Jirkův svět

Downův syndrom

 

 Milý přátelé,

rád bych se s vámi všemi podělil o radost, kterou jsem pocítil při mé

výstavě.

V lednu jsem měl výstavu svých obrazů v Novém Jičíně. Výstavě předcházela

vernisáž. Na vernisáž přijela i paní doktorka Marta Teplá z ministerstva

školství. Hodně lidí přišlo na moji vernisáž a dokonce mě pan starosta

města obdaroval pamětní medajlí a stal jsem se tak váženým občanem města.

Měl jsem ohromnou radost. Někdy mám totiž pocit, že někteří lidé něvěří,

že něco umím a dokážu. A znenedání tak velké ocenění. Je pro nás, lidi s

jakýmkoliv postižením moc a moc důležité, když vidíme a hlavně cítíme, že

nejsme na světě zbyteční. Celá výstava, pod názvem Jirkův svět, byla

ohromná. Hodně lidí se přišlo na moje obrazy podívat. Každému se líbil

jiný obraz a co jsem byl rád, přišlo i hodně mladých lidí, které zajímalo

to, co jsem vytvořil. Dokonce i televize natáčela výstavu, a tak vznikl

půlhodinový dokumentární film pod názvem Jirkův svět, v kterém i maluji

obraz Sluneční soustava, a tak seznamuji lidi i s tím, jak maluji a co k

tomu potřebuji.

Mám radost. Z toho, že něco umím a mohu tím potěšit hodně lidí, kteří o to

stojí.

Mám radost, že mám okolo sebe lidi, kteří mi pomáhají uskutečnit můj sen.

Chcete vědět, jaký je to sen?

NEBÝT NA SVĚTĚ ZBYTEČNÝ. To je pro mně hodně důležité a to chci.

 

Váš kamarád

Jiří Šedý

 

JMÉNO AUTORA: Jiří Šedý

EMAIL_AUTORA: vlasta.seda@atlas.cz

 




Související články

Do hloubi duše
Nedávnou jsem byl pozván jednou velice hodnou paní učitelkou do základní školy mezi děti druhé třídy... celý článek

První láska
Byl jsem zamilovaný. Před šesti lety jsem poznal milou a hezkou dívenku. Jako já, tak i ona se narodila s Downovým syndromem. celý článek

Vím, že jsem postižený
Ale kdo není? Spíš si myslím, že jsem jinačí. Když jsem chodil do školy, nikdo přede mnou nemluvil, že jsem postižený. Ani rodiče. Nepřipadal jsem si, že jsem jinačí. celý článek