Kdy začít s alternativní komunikací?

Pomůcky

V praxi se často setkáváme s tím, že se zbytečně dlouho čeká, až se dítě tzv. rozmluví (ať už spontánně či za pomoci logopedie). Dítě se pak k podpůrným metodám komunikace dostává až na konci předškolního či v mladším školním věku - tedy v době, kdy už je jasné, že ostatní metody nepomáhají.

Kdy tedy s AAK začít? V případě dětí, u kterých můžeme očekávat problémy s vývojem řeči (děti s Downovým syndromem i jiným mentálním postižením, děti ohrožené vznikem DMO), lze některé metody AAK využívat v podstatě od narození, u těch ostatních v okamžiku, kdy se začne vývoj řeči výrazně opožďovat. Musíme mít přitom na paměti, že v raném věku takové postupy mají podpořit komunikační dovednosti dětí i vývoj mluvené řeči, ne mluvenou řeč nahradit.

Pod užíváním AAK u dětí v raném věku není nutné si představovat žádný složitý nácvik ani nějaké neobvyklé postupy. Stačí, pokud se budeme držet následujících zásad:

    • Důsledně komentujeme vše, co se s dítětem i v jeho okolí děje.
    • Pojmy, kterými svět kolem dítěte označujeme, volíme co nejjednodušší (raději papat než jíst) a hlavně - pro stejné situace užíváme vždy stejné pojmy.
    • Na dítě mluvíme v krátkých větách, svoji řeč doprovázíme výraznou mimikou.
    • Klíčové slovo ve větě nebo důležitý pojem zvýrazníme gestem (gesta pro konkrétní pojmy neměníme) nebo manuálním znakem (např. z programu Makaton).
    • Později (kolem 7. – 9.měsíce) začneme pojmy spojovat i s konkrétními předměty (např. papat – lžička, jít ven – bota…), předměty necháme dítěti osahat. Do komunikace zapojujeme i další smysly – chuť, sluch, hmat.
    • V době, kdy dítě začne jevit zájem o obrázky, začneme využívat fotografie jemu známých lidí, předmětů a míst.
    • Podněcujeme dítě k tomu, aby si dokázalo vybrat mezi dvěma hračkami, jídly apod., které mu ukážeme. Je důležité nechat dítě vybírat takovým způsobem, abychom jeho výběr mohli respektovat.
    • Podněcujeme dítě k vyjadřování souhlasu a nesouhlasu.
    • Dítě podporujeme v jeho zvukových projevech tím, že ho napodobujeme.
    • V případě, že si dítě pro označení nějaké věci (situace) vytvoří vlastní pojem (zvuk, gesto), je dobré tento pojem přebrat od dítěte do svého slovníku.

Tato opatření podporují nejen vývoj mluvené řeči, ale navíc pomáhají dítěti, u něhož se mluvená řeč nerozvíjí úplně optimálně, užít pro dorozumění jiný komunikační prostředek (manuální znak, předmět, fotku). Zároveň vytvářejí podmínky pro budoucí užívání složitějších komunikačních pomůcek.

S podporou komunikačních dovedností dětí v raném věku mohou rodinám pomoci také střediska rané péče www.ranapece.cz

Zdroj: CAAK, www.alternativnikomunikace.cz

 




Související články

Ulehčovaná komunikace
Tato metoda nám dává přístup nejen k vědomým myšlenkám, ale i k hlubším vrstvám vědomí. A v těchto vrstvách už není rozdíl mezi člověkem postiženým a zcela zdravým. celý článek

Počítač jako komunikační paralela
Existují věci, které jsou nesdělitelné. Jednou z těchto věcí je i to, když si maminka dítěte s postižením přečte na monitoru počítače větu: Já chci obchod mandarinka. celý článek

Augmentativní a alternativní komunikace
V ČR může být až 20 000 lidí, kteří mají závažné komunikační problémy. Otázky a odpovědi o formách dorozumívání, které doplňují nebo nahrazují řeč... celý článek

Pomáhá facilitovaná komunikace?
Ti, kteří ji obhajují, tvrdí, že se tím dává možnost komunikace těm, kteří jinou možnost nemají. Ti, kteří jim a této metodě oponují, věří, že to není ten jedinec s postižením, ale jeho asistent, kdo komunikuje. celý článek