikální. K přenosu viru HIV může dojít také při kojení.

 

A co testování?

Když se člověk nakazí virem HIV, jeho imunitní systém začne vytvářet proti viru HIV protilátky. Krevní testy na protilátky viru HIV jsou široce dostupné. Nejsou to však „testy na AIDS“. Ke zjištění přítomnosti protilátek proti viru HIV se používají dva testy: ELISA a Western Blot. Test ELISA se obecně označuje jako vyhledávací test (screening) a pokud je jeho výsledek pozitivní, provádí se pak test Western Blot. Tento test potvrdí přítomnost protilátek proti viru HIV. Oba testy jsou vysoce spolehlivé, jejich přesnost je 99,6 %.

 

Jak je to s HIV u lidí s mentální retardací?

Epidemie HIV/AIDS má dopad také na lidi s mentální retardací, kteří se mohou mmj. stát oběťmi sexuálního zneužívání. V době bezpečného sexu někteří lidé prevenci odmítají. Jejich sexuálními partnery jsou někdy dospělí lidé s mentální retardací. V rámci jedné studie bylo zjištěno, že ve 44 státech USA bylo v době provádění studie nakaženo virem HIV nebo nemocí AIDS 45 dospělých s mentální retardací (Marchetti a kol., 1989). Předpokládá se však, že takových případů jsou nyní již stovky. Ohroženi jsou lidé žijící ve skupinových zařízeních a také lidé žijící samostatně.

 

Mohou se lidé s mentální retardací chránit před nakažením virem HIV?

Ano. Lidé s mentálním postižením musí mít přístup k informacím jak se chránit před nemocí AIDS a dalšími sexuálně přenosnými chorobami a osvětě týkající se bezpečného sexu a podpory vhodného chování. Lidé s MP zjišťují, jaká jsou jejich práva a zodpovědnosti v oblasti sexu. Někteří se učí rychle, jiní vyžadují trpělivost a povzbuzení.

Materiály by měly obsahovat jasné a citlivě podané informace zpracované vyškolenými pracovníky, kteří je dovedou prezentovat otevřeně a bez předsudků. Není-li někdo ochoten účastnit se školení bezpečného sexu, nikdy by k tomu neměl být nucen. Protože jde o citlivé informace, školení je vhodné provádět v malých skupinách nebo s jednotlivci.

 

Co je bezpečnější sex?

Jediný, zcela bezpečný sex, je žádný sex. Proto se používá výraz „bezpečnější“ sex. Bezpečnější sex zahrnuje aktivity, které představují nižší riziko infekce virem HIV a jinými nemocemi. Bezpečnější sex také snižuje riziko nechtěného těhotenství.

Bezpečnější sex znamená omezený počet sexuálních partnerů, snížení na minimum výměny tělních tekutin používáním latexových nebo polyuretanových kondomů a lubrikantů na bázi vody. Není-li muž ochoten použít kondom, může žena použít kondom určený pro ženy. Při sexuálních aktivitách není doporučována konzumace alkoholu a jiných drog, protože zhoršují zručnost při použití ochranných prostředků a nepříznivě ovlivňují úsudek a rozhodování.

Bezpečnější sex minimalizuje výměnu tělních tekutin obsahujících vysoké koncentrace viru HIV: spermatu, poševních sektretů a krve. Riziko infekce z jiných tělních tekutin je velice nízké nebo žádné. Snížení možnosti kontaktu se spermatem, krví a poševními sekrety během pohlavního styku znamená omezení rizika sexuálně přenosných nemocí.

 

Co je nebezpečné a co bezpečnější?

 

Nebezpečné aktivity zahrnují:

· nechráněný vaginální, anální nebo orální styk s nakaženým člověkem;

· aplikace drog použitou jehlou;

· piercing prováděný použitou jehlou;

· tetování prováděné použitou jehlou nebo inkoustem;

· vaginální, anální nebo orální styk s použitím kondomu a lubrikátů na bázi oleje;

· zavedení nechráněných prstů do těla partnera;

· opakované používání kondomů.

 

Rizikové aktivity zahrnují:

· líbání, při kterém dochází ke kontaktu se slinami partnera, hluboké líbání;

· vzájemnou masturbaci;

· čistění skvrn od krve bez použití latexových rukavic;

· kojení nakaženou ženou;

· krevní tranfuze (hlavně před březnem 1985);

· používání půjčených jehel, i když byly vyčištěné v chemickém roztoku;

· anální styk, i při použití latexového kondomu a lubrikátem na bázi vody.

 

Bezpečnější aktivity zahrnují:

· vaginální styk s použitím latexového kondomu a lubrikátem na bázi vody;

· orální styk s použitím latexového pánského nebo dámského kondomu.

 

Mnohem bezpečnější aktivity zahrnují:

· abstinence;

· líbání, při kterém nedochází ke kontaktu se slinami partnera;

· masturbace;

· objímání, dotyky, masáž, společné fantazie, masáž zad, potřesení rukou, psaní milostných dopisů, výměna prstýnků, tanec.

(Převzato od Červeného kříže USA) 

 

Zdroj: Jo Anne T.Kowalski – HIV/AIDS and mental retardation, publikováno s laskavým svolením The Arc of the United States, překlad Lucie Šnytová, redakčně upraveno

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz