Bydlet znamená cítit se doma I.

Bydlení

 

 „Leben heißt, zu Hause sein“ aneb vybrané formy doprovázeného bydlení pro lidi s mentálním postižením v Německu

Nejen v České republice hledáme různé varianty podpory pro jedince s mentálním postižením. Čas ukázal, že je třeba, aby nabídka podpory, byla individualizovaná. V německy psané literatuře nenalezneme pojem chráněné bydlení v u nás používaném smyslu. To samé platí i o spojení podporované bydlení. Postupně jak dochází k hledání nových vhodných forem podpory bydlení dochází k hledání vhodného zastřešujícího pojmu.. Dříve se v němčině používala slovní spojení odvozená od slova betreuen. Opatrovat. Kdo opatruje ten většinou i chrání. Dnes se němečtí autoři přiklánějí ke slovu begleiten. V češtině tento výraz překládáme slovem doprovázet. Tento termín budu používat i já ve svém článku.

V oblasti podpory v bydlení je dosáhnutí tohoto nesnadné. Přesto velmi důležité. Mít vlastní místo v životě. Vlastní byt, nebo alespoň pokoj. Prostor kde se může odehrávat náš život, subjektivní prostor mezi čtyřmi stěnami a stropem.. Bydlení naplňuje naše základní potřeby. Stejně jako loď, která vyplouvá z přístavu, tak i my do všedního dne vyplouváme z přístavu jménem domov. Podobně jako ona se i my večer do našeho „domovského“ přístavu vracíme. To je pro člověka důležité. Intaktního i s postižením. Aby se lodi v přístavu dobře kotvilo musí splňovat mnoho předpokladů. Podobné je to i s lidským obydlím. Jednou ze základních funkcí domova je pocit bezpečí a jistoty. Zamknutí dveří je dle Thesinga (1998) aktem kdy necháváme sociální kontrolu venku za dveřmi. Prostor, kterému říkáme „doma“ plní i funkci bodu stálosti a důvěrnosti. A to v mnoha smyslech. Právě v tomto ohraničeném prostoru se odehrává náš život. Tyto pocity vyhledáváme ve vlastnostech prostředí i sociálních kontaktech. Autoři odborné literatury tím myslí například předměty kolem nás. Jak vnímáme jednotlivé části bytu. Jestli rozumíme všem přístrojům, zda je v našem domově přátelské prostředí... Podmínky, které v nás vyvolávají pocit, že jsme vítáni. Jistotu a stálost. Patří sem i naše sociální vztahy. Ty potřebujeme mít tam kde bydlíme stálé a důvěrné. Jen tam kde se kloubí stálost a jistota sociální s kvalitou prostoru, který obýváme můžeme se cítit opravdu „domácky“ (Thesing 2002).

Domov je vnímán také jako prostor k seberealizaci a sebepotvrzení. Pro každého z nás je důležité být doma „svým pánem“. Mít to takzvaně ve vlastních rukou, ve vlastní režii. Dělat si některé věci po svém. Vybavit si byt podle svého. Dělat si v něm sami chceme. Je opravdu důležité mít takové místo. Sebepotvrzení a seberealizace však nejsou bez hranic. Mají svá pravidla,která je třeba respektovat. Právě u tohoto bodu upozorňuje Appel (2002) i Thesing (1998) na to, že pro mnohé lidi s mentálním postižením i jejich průvodce všedního dne je hledání tohoto středu mezi pravidly a seberealizací, tak aby byl tento proces v klientově režii, velkým oříškem. Byt je pro většinu z nás místem komunikace a setkávání. Je velmi důležité, abychom v tak důvěrném prostoru měli průhlednou a jasnou komunikaci. V podmínkách residenčních služeb pro lidi s mentálním postižením je to zvlášť důležité. I zde platí, že máme právo si vybrat s kým se chceme bavit, s kým sdílet náš svět. V oblasti bydlení, které je velmi intimní záležitostí jsou na oblast komunikace kladeny velmi vysoké nároky. Pro vytvoření skutečného domova je důležité, abychom žili v bytě s těmi s, kterými si máme co říci. Domnívám se, že této oblast je v mnoha zařízeních doprovázeného bydlení pro lidi s mentálním postižením věnována nedostatečná pozornost.V podmínkách obytných společenstev a skupinových bydlení klade Thesing důraz na otevřenou komunikaci mezi obyvateli navzájem, mezi obyvateli a asistenty, mezi obyvateli a nepostiženými hosty. Stejně jako kontakty obyvatelů se sousedy a intaktními vrstevníky. (Thesing 1998). Dalším zajímavým bodem, který souvisí s naším bydlením je sociální status. Tím jak vypadá náš byt dáváme najevo jací jsme. Za koho chceme být považování. A tak někdo vybaví svůj dům rustikálním nábytkem, jiný má na střeše věžičku. Jeden dům je praktický a skromný, jiný okázalý a další velmi moderní. Náš byt odráží náš sociální status. Často si jej vybíráme podvědomě. U lidí, kteří mají mentální postižení je to často poněkud jiné. Chráněná bydlení a další podobná zařízení navrhuje architekt. Neví jací budou konkrétní obyvatelé. Ví jen, že budou mít mentální postižení. A tak často vychází ze svých představ a stereotypů. Jaké by takové zařízení mělo být, aby se tam líbilo lidem s mentálním postižením. Někdy do stereotypů a představ architekta vnáší své představy zřizovatelé zařízení. I když si pokojích často mohou klienti dát vlastní nábytek. Mohou navrhnout ve svém pokoji po nastěhování drobné úpravy, tak přesto je celkový charakter jejich pokoje i celého chráněného bydlení dán zvenčí. Tedy je jim přiřknutý určitý sociální status. Myslím si, že je to logické a mnohdy nelze postupovat zcela shodně jako při stavbě a vybavování vlastního domu, přesto je třeba dbát vědomí, že celkový vzhled a vybavení bytu, či doma do značné míry vyjadřuje společenské postavení jeho obyvatel i jejich hodnoty. (Thesing 1998).

