Než půjde dítě do školy

Škola

 

 Prázdniny se blíží a do duše rodičů budoucích prvňáčků se pomalu, ale jistě vkrádají myšlenky na školu: má dítě vyhovující školní brašnu? Musíme mu koupit nový penál, pero, pastelky či přezutí? Pro množství věcných starostí často zapomínáme na otázky mnohem podstatnější: Co je smyslem školní docházky? Co my rodiče a vychovatelé od dítěte očekáváme? Jaké požadavky na něj máme klást? Určitě není cílem, aby dítě získalo co nejvíc vědomostí. A už vůbec ne, aby mělo co nejlepší vysvědčení nebo bylo dokonce nejlepší ze třídy. Jedním z nejdůležitějších výchovných cílů určitě je, aby z dítěte vyrostl svobodný, morálně zdravý člověk se silnou vůlí.

Podstatným předpokladem pro tyto kvality je tělesné zdraví a síla (výjimky potvrzují pravidlo). A právě tělesné zdraví a síla je něco, co může nevhodný způsob výuky a především přehnané ambice rodičů výrazně narušit. Mezi duševními a tělesnými silami totiž existuje velice bezprostřední vztah.Velmi důrazně na něj upozorňoval Rudolf Steiner v souvislosti s waldorfskou pedagogikou i antroposofickou medicínou. Mluvil v té souvislosti o metamorfóze tělesných sil v síly duševní. Vlastně ale o tomto vztahu víme z naší každodenní zkušenosti. Ráno, když se probudíme, cítíme, jak na tom naše tělo je. Když jsme se dobře vyspali, máme dostatek životních sil, které pak v průběhu dne náš duševní život opotřebovává. Po probdělé noci se cítíme nejen polámaní, nýbrž i naše myšlenky jsou pomalejší, obtížněji se koncentrujeme, paměť nefunguje tak, jak bychom potřebovali. I náš citový život je chudší. Tělo totiž potřebuje vyčerpané životní síly pro svůj chod a pro duševní činnost jich tolik nezbývá. Obdobně, když máme horečku: i zde potřebuje tělo životní síly pro boj s nemocí a duševní aktivitě se brání. Nebo když jsem se přejedli: i pro trávení je potřeba životních sil. O co intenzivněji se uplatňuje tato zákonitost u dětí!

Děti rostou, jejich orgány se teprve vyvíjejí, dozrávají. Pro tuto aktivitu je potřeba mnohem více životních sil, než u dospělého člověka. To je mj. důvodem, proč potřebují malé děti tolik spánku. Každý krok v tělesném vývoji znamená nejprve zpomalení duševního vývoje. Dítě je v obdobích intenzivního růstu "bezdůvodně" rozmrzelé, často plačtivé, jakoby se vrátilo ve svém vývoji o krok zpět. I pouhé prořezávání zoubku u kojence se takto projevuje. A když se zoubek prořeže, dítě najednou procitne a je nečekaně o skok dál i v duševním vývoji. Životní síly, které se účastnily růstu, jsou najednou volné a využitelné pro duševní činnost. Velmi zřetelné jsou tyto projevy v pubertě. Tento přirozený vývoj můžeme výrazně narušit. Jak? Příliš velkým důrazem na intelektuální výkony. Zejména ty předčasné. Samozřejmě, že se nám podaří naučit 4-leté dítě číst a počítat. Jaké to ale bude mít důsledky? Síly, které jsou v tomto věku potřeba pro tělesný růst a zrání, odčerpáváme tělu ve prospěch duševních aktivit. Tělo tak oslabujeme. Trvale.

Orgány, které v období, kdy jsme dítě duševně přetěžovali, právě rostly, budou oslabené. Mějme proto pochopení a toleranci pro občasné výkyvy ve výkonnosti a náladách školáků. Přijdou-li ze školy s poznámkou, že byli nepozorní, nebudeme jim to mít za zlé. Že nebudou mít z písemky z matiky jedničku? A možná na vysvědčení místo samých jedniček nějakou tu dvojku či dokonce trojku? To vše je, ne-li zcela nepodstatné, tak alespoň vedlejší, ve srovnání se škodami, které mohou na dětech napáchat ambiciózní rodiče či učitelé. To neznamená, že máme dětem vše tolerovat, že by se neměli učit svědomitosti, pečlivosti a zodpovědnosti. Vštípíme-li si ale do paměti poučku o metamorfóze tělesných sil v duševní, budeme najednou našim dětem lépe rozumět a můžeme

 

Autor: MUDr. Lukáš Dostal

Zdroj: publikováno s laskavým svolením časopisu Regenerace, www.regenerace.cz

 




Související články

Nebraňme se přírodě
O antibioticích, o tom, co se dítě a jeho systém učí při horečnatých onemocněních a o naší odvaze léčit běžné nemoce sami. celý článek

Výchova a konstituce dítěte
Máme být přísní, abychom dítěti dali v životě jasnou orientaci? Nebo máme dětem dopřát co největší volnost, aby z nich vyrostli citlivé a svobodné bytosti? celý článek

O dotýkání se
Hmatové dojmy pomáhají dítěti uvědomit si hranice svého těla, pomáhají duši na cestě do těla. Na straně druhé je hmat tím smyslem, ve kterém splývá vnímání předmětu (nebo osoby) s vnímáním vlastní bytosti, vlastní existence. celý článek