Vždycky může být ještě hůř!


 A to je pravda. Vždycky může být ještě hůř. Když jsem ztratila svého syna Alexe, říkala jsem si: „Hůř už být nemůže,“ a potom bylo. O šest měsíců později jsem potratila. Myslela jsem si, že tohle už je vážně můj konec, ale mělo být ještě hůř. Byla jsem šťastná, že se můj Nicky narodil živý, ale péče o něj mi málem přivodila nervový kolaps. Zbývalo… jen takhle málo… a všechno jsem vzdala. Pak přišel rozvod… Několik let potom jsem nebyla sama sebou. Často jsem uvažovala o sebevraždě, ale nemohla jsem svým rodičům způsobit stejnou bolest, jakou jsem prožívala já, když jsem ztratila svého syna. Může vůbec být ještě hůř?

Nakonec se díkybohu vše začalo vylepšovat. Nickyho stav se sice nikdy nezlepšil, ale alespoň se stabilizoval. Vdala jsem se za báječného muže a narodil se nám zdravý chlapeček. Pořád si připomínám, že, ať se vše zdá jakkoli beznadějné, vždycky může být ještě hůř. A my se musíme snažit na všem špatném najít něco pozitivního a nevzdávat se. Vše se nakonec může zlepšit a také zlepší.

Nedávno jsem si četla klinický obraz jednoho dítěte, které je stejně nemocné jako můj syn, a bylo mi ho líto, protože můj syn je na tom o mnoho lépe. A uvědomila jsem si, že by mohlo být hůř. Vidím a slyším o utrpení lidí v jihovýchodní Asii následkem tsunami a jsem vděčná, že nežiji blízko moře, které by mohlo spolknout můj dům a zabít mou rodinu. Co se tady pokouším říct je, že to staré rčení je pravdivé… spočítejte si všechny své dary, které jste dostali… a jakkoli se vše zdá nyní černé, mohlo by být ještě hůř. A vždy je někde někdo, kdo je na tom podstatně hůř než vy. A vy jste na tom s největší pravděpodobností o mnoho lépe, než mnozí jiní.

Kéž bych toto mohla říct všem mladým na světě, kteří vidí sebevraždu jako své jediné východisko, protože jejich život je tak hrozný, že smrt je tou lepší variantou.

Kéž bych to mohla říct všem truchlícím matkám, které by daly svůj život za to, aby mohly být se svým dítětem.

Kéž bych toto mohla říct všem, kdo si myslí, že je pronásleduje neštěstí, nebo že jsou za něco trestáni. Často jsem se tak sama cítila a co je horší, kvůli ostatním jsem se cítila neschopná mít další dítě, jako by nade mnou viselo prokletí ohledně rození dětí.

Dneska už to vše vidím jenom jako smůlu. Naprosto špatná karma. Mnoho jsem se naučila

a stále se ještě učím, jdu dál a snažím se učit od druhým a aby se i oni učili ode mě.

Pamatujte si, vždycky může být ještě hůř!

 

Autor: Silvia Lawniczak

Zdroj: Special Mommy Chronicles, http://www.sleepingangel.com /smc.htm, publikováno s laskavým svolením autorky, česká verze vznikla díky pomoci dobrovolníků projektu dobromysl.cz - překlad Markéta Krajníková

 
Materiály na serveru Dobromysl.cz jsou pouze obecného informačního a vzdělávacího charakteru.
Jejich případné využití je třeba vždy konzultovat s lékařem a je ve vaší plné odpovědnosti.
Tento server byl vytvořen za finančního přispění Evropských strukturálních fondů.
Názory zde prezentované vyjadřují postoje dodavatelů obsahu, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropské unie.
Dobromysl.cz, ISSN 1214-2107, Copyright (c) 2002 - 2013
MÁME OTEVŘENO? o.s. a dodavatelé obsahu
příspěvky, dotazy, spolupráce: redakce@dobromysl.cz