Domov je také místem k učení a sociálním experimentům(Böhm 1996). Právě tam kde se cítíme dobře si zkoušíme nové modely chování, praktické a sociální dovednosti. V současnosti je pro mnoho speciálních pedagogů po celém Německu velikou výzvou převést četné teoretické poznatky do konkrétních postupů a forem v rámci podporovaného bydlení. To s projevu systémem metodik. Pro mnohé typy podporovaného bydlení existuje několik alternativních konceptů. Nezapomínejme, však, že jejich úprava na dané prostředí a podmínky, by neměla vycházet z našich stí, jelikož současné trendy spíše než ochranu preferují poskytování podpory. A to nejen v rámci podporovaného zaměstnávání.Podobně můžeme vnímat i pojem doprovázené bydlení. Doprovázet v oblasti bydlení a všedního života můžeme klienta skrz různé formy podpory. Ty se liší svou formou a intenzitou. V oblasti bydlení a sociálních dovedností je podpora směřovaná k získání autonomie klienta A jeho samostatnému životu. Je samozřejmé, že nevystavujeme klienty hazardu. Zároveň je však nutné zanechat riziko v takové míře, aby mohli získat lidskou zkušenost a skrz ní růst. Kombinuje se zde princip normalizace se sociálně-vztahovým modelem (Schaars 2OO2).

Pokračování příště

 

Autor: Libor Vavřík, liborv@sinus.cz

 

Použitá literatura a prameny:

Thesing, T.: Betreute Wohngruppen und Wohngemeinschaften für Menschen mit Geistiger Behinderung. Freiburg im Breisgau: Lambertus 1998

Appel, M., Schaars, W.K: Anleitung zur Selbständigkeit. Wie Menschen mit geistiger Behinderung Verantwortung für sich übernehmen. Weinheim: Beltz 2002

Böhm R., Gemeindenahes Wohne. Eine Empfehlung der Bundesvereiigung Lebenshilfe. Marburg: Lebenshilfe-Verlag 1997

www.lebenshilfe.de

www.lebenshilfe-fs.de

www.camphill.de

www.lebenshilfe-tbg.de

www.bmas.de

http://bidok.uibk.ac.at/




Související články

Podpora na cestě k doprovázenému bydlení
Cílem tohoto článku je příbližit důležitost podpory při volbě některé z forem doprovázeného bydlení, i nutnost ošetření tohoto přechodu. celý článek

Bydlet znamená cítit se doma - III. část
Doprovázené samostatné bydlení je jednou z nejvyšších forem podporovaného bydlení, kde všichni obyvatelé přebírají svůj život do svých rukou... celý článek

Bydlet znamená cítit se doma - II. část
Pokračujeme v inspirativním textu o síti a systému podpory "doprovázeného bydlení" lidí se znevýhodněním v Německu. celý článek

Zavřete ústavy...
aneb "Každý může žít v otevřené společnosti" - úvodní část překladu stěžejní publikace švédského autora Karla Grunewalda celý článek

Život v komunitě
Dospělí lidé s mentální retardací však mají právo na stejnou možnost výběru místa kde žít, jako ostatní lidé. Mají právo na podporu a na začlenění do svých komunit. celý článek

Jak se žije v českých ústavech
Dobrá zdravotní péče a materiální zabezpečení. Na druhé straně nedodržování práv a málo integračních aktivit. Z výsledků hodnocení kvality v 11 ÚSP. celý článek

Bydlení pro lidi s MP
Nejčastější otázky a odpovědi: Jaké možnosti bydlení existují? Kolik lidí žije ústavech? Jak se žije těm, co žijí v rámci běžné komunity? celý článek