Naše dokonalé děti


Až v okamžiku narození mého zdravého dítěte v loňském roce jsem si teprve plně uvědomila, jak zcela rozdílné je mateřství, když máte zdravé dítě a dítě vyžadující zvláštní péči. Již předtím jsem tušila, že péče o zdravé dítě je jiná, nejvíce jsem se upínala k představě, že je „mnohem snazší“. V oněch mlhavých dnech, kdy jsem dítěti se zbytky sil měnila obvazy a ono křičelo bolestí, jsem si říkala: „Zatracená epidermolysis bullosa. Kdyby ji neměl, všechno by bylo o tolik snazší…“

Do určité míry jsem měla pravdu, ale realita se od mého očekávání notně lišila. Neustále jsem myslela na všechny ty nezbednosti, které moje dítě nedělá a dělat ani nesmí, aby si neublížilo. Přemýšlela jsem i o tom, jak pro něj bylo důležité, když jsem si ho k sobě přivinula, než jsme se postarali o jeho „bebíčka“. Nicky vlastně nikdy neprošel obdobím „strašného druhého roku“ ani „otravného třetího“. Nikdy jsem se nemusela bát, že vyleze na stůl nebo mi uteče. Nikdy nebyl takovým tím malým odvážlivcem ani nezpůsobil žádnou pohromu. Naopak, vždy byl jemný a milý, stále toužil po objetí. Vždy se dobře choval, nezlobil, byl dobrosrdečný. Je to takový můj malý poklad.

Nyní, když se na Nickyho dívám novýma očima, žasnu nad tím, že je plný lásky. Když ho pozoruji, jak si hraje se svým malým bratrem-nebojsou, připomíná mi, že se nikdy ani nepokusil udělat byť jen pouhý zlomek toho, co Connor provádí s naprostou samozřejmostí. Pravda, je to sice poněkud hořké potěšení, ale zároveň si uvědomuji, že ten malý mužíček vyrůstá v úžasnou lidskou bytost. Vím, že se prakticky nikdy nebudu muset potýkat s problémy ohledně jeho chování. Také vím, že s ním vždy budu mít nádherný vztah a budeme si moci o všem otevřeně popovídat. Doufám, že se Connor od svého staršího bratra leccos naučí, že mu bude vzorem a příkladem, až nastane náročné období dospívání. Zároveň jsem doufala, že i Nicky může bratrovi leccos nabídnout.

Je to legrační…. tolik rodičů si přeje, aby jejich děti byly dokonalé. Přejí jim, aby byly šťastné a spokojené, víceméně sobě přejí, aby neplakaly a nebyly moc náročné. Přejí si, aby nebyly sobecké, ale přející. Sní o tom, že jejich děti přeskočí problémové roky, budou poslušné, laskavé a milující. Touží po tom, aby nikdy svéhlavě neodporovaly, chovaly se slušně a nebyly drzé.

Najdou se lidé, kteří říkají, že mé dítě je hendikepované… Já si myslím, že je dokonalé!

 

Autor: Silvia Lawniczak

Zdroj: Special Mommy Chronicles, http://www.sleepingangel.com /smc.htm, publikováno s laskavým svolením autorky, překlad Jana Chaloupková, redakce Dagmar Brejlová

 

Pozn.: Epidermolysis bullosa (EB) je genetické a vrozené onemocnění, které je způsobeno trvalým poškozením soudržnosti mezi pokožkou a škárou. Tato vada soudržnosti vede k vytváření oblastí, kde dochází k odlupování kůže nebo vzniku puchýřů a dále k vytváření oblastí, kde dochází k oddělení tvářové, jícnové a anální sliznice.

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz